UN- komentáře u knih
Měla jsem tu čest jako dítě poznat plk.O.Wagnera osobně. Kniha je drsná. Autor popisuje hrůzy pouštního tažení FFL proti Rommelovým Afrikacorps, kde velel 6. rotě 2.praporu Cizinecké legie, hrdinně převedl svoji rotu z obklíčeného perimetru Bir Hakimu(Libye) v červnu 1942 pod dělostřeleckou palbou a nálety nepřítele do bezpečí. Zdržení Rommelových vojsk v udatných bojích obránců BirHakimu - 1.a 2.prapor Cizinecké legie FFL - French Free Legion, 1. Pacifické brigády vedené col.Brochem, Dělostřelecké brigády col Champrosaye, Koloniálního vojska Jižní Afriky, brigády námořní pěchody Cdt Saveye - ve které bojoval další Čech Cne-Richard Zdráhala, umožnila 8. Britské armádě bojující v Africe, přivést posily, zprovoznit týlové zabezpečení, což ve výsledku vedlo k poražení Rommela u El Alameinu, gen. Montgomerym. Kniha již neobsahuje popis následného života Col. Wagnera v komunistickém ČSSR, kdy byl jako západní voják šikanován, vězněn několik let a nakonec dožil svůj život na samotě v otřesných podmínkách nad Berounem. S velkým obtížemi mu "bylo dovoleno" komunistickými stvůrami zúčastnit se v červnu 1967, oslav 25.výročí bitvy u Bir Hakimu, kam byl pozván oficiálně Vládou Francouzské republiky, presidentem gen. Ch. de Gaullem. V r. 1974 při cestě do Prahy náhle zemřel. Jeho přáním bylo, aby byl pochován na hřbitově Légion Étrangere v jižní Francii, což na několikeré naléhání fr.diplomatických kruhů bylo v r. 1976 uskutečněno.
Dokonalá stylistika, mistrná ucelenost, hluboká zasvěcenost a jasný rozbor mezinárodní situace a politiky před a během WW2, včetně neobyčejně působivého výběru a seřazení hodnocených faktů a událostí.
Výborná kniha, Molčanov je jen lehce zatížen ideologií, hodnotí generála a jeho skutky objektivně, na rozdíl od jiných autorů
Kniha obsahuje polopravdy a přesný opak reality let 1945-68 z pohledu nových informací otevřených zdrojů po r. 1990. Gehlen, samolibý, mazaný, s komplexem Napoleona, nikdy neprováděl během WW2 žádné řízení vše- Vojskového průzkumu Armád Wehrmachtu/Mitte na území SSSR, nýbrž byl následným vyhodnocovatelem a analytikem získaných zpráv voj.průzkumem a vymlácených ze zajatců. VŽDY a JEN byl štábním důstojníkem. Ihned po ukončení studií byl protekčně zařazen (matka měla vlámské předky von...) jako pobočník do kruhů tehdejšího Gen. štábu W, které udržoval po celou dobu války, pochopitelně ve svůj prospěch.Během války byl několikráte povýšen až na generála. Nikdy nebyl příslušníkem Abhweru. V době atentátu na Hitlera 20.7.1944 jak uvádí, byl údajně v nemocnici s otravou krve; z otevřených archivů bylo zjištěno, že předstíral zánět žlučníku, aby ušel pozornosti..Nicméně po svém "usazení" do křesla tzv.Gehlenovy organizace, v r. 1947 jeho zájmovová aktivita spočívala také v rozpracovávání SRN politiků /Adenauer, Globbke, Strauss a dalších, a rozpracovávání důstojníků protihitlerovského odporu - toto v knize popírá, ačkoli vše prováděl a využíval vždy a jen ve svůj prospěch a manipulacím, nátlaku. Po r. 1990 objevené informace o tom, že od r.1952 věděl o úkrytu Adolfa Eichmanna, masového vraha, aniž by poskytl tyto informace patřičným kruhům, nesvědčí o jeho mravní a morální výši, kterou se snaží celou knihou prodchnout. Mazané přípravy ke konci války jim učiněné; pochopitelně, Britové věděli o "koho jde", a nebyli by přistoupili na jeho hru o nebezpečí z Východu, tak jako neznalí evropských poměrů yankees z USA, a nezařídili by vznik této organizace, protože by to byla pro ně v dané době politická blamáž. V r. 1968 jej vláda SRN poslala důchodu, a tzv. Rudý říjen v SRN - sebevraždy 3 vysokých důstojníků, gen. Wendalla, jeho náměstka v BND, svědčila o tom, že jím řízená služba je děravá jak řešeto. Analytický tým historiků již od r.2012 zkoumá archiválie služby od doby 1945..uvidíme, jaký pohled na Gehlena přinesou jejich závěry, i když...