Vlaled komentáře u knih
Začalo to dobře. Jenže teď jsem u třináctého dopisu a nemůžu dál. Je to pořad tak stejně
přesladký, že se to nedá vydržet a je jasný, jak to skončí. A to jsem doteď byla přesvědčená, ze jsem romantik.
Příjemná knížka, která se dobře čte. Dianu opustí po 25 letech manžel a ona hledá cestu, jak se s tím smířit a vyrovnat. Zpočátku to moc nejde, ale s pomocí kamarádky, dospělých dětí i psychiatra se to nakonec podaří a Diana si začne užívat nového života.
Začalo to dobře, ale potom byl děj naprosto předvídatelný.
A to i proto, že je to víceméně stejné jako kniha Klub odložených žen (zde je odložena jen jedna žena). Námět je obehraný, podnikání hlavní hrdinky včetně pomsty s pomocí kamarádek - všechno už tady bylo. Text je doplněný velmi často důkladným popisem toho, co budou hrdinové knihy právě jíst. Otravné. A na závěr přijde
Deus ex machina - zámožný český podnikatel žíjící v zahraničí a nová láska je tady. Dočteno jen silou vůle a díky přeskakování celých pasaží.
Tahle knížka mě vrátila do minulosti. A i po letech se sama sebe ptám, jak jsem mohla být tak hloupá, jak jsem to mohla dovolit. Asi i proto mě právě dočtený příběh docela zasáhl.
Červená knihovna pro starší ročníky. To jsem i já. Dobře se čte a je celkem zábavná. Zápletek je dost, ale autorka je řeší většinou dost povrchně a dle obvyklých schémat. Kniha pobaví, neurazí ale od románu o stárnoucích kamarádkách jsem čekala víc.
Pro mě velké zklamání. V knížce je minimum děje a autorka stále dokola omílá jedno a to samé. Smutné dětství hlavní hrdinky a život majitelů hotelu, ktřeří jí kdysi pomohli, vzali k sobě a zaměstnali. Teprve na konci je vysvětleno, proč odešel syn majitelů, ale to už je dost pozdě. Prokousat se k tomu, bylo opravdu náročné. Za mě nejslabší kniha od této autorky.
Jsem u kapitoly 18 a nemám sílu číst dál. A to mám romantiku ráda.
P.S. Nakonec jsem to dočetla. A názor mám stále stejný. Nic moc.