vlcka komentáře u knih
Úvodní část, nazvaná Páternoster je plná, pro mě, zvláštních asociací, v nichž postupně nalézám souvstažnosti, ale obsah a dosah vnímám tak nějak periferně, jakoby na něj nešlo přímo zaostřit. Oddíly Mucholapky, Neurotica a Ti bezvlasí pak nepřináší nic příliš abstraktního, ale okamžiky života. Ty mezní, s tragédií, nemocí i strachem, ale také nostalgické, plné vzpomínek na dětství a minulé časy, vše je tak nějak tělesné, se všemi nedostatky. Básně přinášejí pocity dávno zasuté někde hluboko, náladu všedních i nevšedních dnů, které jsme prožili.
Největší dojem pro mě zanechala báseň Bříza. Ačkoli je sbírka převážně o lidech, tahle jedna báseň nese strach stromu. Zřejmě je to ale pouze osobní preference, protože jiné básně toho mají na srdci daleko více, snad i závažnějšího. Bříza, ač o obsahu sbírky nevypovídá, byla tou básní pro mě.
Kniha nebyla špatná, četla se pěkně. Ale tak nějak se nemůžu ubránit pocitu, že z toho potenciálu se dalo dostat víc. Přes pěkné nápady působí celý příběh tak trošku začátečnicky. Jako by zbývalo něco dotáhnout, dotvořit, jako by ještě chyběla jiskra a kouzlo. Možná kdyby příběh zůstal jen naznačený v povídce našlapané všemi těmi nápady, zapůsobil by víc. I přes to, že mě Strůjce snů zaujal, zmizel pak jaksi do ztracena a nic víc než krásné jméno Lištička nezanechal.
Skácel je pro mě srdeční záležitost =) s touto knihou nahlédnete do několika jeho sbírek
tři hvězdy pouze z důvodu naprosto různé kvality povídek, ve sbírce jsou jak velmi kvalitní, tak z mého pohledu dost začátečnické. Jinak se mi ale témata povídek líbila a samozřejmě také pohled do úplně odlišného světa, rozhodně stojí za přečtení.