tomas0851 komentáře u knih
Třetí díl série u Martinu Junckerovi a jeho parťácích.
A opět příjemná detektívka říznutá psychologickým románem.
Martin je zpět z vyhnanství a znovu se setkává se Signe a dalšími na svém původním pracovišti. To samé Signe. Z pochůzkářky se vrací do oddělení násilných trestných činů.
Po návratu z dovolené (z nemocnice) se Martin dostává k nálezu zavřažděné mladé ženy.
A to by nebyl Juncker, aby se mu něco nezdálo....
V novém díle sledujeme jednak samotné vyšetřování , dále sledujeme osobní život Martina a hlavně psychické útrapy Signe po neustálém kontaktu s Troelsem, který ji dříve znásilnil.
Škrtič není tak svižný, jak první dva díly, ale je zajímavý právě díky náhledu "do hlavy" hlavních postav.
Třetí kniha je důstojným zástupcem severské krimi a i když je první půlka taková utahaná, zvrat v půli vás nastartuje a čekáte, co se z toho vyvrbí...
Teda soudruzi, tohle bylo hodně dobrý.
Prázdný svět je moje první kniha od tohoto autora a na první dobrou zaujalo.
Autor si vytváří svět ve formě alternativní historie, resp. budoucnosti.
Ocitáme se na prahu a v průběhu první světové války, kterou však ovlivní finská krvácivá horečka. Virus tak smrtící, že zahubí téměř kompletní lidskou populaci.
Někteří přeživší jedinci projdou prazvláštní mutací, která zvýší vyzařování jakéhosi pižma, jakési aury a naopak jiní jedinci v jejich okolí jsou tímto totálně zaslepeni, očarování a následují je jako slepé ovce.
Toto uskupení obývá takzvanou Pravlast. Je to vlastně feudální, otrokářské uskupení na většině Ruska a části Evropy.
Dále tu máme uskupení Domovina, na území Čech a hraničního okolí.
Zde se setkáváme s téměř dokonalou společností. Nikdo nic nevlastní, všichni pracují pro společnost a mají se dobře.
Z Rudého náměstí v Litoměřicích na ně dohlíží zakladatel Lenin, z hory Říp otec Stalin a z Blaníku soudruh Džerzynsky .
A tot idylické uskupení je trnem v oku dobyvatelů Pravlasti a okolním svobodných států, které se jej neustále snaží infiltrovat, zničit.
I když nás čeká několik časových skoků, pořád zůstáváme v obraze. Až do konce. Do roku 2077.
Za mne dobře zvolené téma. Dobře zpracované, uchopené. Čtenář se nemusí složitě dopátrávat, kde a proč se ocitá. Svět je moc hezky popsán, příběh nemá vážných chyb. Hodně dobře čtivé.
Snad jediná výtka, že tak zajímavé téma, myšlenka mohla být zpracována daleko rozsáhleji, obšírněji. No prostě kniha je krátká.
Jediný, co jsem úplně nepochopil je poslední kapitola, ale asi to byl pokus o nastínění případného pokračování.
Druhý díl série ŠEDÁ jako by snad ani s prvním neměl, co se týče stylu, nic splečného. Čtivé, svižné, zajímavé.
Začínáme v cirkusu, kam se Jenovéfa přesunula k příbuzným. Zde je jakási přestupní stanice pro dohledané espery z Továrny, kteří následně pustují na vojenskou základu v Ralsku. Zde mají tajné útočiště před vojskem, které je neustále nahání, loví.
Sledujeme tři dějové linie -Jena, Karel a Mišo.
Sledujeme hon na espery. Vypuknuvší válku v Evropě. Obsazení Československa ruskou armádou. Vzájemné boje. Negativní epsery. Kostěje....
Evidentně se autor poučil v prvním díle a druhý již napsal srozumitelně, tak aby své myšlenky dobrého tématu a příběhu dokázal čtenáři přenést tak, jak zamýšlel.
Druhý díl je mnohonásobně lepší a čivější než první. A ačkoli se jmenuje RUDÁ, hlavním tématem je konečně ŠEDÁ.
Tak Vám nevím....
Jako konec jakžtakž, ale než se k němu člověk prokousal....
Myslel jsem si, že největší schíza kniha je Harrow devátá. Omyl. Toto ji hravě překonává.
U této knihy máte téměř do konce pocit, že je všechno špatně. Prvních 70 stran se neustále vracíte, protože řešíte, že jste přeskočili stránku, odstavec, protože text nedává smysl. Dalších 150 stran řešíte, kdo je sjetej, jestli autor nebo Vy. No a od strany 300 začne kniha dávat relativně smysl.
Netvrdím, že je kniha špatná. Téma je dobrý. Bohužel podle mého autor, který má příběh v hlavě, nedokázal tento předat čtenáři tak, aby dával smysl. Tím, že ví o čem píše, mu unikalo to, že čtenář to netuší, takže 3/4 knihy tápe, hledá, snaží se najít souvislost, smysl.
Takové skoky v ději, čase, místě, bez zjevných souvislostí, to je prostě špatně.
Defacto, co je vlastně šedá, se dozvídáme někde na straně 440 a to ještě jen tak povrchně.
A takový ty úryvky psedo novinářských textů, svodek STB a odkazů na politiky - úplně zbytečný a mnohdy matoucí.
Škoda. To téma je skvělý, ale....
PŘÍJEMNÉ ZAKONČENÉ EPICKÉHO PŘÍBĚHU
Druhý díl série byl též součástí výhry, takže jsem si dal příběh na jeden zátah a to bylo dobře.
Díky čtení knih za sebou, i když autor na začátku nabízí shrnutí prvního dílu, to příjemné čtení krásně pokračovalo a uzavřelo se.
V druhé knize autor rozvíjí hezky rozjetý příběh prvního dílu.
Díky bohu zůstal u svého příjemného vypravěčského stylu, i když je tu znát, že jak se mazlí se slovy a větami, uvědomuje si, že by se dostal na velký objem knihy, takže tu občas máme lehký skok v ději.
Ale není to závadu, dá se to vstřebat. Autor nám vše vysvětlí, nenechává otevřená témata a zbytečně nerozjíždí další dějové linky.
Ano. Věnuje se tu více myšlence Jediného Boha, zavržení Devíti božstev. Ale zase nám tu nabízí krvavou řež, obludy, usekané hlavy a další povinné fantasy prvky.
Závěr příběhu je od začátku jasný, ale stejně na konci zamáčknete slzu.
Jsem rád, že se mi knihy dostaly do ruky. Jednak je to na prvotinu velmi dobře sepsané fantasy, i když vychází z klasické fantasy osnovy. Nicméně okořenění o duchovní a náboženské téma ji řadí do fantasy netradičních.
Díky tomu nemáte na konci pocit: OK všichni se pobili a konec. Na konci myslíte jen na to, že to nebyla jen klasická řež, ale přijemný nězný příběch plný lásky, romantiky, přátelství.
Autore díky.
PŘÍJEMNÉ PŘEKVAPENÍ, NEOBVYKLE ZAJÍMAVÉ FANTASY
Nebýt výhry v soutěži, tuto knihu bych na pultech dozajista přešel, neboť obálka ve mne evokuje esoteriku, duchovno a nikoli přijemnou svižnou fantasy s velmi neobvyklým přídavkem.
A byla to by to chyba.
O čem je kniha, si každý přečte v anotaci, já tu chci popsat svoje pocity ze série.
Autor si splnil sen a sepsal dvojdílné fantasy a musím jej pochválit. Ano. Je to prvotina, takže drobné mouchy tam asi najdeme, ale na proprvé smekám.
Tajemství zjev(e)né srdci je svižné, dějově zajimavé fantasy, kde máme vše, co fantasy potřebuje a dokonce něco navíc. Máme zde meče, kouzelníky, magii, magická zvířata, artefakty, skřety, oživlá monstra, draky a božstva a Jediného Boha.
A to je to co, vyprávění ozvlášťňuje. Nábožensky a duchovně zaměřené pasáže, které jsou většinou velmi dobře včleněny do příběhu. Nejsem věřící (ale něco mezi nebem a zemí určitě existuje) a přesto, tak jak většina, nebudu autora za toto kritizovat.
Ano, ve fantasy se zaobírat silnou vírou v Jediného Boha působí velmi zvláštně. Navíc, když to převedu do reálného života, tak svět fantasy je něco, co církev bude považovat za nepřístojné.
Nicméně, tak jak je to podáno, nepůsobí to až tak nepatřičně.
Jinak styl vyprávění je za mne velmi příjemný, lehce čtivý, svižný, dobře popisný a přesto nepůsobí zdlouhavě. Příběh je spíš klasická fantasy kostra, ale dobře uchopená a velmi dobře vyprávěná.
Ač kniha tak na první pohled nepůsobí, je to jedna z těch, které si zaslouží nepřehlédnout.
Abych si odpočinul od všech mých sci-fi a fantasy v posledních dnech, sáhnul jsem po básnické sbírce kamarádky Míši.
Míšu jsem poznal díky velmi povedenému románu Lvice v erbu krále .
Né, že bych dal sbírku na jeden zátah, ale čas od času jsem ji vzal do ruky a užíval si.
Užíval si vše, co prozrazuje ta nádherná obálka. Něhu, hravost, romantiku, smutek, zamyšlení, radost, smích .
Příjemné pocity ještě umocňují krasné ilustrace.
Ač útlá knížečka, najdete v ní vše, co si budete přát.
Autorka sem dala výběr toho nejlepšího ze své celoživotní tvorby.
Kdo má rád poezii. Příjemnou, lehkou, úsměvnou, ale i vážnou, bolestnou či k zamyšlení nutící, určitě doporučuji.
Závěr knihy tvoří medailon autorky. Netradiční, úsměvný, příjemný.
Příjemné zpestření všedních dnů
Petr Sivera - Pět kilo domova
NEOBVYKLÉ, ZAJÍMAVÉ, NUTÍ K ZAMYŠLENÍ
Pět kilo domova je kniha, která byla vydána s pomocí úspěšného startupu.
Kniha je to neobvyklá, protože neobsahuje kontinuální linií příběhu, ale pouze něco jako jednotlivé kapitoly.
Petr Sivera je pseudonym člověka, který se z úspěšného člověka a otce malého synka, díky lásce ke špatné ženě, dostal za zpronevěru do vězení.
Kniha je souborem části jeho dopisů své matce a své babičce, které každý týden z vězení píše.
Dopisy jsou nejen reakcí na dopisy, které mu chodí. Částečně obsahují popis života za mřížemi, to jak to tam chodí, jak se tam žije.
Petr se dopisy udržuje v mentální kondici. Řeší s matkou, co a jak má za něj zařídit , protože to, že jste najednou mimo společnost, některé instituce nedokáží pochopit.
Řeší vztah se synem, bývalkou a samozřejmě vězeňské strasti.
Nečekejte žádný dramatický popis vězeňského života, týrání, sadisty a tak. Ale sonda do světa, kterou z nás většina bohudík nepozná, je to rozhodně zajímavá.
Na to, že jsou to dopisy obyčejného člověka, žádného spisovatele a ani v době, kdy je psal netušil, že takto vyjdou, se čtou velmi dobře.
Ke knize mám snad jedinou výtku. Souvislosti. Chtělo to více osvětlit některé souvislosti. Tím, že čteme jen odpovědi musíme si toho spoustu domyslet. Nakonec se dozvíme, proč a za co Petr skončil ve vězení, i když dopis, ve kterém se to dozvídáme, je dle mého, psán v době, kdy o této knize uvažoval. Nicméně to proč byl vyloučen z vězeňské práce, co byla ta blbost, kterou se o tuto výhodu připravil, tam není.
Knihu rozhodně doporučuji. Je v ní hodně, co nám může dát. I kdyby jen ukázala, čemu se v životě vyhnout nebo co má skutečnou cenu co má skutečný smysl.....
Příjemné překvapení.
Pro knihu jsem se dlouho rozhodoval. Pozitivní recenze uživatelů i odborníků mne lákaly a zároveň odrazovaly. Párkrát jsem se spálil, takže jsem byl na vážkách. Navíc téma nekromantů jsem si tak docela neuměl představit.
Ale ke knize samotné.
Kniha se velmi příjemně čte. Příběh je neotřelý, zajímavý. Autorka Vás postupně šikovně vtahuje do děje, takže hltáte stránku za stránkou až do nečekaného konce.
Vzhledem ke své jazykové vybavenosti jsem četl v českém překladu. A hodně dobrý. V průběhu příběhu se semtam objeví neotřelé věty a výrazy, které knihu příjemně ozvláštňují.
Kniha je první díl připravované trilogie o světě nekromantů, jejich vzniku, dovednostech, magii, nekromantce a její rytířce, které jsou nepřátelé téměř na život a na smrt a největší kámošky v jednom.
Doporučuji dobře si zapamatovat osoby a obsazení, bo já se chvílema ztrácel a naopak neztrácejte víru, proč a jak něco je, protože v závěru je většina vysvětlena.
Kdo má rád, podle mne, neobvyklé téma fantasy, neotřelý jazyk vyprávění, neměl by váhat.
Kniha je velmi zajímavá, zvlášť, když si člověk uvědomí, že to právě probíhá kolem něj.
Nicméně pro mne, jako laika, který má o problematice pouze všeobecné podvědomí, je kniha na čtení moc těžká.
Naopak, kdo problematikou AI žije, přijde si určitě na své.