Ulriška komentáře u knih
Příběh nabitý emocemi, které mě ale nezvládly zasáhnout v plné míře. Lámu si hlavu, čím to? Těch srdcebolných vztahů bylo asi příliš. June a Finn, June a Toby, June a Gréta, Toby a Finn, matka a Finn ... a já s nimi balancovala na hranici uvěřitelnosti. Škoda.
"Aby nezbylo nic, pod co by se styděl podepsat." Hodnoty. Jejich žebříček. Co má na prvním místě umělec Hynek Šimon, co jeho žena, co jeho švagrová, co ...? Jejich osudy podané zvláštním způsobem - opakováním, třeba několikerým, toho, na co mysleli, co je nenechalo v klidu, co je pohánělo konat tak, jak museli - mě velmi zaujaly. Nechtělo se mi příběh opouštět.
V útlé knížečce jsem toho našla! Nezlomnou odhodlanost, úctu k tradici a kořenům, pocit sounáležitosti, víru v lidskost. Ale také pachuť zrady, zaslepenou nenávist, tupou malost a ukradené životy. Na tak malém prostoru, tak prostě vyjádřeno, jak se v letech 1945 - 1989 nastoloval pořádek.
Pábitelství a dlouhatánská souvětí, to už tu někdy bylo, že pane Hrabale, v knížce několikrát zmiňovaný.
Jako v případě jiných knih, které mě zcela pohltí, jsem si přála, aby příběh ještě nekončil. Ale důvod byl tentokrát jiný. Nešlo o to si příběh o něco déle užívat. Chtěla jsem, aby Hrdinové žili, aby šance a naděje na přežití ještě neumíraly. Aby to nevyhnutelné a z dějepisu známé nenastalo.
Oddechová jednohubka. Při čtení se pobavit, ale brzy zapomenout.
Velmi silný příběh. Láska se nedá uzurpovat. Láska je pochopení, smíření a odevzdání (se).
Žádná vzorňucha jsem tedy nebyla, ale ten neposlušný fracíček Flíček mě hrozně rozčiloval. Neměla jsem ho ráda. ;-)
Je mi líto. Už druhý pokus, ale odkládám. Mě to nebaví. Třeba jindy, až k tomu dozraju. ;-)
Jsem Ulriška, protože on byl Ulrich. Více slov netřeba.
Literární seminář na vysoké. Přednášející nám zadává, každému zvlášť, dílo ke zpracování na zápočet. Prstem ukáže na mě: ,,Vy třeba Neviditelného od Havlíčka." No potěš, v životě jsem o něm neslyšela. Potěšena? Nadšena! Je to naprosto výborná záležitost. Mrazí mě z ní ještě dnes. Od Jaroslava Havlíčka jsem si pak přečetla asi vše, co jsem našla, a získala tak téma na diplomku. KAŽDÝ SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCE!
Nahoru dolů jako na houpačce. Napsala bych něco podobného jako ivanaga. Nebudu ji opakovat, raději jí dám palec a slova ušetřím na lepší příležitost.
Nechuť. Provázela mě po celou dobu čtení. Stupňovala se. Párkrát jsem chtěla knížku odložit, když nechuť vítězila nad zvědavostí dozvědět se, jak to s nimi dopadne. Vždyť mi bylo jasné, že dobře to nebude. Peklo jsou ti druzí!
Můj hrdina. Vtip a síla slova. Jsem tvoje, navždy. Ubohá, ubohá Roxano.
Moje dětská obsese. Knížku jsem četla xkrát. Pořád a pořád, dokola. Naštěstí přišly jiné příběhy. :-)
Říkejte si, co kdo chcete, já MĚLA pro tohoto pána slabost. 5 hvězdiček tedy netřeba více vysvětlovat. ;-)
Obdivuji tuto ženu, nejen jako herečku. Proto se mi tato kniha tak líbila.