Trana komentáře u knih
Měla jsem jí půjčenou z knihovny, takže jsem jí asi dostatečně nedocenila. Mít jí doma, občas se do ní podívám a nějakou úvahu si přečtu a v klidu zapřemýšlím. mirektrubak zmiňoval podobnost s Kazatelem, také mě některé části přišly obdobné. Celkově, ne že bych se vším souhlasila, o což asi ani nejde, je to rozhodně hodně zajímavý deník, náhled do mysli člověka vzdělaného a schopného.
Církev je svatá, ale lidé v ní ne. Co je bez chvění není pevné. To jsou asi dvě základní myšlenky, které ve mě po dočtení knihy zůstaly.
Kniha je napsaná velmi dobře, byť se přiznám, že některé delší odstavce jsem jen letmo projela. Velmi zajímavý je náhled na pozadí konkláve, co a jak a hlavně proč. Oceňuji znalost vnitřních záležitostí i hierarchie církve, a to jak dobrých, tak špatných.
Hojně zmiňovaný konec mě překvapil, musela jsem trochu hledat, abych se lépe zorientovala :) Osobně si myslím, že v naší ukecané době by to nebylo reálné. Na druhou stranu, proč ne?
Je to román. Román o uvěznění nevinného člověka, který během věznění, ze začátku velmi krutého, nalezne vnitřní svobodu. Je to náročné čtení. Donutí vás to přemýšlet nad, co byste dělali vy na jeho místě. Je to inspirující čtení. Donutí vás to přemýšlet nad vámi i nad lidmi kolem vás. Je to čtení o naději, že i v té největší tmě nejsme sami.
Vzpomínková kniha dlouholetého diplomata i politika. U takové knihy bych ocenila spíše reálný popis než rádobyvtipnou nadsázku. U jedné či dvou vzpomínek je to vtipné, u dalších už spíš otravné a nadbytečné. Asi nejsem ta správná cílová skupina nebo jsem nepochopila, o čem ta kniha má být. Zda o sebeprezentaci, ironické hodnocení diplomatiky nebo autobiografie. Posléze jsem už začala začátky kapitol přeskakovat. Ale abych nebyla jen kritická. Popis diplomatického zákulisí bylo zajímavé i zábavné, je vidět, že i diplomaté jsou jen lidé.
Nejdřív jsem viděla představení v Dlouhé, pak jsem četla povídku. Obojí je úžasné, milé a vánoční. O Vánocích se dějí zázraky a tahle knížka je zázraků plná :)
Velmi zajímavá sonda do poměrů (včetně historických souvislostí) v Izraeli a vztahů mezi Izraelci a Palestinci z pohledu "prince" Hamásu. Ano, je to psáno z jeho pohledu, ale přesto objektivně. Nemá potřebu na někoho házet špínu nebo si tímto způsobem vyřizovat účty. Je to prostě příběh člověka, který dokáže vidět Izrael z obou stran. A je to tak neuvěřitelný a přesto reálný příběh, že člověka při jeho čtení občas napadá, "jak to vůbec mohl přežít"? Vřele doporučuji nejen knihu, ale i jeho projev v OSN, který dohledatelný na youtube.