Vercutka komentáře u knih
Četla jsem hodně knih od Sandry. Závist a Bílý žár už asi nepřekoná. To jsou mimochodem dvě knihy, u kterých si ještě teď po letech pamatuji jména hlavních hrdinů. Tato kniha byla opravdu skryté zlo (uspěchaná romantika, trapný uslintaný řeči-už to tu někdo psal s tím tetováním a spousta dalších nelogických věcí). Za mě ne , Sandra to umí líp.
Nadšení z knihy mě drželo asi tak do poloviny,pak to začalo upadat. Kniha je zdlouhavá, příběh zamotaný. Nemohla jsem se dočkat, až to skončí. Tak moc mě to čtení utahalo, že mě už ani nezajímalo, jak to dopadne,ale dočetla jsem.
Četlo se to hezky, to jo, ale autorka měla skončit prvním dílem. Druhý díl mi přišel až moc červený a chvílemi dokonce hloupý.
Překvapilo mě, jak mě knížka chytla. Zatím mám za sebou první díl,ale hodlám pokračovat.
Příběh je zajímavý, napínavý, ale četla jsem od Sandry lepší knihy.
Kniha se čte dobře, příběh je zajímavý, ale co mi opravdu vadilo..... je hrozně depresivní, postavy jsou nesympatické a celé je to takové ponuré.
Četlo se to pěkně. Souhlasím s předchozími komentáři: je to naivní příběh o lásce za druhé světové. Víc jak polovinu knihy jsem zhltla s nadšením, pak už se to nějako táhlo. Konec přitažený za vlasy.
Moc pěkně napsané. Příběh super. Závěr mi přišel takový přitažený za vlasy, ale celkově výborné čtení, spíše tedy pro holky. Na druhý díl se těším.
Styl psaní mi sedl, kniha se četla sama. Přesto mě příběh držel tak jakoby na povrchu. Něco mi tam chybělo....možná větší napění....
Pořád hezké čtení. I když na této knize jsem už nebyla tolik závislá jako na těch předchozích, ale stále mě to bavilo číst.
Zatím nejlepší kniha, co jsem od autora četla. A to jsem si myslela, že mě to téma nebude bavit, když jsem si na internetu hledala info o carské rodině. Ale příběh mě chytil a už nepustil.
Četla jsem na doporučení kolegyně,která mě kdysi přivedla k Jo Nesbovi, takže jsem byla pochopitelně natěšená. O to víc mě asi kniha zklamala. Nechápu, proč autor víc nepropracoval a hlavně nedokončil příběh o Josefovi. Pořád jsem čekala na nějakou spojitost mezi oběma příběhy a ono nic. Musím rychle do knihovny, abych si spravila chuť nějakou "oddychovkou".
Vždy, když čtu knihu od této autorky,nestačím se divit, jak to umí se slovy,jak barvitě dokáže popisovat a vcítit se do psychologie postav (samozřejmě velkou chválu překladu). Tento příběh je chvílemi zdlouhavý,předvídatelný, ale i přesto napínavý. Nebyl to jenom příběh,co mě na knize zaujalo, ale kniha donutí člověka přemýšlet.... O co všechno se ochudíte, když žijete život někoho jiného.....
Jméno větru mě moc nebavilo,ale tohle byla pecka, Není to tedy takové to čtení, kdy se nemůžu odtrhnout a chci vědět, jak to dopadne, ale příběh je zajímavý, pořád se tam něco děje a hezky se to čte :) a hlavně Kvothe mě prostě baví.
Moc pěkný příběh, čtivě napsaný, ale chybělo mi tam napětí. Chvílemi jsem se i nudila a přistihla se,že myslím na něco jiného.
Ačkoliv jsem měla chvílemi pocit, že čtu červenou knihovnu, příběh je velice zajímavý a konec mě dostal úplně. Na styl psaní jsem si musela zvyknout. Knihu doporučuji, mě bavila moc.