Veve721 komentáře u knih
Autorovou silnou stránkou je jeho neuvěřitelná fantazie a schopnost budovat napětí. Nebojí se nechutných krvavých scén, jež vhodně dotváří ponurou atmosféru thrilleru, stejně tak má talent i na strašidelné scénky, ze kterých při čtení doslova mrazí. Hlavní hrdina Marek mi sice nebyl nijak sympatický, obzvlášť kvůli jeho hnusnému chování k chudákovi Hrbošovi, nakonec to ale bylo jedno. V závěru do sebe všechno dokonale zapadlo, postavy se vyvinuly tak, jak bylo pro příběh podstatné a všichni skončili tam, kam je autor nenápadně směřoval. Promyšlené to měl dobře.
Vytkla bych jen přílišnou košatost vět, přehnané čačkání s přídavnými jmény, zájmeny a přirovnáními. Méně je někdy více. Taky bych ocenila pár stran navíc. Tak zajímavé téma se ještě dalo trošku rozšířit. Já chtěla vědět víc! :) Ale to už tak bývá u utevřených konců, že čtenář dumá nad tím, jak by to asi dopadlo,...
Autorka má příjemný sloh, který je upravený a propracovaný. Přestože první díl série psala ve věku hlavní hrdinky, v textu se neduplikují slova, s čímž mají mnohdy problém i ostřílené slovenské pisatelky bestsellerů. Samotný děj je čtivý, poměrně jednoduchý, přesto zajímavý. Při čtení nás napadá mnoho otázek, na které chceme znát odpovědi. Některých se nám dostane, jiné si autorka ušetřila pro další díl. Díky tomu se na pokračování opravdu těším. Knížku hodnotím z pohledu náctileté, protože jim je "Mágia splnu" určená především. Jsem si jistá, že se mladým čtenářkám Mirčin příběh bude moc líbit. Svéhlavá hlavní hrdinka v kočičim oblečku plus dvě roztomilá koťátka? Která puberťačka by nebyla nadšená.
První díl švédské série mě naprosto uchvátil! Velkým pozitivem (kromě sympatické hlavní hrdinky) bylo využití severské mytologie v kombinaci s námořnickými legendami. Největším plusem pro mě však bylo ekologické poselství skrývající se za oponou Tuvina vyprávění. To mě opravdu dostalo a neuvěřitelně mile překvapilo! Existuje mnoho knížek o ochraně životního prostředí, ale ještě jsem nečetla tak šílený mix žánrů jako je "Hluboký hrob": ekologicky zaměřená thrillerózní fantasy pro děti se šikanovanou teenagerkou v hlavní roli. :D Nejlepší ale je, že tento zajímavý koktejl jako celek dokonale funguje a každičký detail ladí se zbytkem dílka. Skvělé a poučné zároveň! Na konci knížky autorky přidaly ještě pár typů na pomoc Baltskému moři, za což ode mě dostávají ještě nějaké ty body navíc. :)
Knížka má mnoho pozitiv. Děj příjemně plyne a posouvá se, autorka se nesnaží ho uměle protahovat. Akční linka je tu sice trochu na úkor té milostné, ale mně to nevadilo. Naopak oceňuji, že se hlavní hrdinka neplazí po svém idolu pár stránek na to, co ho poznala. Negativem pro mě však je přílišná podobnost se slavnou sérií Stmívání. Opravdu jsem si připadala, jako bych četla příběh zasazený do Bellina světa, pouze s jinými postavami. Kdybych se aspoň dočkala napravení negativ, které měl vzor - kéž by Madelyne nebyla naivní blboučká husička jako Bella a kéž by svému okolí jenom nezpůsobovala problémy. Jenže ona je snad ještě horší než Bella. A já fakt nesnáším sobecké hrdinky, které se bezhlavě vrhají do nebezpečí a nezamyslí se nad tím, jak přitěžují svým milovaným.
Stanislav Skřička nás prostřednictvím knížky nenutí stát se veganem či fruktariánem. Nenásilně na nás působí skrz vysvětlivky a dobře míněné rady, takže si nakonec poběžíte ten pomeranč koupit sami z vlastní vůle. A poběžíte, tomu věřte. I já byla ze začátku skeptická, ale musím říct, že autor ví, o čem píše. A nejde jen o obsah, ale také o formu, kterou nám informace podává. Vtipy, veselé obrázky, uklidňující modrá barva nadpisů... Knížka jako celek na vás působí motivačně a pozitivně.
Tak to tu máme zase... Přehnaně sebevědomá hlavní hrdinka, která si myslí, že její úžasně geniální nápad nikoho neohrozí, protože ho přece důkladně promyslela. Ale opravdu někdo může shromáždit nejnebezpečnější šílence v jedné budově a očekávat, že se pak nestane nic zlého? Prostřednictvím doktorky Evelyn Talbotové se podíváme do dodnes řádně neprobádané oblasti psychopatie. Avšak připravte se na to, že tato knížka ve vás vyvolá obrovské množství otazníků, které vám nikdo nebude moci zodpovědět... Nakladatelství Omega opět přišlo s velmi zajímavým literárním počinem, které může na první pohled vypadat tuctově (přeci jen je na téma ústavů už hromada knih), na druhou stranu čtenáře ochromí mrazivou atmosférou Aljašky a nečekanou přidanou hodnotou... Brenda Novak vsadila na lehce klišoidní, ale diváky oblíbené téma. Přesto vás však dokáže natolik vtáhnout do děje, že jí tu tuctovost námětu rádi odpustíte. Já jsem z knihy nadšená a o přečtení dalšího dílu nepochybuji ani na vteřinu.
Když se nad knížkou hlouběji zamyslím, tak bych ji nejspíš označila za skvělý mix všech možných populárních děl. Prostředí mi velmi silně připomíná trilogii Loď mezi hvězdami, kapitoly o viru ve mě vyvolávaly podobný pocit, který mívám při sledování zombie filmů Světová válka Z a Den poté, problém s inteligentním řídícím systémem mi zase připomněl Červenou královnu z Resident Evilu 1, no a zamilovaný pár plus nenaplněná nešťastná láska... Romeo s Julií jak vyšití... :D Přesto je knížka jako celek jedinečným originálem, který se vám vryje do paměti. Jednak je tu neobvyklá forma vypravování, která zaujme i zatvrzelé nečtenáře. Pak musím pochválit sympatickou hlavní hrdinku. Nakonec ale největším důvodem, proč dát Illuminae vysoké hodnocení je to, že těch 600 stran prolítnete jedním dechem. To je podle mě u knížky opravdu podstatné...
Přestože je nám odkryto velmi málo opravdového děje, mě to bavilo. Jde spíš o úvodní díl, kde se dozvíme hodně zajímavých informací, které doopravdy znát nepotřebujeme. Nejsou pro děj zrovna podstatné. To ale neubírá na čtivosti. Úvodní příběh o seznámení rodičů je napsaný nejlépe - ten by si zasloužil plných 100%. Je vtipný, nápaditý a kresba odpovídá kvalitě scénáře. Hlavní linka je zde pouze nastíněná, proto nebudu hodnotit příběh jako takový. Zatím se Strážci pouze mlátí s mimozemšťany a zachraňují jeden druhého.
Druhý díl byl o něco lepší než první. Je fajn, že se děj někam pohnul. Konečně jsme se dočkali toho, co jsme očekávali a Katka se snaží získat místo společnice. Jenže se o to pokouší a přemýšlí nad tím celou knížku. Radši bych četla o samotné práci, než jen o Katčině věčném váhání. Přesto musím ocenit, že se začalo něco pořádného dít a taky to, že se autorka věnovala rozvoji ostatních postav. Každopádně dávám pár bodů navíc za čtivost, protože jsem druhý díl zhltla rychleji než ten první.
Já nepochybuju, že je Jana Benková skvělá spisovatelka, protože se mi hodně jejích knížek líbilo. Ale tenhle román mi prostě nesedl. Možná to je i tím, že jde jen o první polovinu příběhu a nemá moc rozvinutý děj. Vlastně se pouze seznamujeme s postavami. Až přehnaně moc stran se věnuje jedinému rozhovoru, kdy Silvia přizná svoji pravou profesi a Katarína ji desítky stránek bombarduje trapnými rýpavými otázkami... "Není ti to blbé? Nepřipadá ti nechutný? Není ti líto jeho manželky? A jeho dětí? Nestydíš se za sebe?" Tak asi se nestydí, když to pořád dělá, ne? :D Celkově mi hlavní hrdinka Katarína lezla na nervy. Pravděpodobně i to je jedním z důvodů, proč mi knížka nesedla.
Arkádie se autorce opravdu povedla. V prvním dílu čtenář dostatečně neocení detailní zpracování světa Runy a okolních států, v tomto pokračování se ale dostáváme mnohem dál a poznáváme sousedící země, problémy mezi těmito státy a poukazuje na rozdíly mezi zvyky jednotlivých etnik. Celému příběhu to dodalo to "něco navíc", co jsem v trošku slabším prvním díle marně hledala. Jsem ráda, že mi Richelle dokázala, že je právem jednou z mých nejoblíbenějších autorek, a že v každé její sérii si najdu něco, co mě totálně pohltí. Nesmrtelnou korunu jsem četla jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout, dokud jsem se neocitla na poslední stránce. Hlavní hrdinové se konečně nenimrají ve svých pocitech a řeší záležitosti podstatné pro vývoj příběhu. Samozřejmě vztahová linka nezaniká, ale není ji věnováno přehnaně moc prostoru, jak tomu bylo u prvního dílu. Převládá čistokrevná akce, a to se mi líbí. Rozhodně se těším na další díl a doufám, že ho autorka brzo dopíše!
Tohle je svět, se kterým si Richelle Mead dala opravdu práci, aby ho promyslela do těch nejmenších detailů. Musím říct, že dokonalost propracování má své kouzlo, které já dokážu ocenit. Problémem je, že autorka svého čtenáře uvádí do nového světa pomalu - dle mě až příliš natahuje a vysvětluje. Z jiných Meadiných dílek jsem zvyklá dostávat se do obrazu za pochodu, jenže ve Věku X je čtenář nucen stát na místě a poslouchat vysvětlivky o Runě. Když už se pak konečně dostaneme k samotnému vyšetřování vražd, místo napínavého odhalování vraha posloucháme kňourání obou hlavních hrdinů, jak je ten druhý nechce... Naštěstí konec celou knížku zachraňuje a je dobrodružný a čtivý jak jsem od autorky čekala. Jen škoda, že jsem si musela tolik stovek stran počkat, než jsem se konečně dostala k tomu pravému ořechovému.
Poslední začátek je nejen stejně dobrý jako první díl, ale v mnohých oblastech dokonce lepší. Sci-fi žánr je propojen s vážnějšími psychologickými otázkami, jako je hledání biologických rodičů nebo problematika sexuální orientace a s tím spojená ztráta nejbližších přátel. Navíc jsou čtenáři vysvětleny všechny otazníky z prvního dílu, příběh je ucelený, díly na sebe pěkně navazují a vzájemně se doplňují. Nesedla mi povaha hlavní hrdinky, ale oceňuju její postupný vývoj. Vztah mezi Clove a Ellou mi občas přišel trochu nucený a připomínal mi dětinskou dětskou lásku (což ona vlastně byla), kde jsem necítila tu správnou "žhavost" nebo "jiskru", přestože se autorka moc snažila ji tam vydolovat. Přišlo mi to jen roztomilé, ale ne osudové nebo sexy. Jde však jen o drobnůstku, která nic nemění na tom, že je "Poslední začátek" skvěle napsanou napínavou knížkou, kterou rozhodně doporučuju. ;)
Příběh byl čtivý, svižný, akční, ale i zábavný. Deadpoolovy vtípky v této minisérii se sice nevyrovnají hláškám z filmu, přesto jsem se dobře pobavila. Wadeův přisprostlý sarkasmus prostě nikdy nezklame a jsem moc ráda, že není tím typem příležitostného vtipálka, který je většinou víc trapný než vtipný. Deadpool je prostě Deadpool a všichni, kdo ho zbožňují, ví moc dobře proč. Je to náš hrdina... My všichni fanoušci Marvelu, starší i noví, jsme přispěli svým zájmem tomu, že se z jednorázového zloducha stal plnohodnotnou hlavní postavou s vlastním komiksem. :)
Na jednu stranu jsem se od knížky nedokázala odlepit, ale na druhou stranu jsem hlavní postavy prostě nesnášela. Prvních cca 70 stránek jsem zvažovala, že knížku ani nedočtu. Až tak moc mi ti lidi lezli na nervy. Jediní tři lidé, kteří mi nevadili byla Majka Pesnička, snacha Ivana a policejní vyšetřovatel David. Bohužel po dočtení knížky se ze tří staly dvě. Nakonec jsem to ale nevzdala a jsem ráda. Konec stál za to! Původně jsem tedy plánovala dát hodně nízké hodnocení, potom jsem ale začala váhat. On mě děj vážně bavil. Přirovnala bych to k Zolovému naturalismu - tento spisovatel věřil, že autor má své postavy pouze pozorovat a popisovat, ale nijak nevylepšovat. Doslova se zaměřoval na špatné stránky společnosti a zlo v lidech. Zuzana Široká by rozhodně svou tvorbou pasovala do naturalismu.
Tak tohle byla jízda! Musím pochválit dokonalé grafické zpracování, protože ta kresba je vážně pětihvězdičková. Zápletka je zajímavá, příběh napínavý a čtenář určitě svoji investici do knížky neolituje, přesto nemůžu hodnotit maximem. Určitě se najde někdo, kdo takové hodnocení dá, protože jde o výborný komiks, ale já (rejpal) si pár drobných negativ přeci jen našla a za ty musím strhnout nějaké body. Každopádně knížku doporučuju všemi deseti, protože jde o povedené umělecké dílko, které nesmí chybět v knihovničce žádného opravdového fanouška komiksů.
Obdivuju autorku, že dokázala i na malém počtu stránek vystavět základ zajímavého příběhu. Charaktery trošku pokulhávají, protože prostor je dopřán vlastně jen Luthorovi, kdežto hlavní postava Seléné mi přišla tak nějak plochá - politujeme ji za její smutný konec, přesto si k ní nevytvoříme takové vazby jako k jiným postavám z trilogie. Přesto je povídka velmi čtivá a určitě potěší každého fanouška Lodě mezi hvězdami, i když nijak nepřekvapí, ani nepřinese nic nového. Povídky celkově hodnotím nerada, obzvlášť takhle krátké, ale dám 3 hvězdičky, protože šlo o velmi slušný průměr. Nezklame, ale ani nenadchne.
Knížka byla perfektní, úžasná, skvělá. Dokonalá byla právě kvůli nedokonalým lidem a realističnosti, která ke sci-fi tvorbě prostě sedí. Děj byl plný nečekaných zvratů, hromady akce, umírání, válčení, žárlení, lásky, mutantů a všeho, co ve správné pětihvězdičkové knížce nesmí chybět. :) Drobné mínus autorce dávám za konec, který mi připadá nedokončený, vzhledem ke skutečnosti, že jde oficiálně o trilogii a další díl nás tedy nečeká. Amy si vesele rozpoutá intergalaktickou válku a co dál?
Jedním slovem: strašné. Roztahané, zmatené, všechno psané v ich a er osobě bez jmen (ona mu řekla o ní, že s tamtou neměl nic mít, apod..). Jako by to psal někdo s rozpolcenou osobností. Vybrala jsem si ji v obchodě jako dárek k narozkám. Koukla jsem na pěknou obálku, přečetla si anotaci a dál neváhala. Ale měla jsem! Je to zatím ta nejhorší knížka, kterou jsem četla. Fakt jsem se snažila to aspoň dočíst, ale nedalo se. Nerada vyhazuju knížky do koše, proto mi dodnes zavazí v knihovničce. Takže jestli se kdokoliv chcete mučit jejím čtením, ráda vám ji pošlu.. :D :D :D
Za čtivost a napětí bych dala plný počet, protože jsem se od knížky opravdu nemohla odlepit. Bohužel dobrou knihu nedělá jen akce, ale také samotné postavy. A ty mi byly opravdu příšerně protivné. Každopádně neříkám, že někomu by Mel nemohla být příjemná. Každý se rád obklopuje jiným typem lidí a třeba zrovna vám Melánie dokonale sedne... jen mně prostě nesedla. Ale určitě zkusím jiné dílo autorky, protože je opravdu nadaná a jsem si jistá, že najdu i hlavního hrdinu, který bude stoprocentní.