Věra093 komentáře u knih
mám jako audioknihu a prostě ji miluji. Její plynutí, opravdovost, důvěryhodnost, o nic se nesnaží je jen prostým svědectvím někoho , kdo zažil něco velmi zvláštního. A to něco je pro mne jako živá voda.
moc předvídatelné a hned od počátku jasné, o čem to bude a jak to dopadne... tak nějak nestrhující. Prvoplánovité je to nejvýstižnější slovo.
jestli tu knížku někdo chcete, tak si pro ni přijeďte, věnuji vám ji. Tohle je snad vytištěný facebook... byl to omyl, koupil mě ji přítel, chtěla jsem ale jinou autorčinu knihu... tohle mě šokovalo... to vážně někoho zajímá koukat někomu do talíře? Od toho jsou sociální sítě, ale vydat to knižně... to je jako vydat rodinné album. Nechápu. Snad nějací skalní fanoušci , opravdu zamilovaní do ... do koho vlastně... do ní? do něj? do obou? Opravdu jsem to nepochopila.
Patetické, sentimentální. Poselství jasné, ale literárně takové upatlané. Autor chce být spisovatelem. Beru to jako že se to teprve učí.