tonick73 komentáře u knih
Z doslovu: “Občané mnoha zemí, včetně Spojených států, se totiž dnes ocitají pod daleko větším tlakem než před třemi desítkami let. Snad nejčastější otázka k Příběhu služebnice zněla: Jak došlo k pádu Gileádu? A já se ve Svědectvích pokusila odpovědět právě na ni. Totalitní režimy se mohou rozložit zevnitř – protože nedovedou splnit sliby, díky nimž se dostaly k moci – nebo podlehnout útoku zvenčí, nebo se obě eventuality spojí. Na zničení totality neexistuje spolehlivý návod, jelikož máloco v dějinách se odehrává neodvratně.”
Až na tu vědeckou přednášku na samém konci příběhu, je k příběhu přilepená nějak navíc...
Kniha plná metafor. “V bezpečí našich domovů, s okny zavřenými na závory a trámy zapřenými proti dveřím vidíme, jak se střechou a stropem začíná snášet jemný šedivý prach, který usedá na veškeré nezakryté plochy, vytváří povlak na hladině pitné vody, skřípe mezi zuby. Sedíme a myslíme na ostatní tvory tam venku, kteří nemají na vybranou a nemohou než se obrátit zády k větru a vytrvat..”
Jak autor píše” Myslím si:” Mám cosi přímo před očima, a přesto to nevidím.”
Na knize mi vadilo především to, že se do ní autor snažil "nacpat" vše. Mengele, odboj, F. Hirsch, útěk vězňů- R. Vrba. Ty dějové odbočky se snahou vysvětlovat škodí dynamickému plynutí děje příběhu osvětimské knihovnice, který je sám o sobě materiálem k vyprávění velkého příběhu se sílou hromu.
Promrhaná příležitost zajímavě zpracovat reálný příběh. Od poloviny knihy se zdá, jako by autorku někdo termínově pronásledoval a ona chtěla mít “brzo hotovo,” motivace jsou povrchní, nepropracované. Těch diamantů a drahých kamenů je tolik, až to začíná být v příběhu podezřele hloupé. Situace, kdy si ruští vojáci na konci války platí Rakušanky penězi a drahokamy......škoda slov.....Gita šla po hlavní ulici se dvěma kamarádkami, když tu zahlédla podivný vůz tažený koněm. Vzadu nonšalantně stál nějaký mladík. Vkročila do vozovky. Čas jako by se zastavil. Kůň před mladou ženou zůstal stát. Lale slezl z vozu. Gita udělala krok k Laleovi. On se ani nepohnul. Udělala další krok. „Ahoj,“ řekla.........Zklamání.