V.e.r.u. komentáře u knih
Námět knihy je zajímavý a originální. Také dětem, kterým jsem příběh četla se líbil. Vždy byly napjaté, jaký zážitek přinese nový den a jak vše skončí. Smály se vtipným situacím, které spolu Ondra a strýček Ben prožívají.
Mě osobně se trošku hůře četla delší souvětí, která se v textu objevují. A ještě jedna věc: velice často jsou v knize prezentovány Ondrovy myšlenky, které jsou vizuálně odlišeny kurzívou. Podle mého názoru to, ale pro posluchače může být matečné, protože tyto části zpravidla nejsou ukončeny slovy "myslel jsem si, nebo napadlo mě apod." a děti to tak mohly zaměnit za přímou řeč postavy.
Velmi pěkně napsaná kniha. Líbilo se mi, že si pan Žbirka na nic nehrál a s pokorou popisoval jednotlivé části svého života. Před začátkem každé kapitoly byl uveden text písně, kterou nazpíval. Pan Žbirka je oblíbeným interpretem mých rodičů, a proto jsem od dětství jeho písničky často slýchala. Když jsem pak v knize četla ty texty, okamžitě se mi v hlavě vybavovaly známé melodie.
Musím říct, že jsem si knihu vybrala především díky čtenářské výzvě, ale po jejím přečtení toho vůbec nelituji. Už od prvních stránek jsem byla naprosto vtažena do děje a přestala jsem vnímat, co je kolem mě v reálném světě. Osobně jsem s rodiči malé Cory prožívala, co se jim stalo a skoro hmatatelně cítila jejich strach, úzkost, beznaděj, pocit vlastního selhání... Téměř od začátku příběhu jsem si vytvářela různé teorie. Co se stalo, kdo je viník a jak vše skončí, ale děj v sobě skrýval zvraty, které mé přesvědčení vyřešeného případu nahlodávaly. Detektiva Rasbacha jsem upřímně nenáviděla, ale postupem času si mě získal. Úplný závěr knihy mi přišel zbytečný, vlastně jsem byla trošku v depresi.
Knihy od paní Körnerové mám obecně ráda a i tahle si mě získala. Děj příběhu byl poutavě napsán. Neměla jsem potřebu přeskakovat jednotlivé pasáže, jak se mi to u některých knih stává. Tereza se občas chovala na facku, zato k Michelovi nemám vůbec žádné námitky. Podle mě je to Hrdina s velkým H, protože by pro svou milou snesl modré z nebe. Jediná věc mi v příběhu přišla zbytečná a to byl, pro mě, natahovaný konec.
Lvi a krajka je první kniha z oblasti historických romancí, kterou jsem přečetla a díky níž jsem začala číst další a další díla. Patří k mým nejoblíbenějším a vždy se k ní ráda vracím. Na stránkách příběhu se neustále něco děje a vztah mezi Alanou a Trevorem je nádherně popsán. Líbí se mi, jak to mezi nimi jiskří. Jak se oba z počátku snaží nepodlehnout tomu, co k sobě cítí i jak je jejich chování ovlivňováno potlačovanou žárlivostí. Jediné, co bych možná trošku pozměnila je to, že kdybych byla Alanou já, nedala bych Trevorovi to závěrečné usmiřování tak lacino. Asi bych jej po tom všem, co provedl trošku potrápila :-).
Tuto knihu jsem si vybrala na základě poměrně vysokého hodnocení a také zajímavé anotace. Velmi jsem se těšila na příběh zakázané lásky, zhrzeného milence a následnému jiskření mezi hlavními hrdiny. Musím ale říct, že po přečtení mám rozporuplné pocity. Kniha se četla dobře, ale je tady několik věcí, které mi úplně neseděly. V prvé řadě jsem si mocný hněv pana Marsdena, o kterém se v anotaci píše představovala teda úplně jinak. Dále se mi nelíbilo oslovení McKenna, přišlo mi to hrozně neosobní, zvlášť z úst Aline. A nejvíce mě asi zklamal právě vztah Johna a Aline. Očekávala jsem, že se oba dva hlavní hrdinové budou po znovushledání chovat jinak.
První z příběhů o Harry Potterovi a uvedení do světa kouzel. Knihu jsem bohužel četla až po shlédnutí filmové adaptace, ale to nemění nic na tom, že je skvělá. Obdivuji a smekám před paní Rowlingovou, která mistrně vypráví o malém chlapci a jeho životě v Bradavicích. Příběh, který si sice vymyslela, ale svým pojetím mu vdechla život. Vše na sebe navazuje a i malé detaily jsou nepostradatelné a mají smysl. Člověk se až diví, jak je vše logické a ani neuvažuje nad tím, že by to nebylo reálné.
Kniha mě zaujala již svým obalem a musím říct, že ani text mě nezklamal. Velmi rychle mi ubíhaly přečtené stránky a místy jsem se upřímně zasmála. Kdo hledá duchaplnou a vážnou knihu, tak toto není šťastná volba. Ale kdo chce vypnout a odpočinout si od každodenních starostí a nechat se vtáhnout do světa bohatství, kde není nic problém, je toto krok správným směrem. Děj byl sice předvídatelný, ale postavy pro mě byly sympatické a fandila jsem jim. Knihu jsem četla jako první z této série, až posléze jsem si všimla předcházejících dílů. Neznalost předešlých příběhů mi však nevadila.
Dlouho jsem váhala, zda si mám knihu přečíst či nikoli. Nakonec jsem se ke čtení přemluvila a byla to bída a utrpení. To, že je kniha psána formou scénáře jsem věděla a tudíž to pro mě nebyl hlavní problém, ale dějová linka příběhu mě hrozně zklamala. Známé postavy, které byly do děje zasazeny na mě působily jako cizí a nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Mnohokrát jsem si při čtení říkala: To přece nejde, takoví vůbec nejsou. Vyvrcholilo to tím, jak se Harry choval ke svému synovi a co mu řekl a tím, že měl Voldemort potomka. Už z podstaty toho, jakého p. Rowlingová Voldemorta stvořila není poslední věc možná. Rozhodla jsem se tedy, že tento díl ságy o Harry Potterovi vůbec nebudu akceptovat, jakoby nikdy ani nevyšel.