tisha8409
komentáře u knih

Je tam dost nesrovnalostí především historických, nicméně když pominu klasický námět - bohatýr na výpravách vs. jeho žena- ještě dítě, které se k němu neumí chovat, nesnáší ho, on ji taky, ale tělesně se stýkají s chutí a sblíží je to tak, až on pro ni zanechá výprav a vraždění a stane se pěstitelem bylinek.... tak to pro prokreslenost atmosféry šlo.


Panoptikum prostých, prásklých a nepochopitelných dědinčanů.
Jeho knihy jsou prostě jako nějaká fantasmagorie.
Stresuje mě i film.
Že lidské? proboha, to bysme na tom byli hodně špatně, kdyby tito křupani byli výrazem lidství.
Nejlidštější na tom byla věta " pozor na polívku ať se nevylije.,., vezu ji pro kamarády....dáme si ji o půlnoci" - člověk ve chvíli, kdy umíral, myslel na kamarády, ne na sebe. Ovšem na "kamarády", kteří na něj kašlali a raději se pořád jak malí parchanti rvali.
Jinak se to veze v rytmu s knedlíkem- se zelím.
Buranské.

Ani film, ani kniha.
A už vůbec ne ta rádoby sexy scéna s razítkem.


Nijak mne to neoslovilo, štvalo mne tam to strašidlo :)


Takový ty knihy o "lásceš" dvou mlaďochů, kteří nemají v palici nic jinýho, než jak se "jeden druhému oddat" nemají náročnějšímu čtenáři co nabídnout. Zvlášť takovému, který na romantické lásečkování prostě není.


Děcko, probouzející se z erotických snů. Tak to je dobrý.
Aby se z nich jen neprobouzela, ale tu erotiku i zažívala, jde raději do pekla a pak se tomu, co v něm zažije, diví.
Dětské a hloupé.
Kdo tam leze dobrovolně, toho nelze litovat.

Aha takže napřed hajzlík a vrah, poté brilantní spisovatel a vlastně príma týpek... Ble.
Takový knihy by vycházet ani neměly,. jen jsou návodem pro další magory.

Hm ano, jsem také zklamána. První kapitola byla sice nejasná, ale zajímavá, chtěla jsem vědět víc a víc... no a ale poté už to byly jen a jen jen jakési hádky, rýpání jeden do druhého jako děcka na písečku a ty hrozné vraždy byly prostě jen jejich prací, ne ústředním motivem.
Dokola vysvětlování toho, co jsou posmrtné skvrny mne štvalo, snad není vyšetřovatel tak hloupej aby to musel dokola vysvětlovat jiným, ne?
Označení DOBRODRUŽNÉ bych tam tedy rozhodně nedala.. co je na takových vraždách dobrodružného ?
A ten sáhodlouhý podrobný popis vyšetřování o tom co jedla, proč si asi holila nohy, jaká byla náladová nebo co na ni říkaly kámošky mi tam překáželo.. prostě NE.


Jedna kniha za to, že si psíka vybojovala, ale jinak je to klasika - "láska" se zakázaným mužem, jejky to jsem ale zhřešila... nuda.


Toto četly už i moje tetičky, ale mně osobně se to nelíbí. Je to z jisté doby, vím, ale nelíbí se mi ani hlavní hrdinka, ani její kamarádky nebo vztah s Honzou.
A ani film.
Nelíbila se mi ani myšlenka, že muž píše o duši holky a o jejich potížích, prostě mi to přijde na hlavu, něco jako Lanczová - i v sáti psát o náctiletých duších, které se nemění??
Nevím no. Rozpaky.
To, co tito autoři totiž popisují, se většinou v tom věku v mé hlavě nekonalo.


Tuhle knížku si pamatuji.. a matně i ty příběhy. I když už těší další generaci, pořád ve mně jakési povědomí milých příběhů zůstává.


Zajímavý konec .. knihu o prolínání času a "ztracení se" na poli v bouři jsem vůbec neočekávala. Nenapadlo by mne, že si tak mystické téma vezme na mušku právě žena.


No... jako námět v podstatě tradiční - nehoda, ztráta rodiny = zlo peklo a boj, pořádně krvavé, vzhledem k šachům vůči mé logice odolné a na první díl dobré...


Mohli od spoustu údajů od těhotenství po pocity a vyšetření nebo diagnozy upustit, ale hlavní je, že Naia se narodila ač postižená, přece jen ne tolik.
Já osobně bych už s dalším dítětem neriskovala.


Přišlo mi to spíš o vztahu jeho a ní, než o děsivém přízraku a strachu...


Líbilo se mi to po okamžik, kdy padl do rukou těm zlodějům. Poté to už bylo natahované popisem těch zlodějů a praktik vloupání a pak stonal a pak k němu sestoupil anděl a z bídného života mu učinil blaho a on se již měl krásně.
Vadila mi tam ta slova Olivera, která mi k jeho věku nešla - "budu vám vděčný a dokáži vám tak, že vás miluji..."
Popis bití zvířat byl opravdu drsný a podmínky také, i když vzhledem k době jsem to očekávala.


Moc krásná knížka.
Nějak nechápu proč se tu holky, kterým je 17 a 20 let rozčilují nad tím, že si někdo dovolil psa povýšit nad děcko.
Pes znamená rodinu mnohdy víc než jedno děcko a proto mne toto neuráží, spíš naopak - líbí se mi, že jsou ženy, které umí mít v životě i něco jiného než plenky a dudel.
Až budeš Rusalko sama jednou manželkou a matkou, sama uvidíš, jak klesneš v očích hlavně sama sobě.


I když autorka píše naivně slaďoučce, což je otrava, mladým holčinám to dá to důležité- aby se naučily akceptovat své nedostatky a kašlaly na to přizpůsobovat se většinám.
Je důležitější být zdravá než kopií někoho z davu.


Ano, jistě že vtipné, s hláškami, pořekadli a vykreslením postav, ale ... Na film to nemá.
