toni-az komentáře u knih
Ale jo, tento díl už se dal. Občas některá hláška byla i vtipná, zjistilo se, proč je to Bezzemek a ubylo nechuťáren. Zůstala téměř čirá akce a zvědavost jak to bude pokračovat. Minimálně ta druhá věc je u mě známka dobré knížky. Jsem rád, že jsem se nenechal odradit prvním dílem, i když pořád si nemůžu pomoct, působí na mě jako ne tak dobrá napodobenina Nočního klubu.
Já nějak nechápu, proč s těmi lety na měsíc dělá NASA takový ciráty. Dyk stačí koupit dopravní raketu, v garáži za 2 dny udělat přelomový revoluční pohon (štěpný materiál samozřejmě není problém dostat zdarma a stačí si ho nechat poslat DHL). A kdyby něco, tak proč někoho na měsíci ve skafandru nezastřelit z pušky, že?
Já mám Heinleina fakt rád, je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů, ale tohle už je na můj vkus příliš přitažené za vlasy. Hlavně že půlku knížky vysvětluje jak to všechno fyzikálně funguje, ale přitom většina z toho tak fakt nefunguje. No už se těším na něco povedenějšího.
Mno, pořádně nadhodnocená knížka, ale to bude zjevně tím, že nikdo, komu se nelíbil první díl, už druhý ani nezkoušel...
Když to porovnám s výletem na Kokořín, tedy chci říci s Pánem prstenů, který na podobné délce obsahuje nejepičtější fantasy, které kdo napsal s tímhle grafomanským popisem příběhů zmateného kluka, plácajícího se odnikud nikam, který neví co chce. Navíc je zde na můj vkus příliš mnoho ne zrovna krátkých nesouvisejích epizod a rádoby atmosféru tvořících nekonečných popisů.
Nicméně s dostatečně častým a rozsáhlým přeskakováním se jedná o knihu velmi čtivou a napínavou a chápu, proč tomu puberťáci dávají 5*. Ostatně jsem připraven, že s podobným přeskakováním si přečtu i poslední díl, snad nebude mít 2000 stránek...
Škoda nedostatečné sebereflexe autora, kdyby měla kniha do 400 stran, byla by rozhodně výborná.
Příjemná oddechová četba spíše pro mladší ročníky, nicméně i tak jsem si ji užil. Do Artemise Fowla tomu ještě něco chybí, přesto je děj napínavý, rozuzlení nečekané a styl autora nezaměnitelný. Pro uvolnění byla jak dělaná.
Příjemné čtivo, rychle to odsýpá a člověk má problém se odtrhnout. V poslední době se mi to u mnoha knih nestává, takže když se to jednou povede, zaslouží to nejvyšší hodnocení.
Napsáno kvalitně, příběh strhující a do poslední chvíle není jasné jak to dopadne. Rozhodně si ještě nějaké sci-fi od Lukjaněnka přečtu.
Příjemná a čtivá detektivní novela z pera jednoho z nejslavnějších sci-fi spisovatelů. Přečteno jedním dechem, i když je nutno přiznat, že se na této knize projevuje sériový syndrom. Kvalita jako u většiny sérií postupně upadá a vzhledem k tomu, že se jedná o čtvrtý díl této série, čtenář může zaznamenat drobné problémy s logikou a motivací postav a mnohem větší předvídatelnost než u předchozích dílů. Nicméně celá série rozhodně stojí za přečtení, zejména pokud jste příznivci staré školy sci-fi a hledáte nějakou odpočinkovou četbu.
Podivně napsaný snový příběh kdy čtenář neví co je sen a co realita. Osobně mi připadalo poněkud nezáživné téma sexu, okolo kterého se celá kniha odvíjela, ale hlavně mi připadalo, že kniha o ničem není, jen má uspokojit autorovu potřebu se vymluvit.
Knížky od DF mě vždy bavily. Tato není výjimkou, i když musím přiznat že z těch co jsem četl je spíš slabší. Motivace mi připadala nevěrohodná, hlavní důvod krádeží už tuplem. A nejvíc mě prudily ty deprese. Jak v takovém stavu mohl něco vymyslet a dokonce uskutečnit? Obecně žádná z postav nebyla moc sympatická. Ale samozřejmě knížka byla napínavá, takže se dobře četla i tak.
V tomto díle nebylo tak nějak nic moc nového či zajímavého. Jo, číst to pořád jde, postavy a jejich kamarádi jsou stále sympatické, protivníci někdy taky. Ale připadá mi, že jak se dostal Cato na velitelskou pozici, tak to začalo být dost jednotvárné a ztratilo se to nejzajímavější, a to různé špionážní mise. Tentokrát na můj vkus obzvlášť moc politiky a málo boje a jiné akce.
Také mě potěšil návrat do Británie, přestože trochu v jiné pozici než původně. Osobně mě bavilo víc, když hrdinové bojovali s nadřízenými spíš než s podřízenými, ale nápad to byl opět zajímavý.
Jako obvykle dobře načteno, ač pan Holý má problémy s pár výrazy, což trochu ruší. Naštěstí se neobjevují často.
Na můj vkus příliš dlouhé pasáže rozhovorů jednotlivých částí Sussanah. A ty rozhovory Rolanda s Kingem? WTF, tomu už fakt asi hráblo...
Jako konec fajn, ale doufám, že finále bude epičtější a ne jen plkárna, kde se každé téma omele aspoň 10x ze všech stran.
Téma zajímavé, nicméně mě nějak méně bavilo než středověké romány autora. Na můj vkus se jednotlivé linky dost málo propojovaly a přišlo mi to jako číst tři nesouvisející povídky naráz. Navíc to místy dost haprovalo z pohledu logiky.
Ale i tak velmi dobře napsané i načtené. Jen v audiobooku mi trochu vadila režie, resp. některé ruchy a "hudba".
Když jsem to četl před nějakými 20 nebo 30 lety poprvé, byl jsem skutečně nadšený. Dnes to stále není špatné čtení, které nás zavede do naprosto jiné kultury, ale v rámci kyberpunkových knížek nás to zavede spíš blíže průměru.
Každopádně hrdina sympatický, příběh většinou smysluplný, prostředí exotické a zajímavé. Atmosféra výrazně kyberpunková. Přesto mi tam chybělo trochu víc drivu na plný počet.
Ty druhé díly, které dokončují započatý příběh dosud bývaly lepší, jak se tam dostalo k rozuzlení, ale bohužel, v tomto případě je již autor natolik vyždímaný, že to byla stejná bída jako Ztracený princ. Připomínky platí stejné jako k minulému dílu, jen se mi teda navíc otevírala kudla v kapse jak byli všichni strašně natvrdlí. Věc, kterou normálně řeší jeden hraničář museli řešit tři, a to ještě s pomocí Horáce. A to, jak se Halt s Horácem pořád ptali Duncana co dál? Od toho je snad Halt hraničář a má to vědět stokrát líp, zvlášť po celém životě zkušeností.
Upřímně doufám, že autor v této sérii už pokračovat nebude a pokud ano, já už se nachytat nenechám.
Fujky fujky proč já to jen pořád čtu? Ta setrvačnost asi není dobrý důvod. Toto je nejen čajíček uvařený z předchozích dílů, ale tak nějak asi 4x vylouhovaný. Žádná zajímavá myšlenka, žádná zajímavá akce. Postavy pořád bez vývoje, pořád se diví jasným věcem, nuda šeď nuda šeď.
Snad jen jak se Maddie učila žonglovat mi připomnělo jak jsem se to učil já. A jedna hvězdička za to, že to pořád drží jakés takés napětí.
Na jednu stranu zajímavý příběh a konec, na druhou stranu strašně klišoidně napsané a docela dost předvídatelné. Rozčilující je hlavně to strašně průhledné vysvětlování důvodů, proč ta a ta postava umí či zná zrovna tu a tu věc, protože když byla na studiích, tak ...
Ale číst se to dalo, postavy byly sympatické a o nebezpečí nebyla nouze. Taková oddechovka k řízení.
Před 20 lety jsem z ní byl úplně odvařenej, ale při druhém přečtení po nějakém čase mi to přijde poněkud o ničem. Tehdy mě asi dostávaly spíše věci kolem světa, napojení kyberimplantátů apod. Teď už mi to přijde normální, takže jsem se dostal na dřeň a tam musím uznat, že příběh není nic moc, postavy by možná byly sympatické, kdyby nebyly popsány tak odtažitě a napětí je tam takové pokulhávající.
Nicméně pořád je to celkem zajímavá knížka (když nic jiného, tak atmosféra z ní čiší jako zima z mrazáku), padající někam do průměru.
Přestože poněkud předvídatelné, musím uznat, že opět naskočil děj, který souvisí se zápletkou celé ságy. Celé pátrání se opět posunulo, přestože se celá kniha v podstatě odehrává na jednom místě. Kéž by nastolený směr pokračoval.
Moc nechápu, jak se to někomu mohlo líbit míň než Čaroděj a sklo, ale každý máme své chutě a moji to uspokojilo opravdu moc.
No so bad. Tento díl byl trochu jiný, nezabraly půlku jen popisy bitev. Prostředí paláce bylo zajímavé, setkání s císařem a rodinou aspoň zase další posun v kariéře. Jen na můj vkus trochu překombinované, těch spiknutí tam bylo už moc.
Po prakticky zbytečném druhém dílu konečně něco smysluplného. Děj se sunul, spojenectví se navazovala, všechny postavy zde dokonce něco dělaly. Za mě nejlepší díl série. Není to špatná série, ale na můj vkus to bylo zbytečně roztahané, vešlo by se to pohodlně do dvou kratších dílů nebo jedné větší knížky.