vlcka komentáře u knih
Srozumitelná dějeprava nejen pro děti. Získáte díky ní stručný přehled biblických dějin a událostí a čte se dobře a snadno. Doporučila bych třeba i studentům k maturitě.
Slova, která opravdu nebyla solí do ran. Ale poezie mi neseděla, básně se mi zdály být (až na výjimky) takové nevybroušené, neoriginální co do stylu, jako bych něco podobného už mnohokrát četla jinde.
Přesto za přečtení stála, téma, pojetí i sama kniha, to vše je krásné a ve výsledku pohladí. A moc ráda bych se podívala na autorčinu zahradu.
Příjemné lehké čtení. Líbil se mi stručný styl, lehkost, humor i zjevná láska k Vietnamu, která je z textů cítit. Opravdový pocitopis, jak uvádí anotace.
To, že autor napsal sám sebe mě moc bavilo. Stejně tak umělecká stránka románu a takový lehce ironický styl, kousek detektivky, trocha romantiky, melancholie i deprese. A pomalé plynutí Jedovy mysli a života, hlavní postava jako by stála mimo dění. Ale zoufale mi chyběly souvislosti, nemajíc přehled o současné francouzské kultuře, té populární i té umělecké a "umělecké", cítila jsem se místy jako na nějakém večírku, kde vůbec nikoho neznám a dost se nudila. To je ovšem můj problém.
Takovouto knihu těžko hodnotit z literárního hlediska. Jsou to krásné vzpomínky, mají atmosféru autentického vyprávění starého člověka. Obohacující, plné povzbuzení, zkušeností a především víry.
Přinejmenším zhruba do poloviny byla kniha velmi věrohodná... do příběhu se moc dobře vžívalo. Čím víc Eliška ztrácí stabilitu a naklání se někam k obsesi a snad i šílenství... tím hůře se to zpracovávalo. Pominu, že jsem četla s miminkem v náručí, čerstvě na mateřské (což nedoporučuji, na to je to moc ostré čtení). Otevřené konce mi nevadí, ráda si domýšlím... Dobře napsaná kniha, znovu bych nečetla, ale zážitek to byl.
Ticho, jezero, zima, vodka a knihy... plynoucí dny, jeden jako druhý a přesto každý jiný. Dostatek času na pozorování všeho a čehokoli. Čtení autenticky zdlouhavé, zdánlivě o ničem, plné filozofování a úvah a přes to něčím kouzelné. Poutavé. Neobyčejné.
Legendy, starodávné příběhy a děj, který je jim zrcadlem. Mě nejvíce upoutala magická první část s hloubením studny a divadlem mravoučných legend. Měla atmosféru, ve které bylo horko a vůně, sucho a noci plné hvězd téměř hmatatelné. Tak trochu zločin a trest, smyčka, v níž se konec vrací k začátku... zajímavé čtení.
Doporučila bych (samozřejmě nejen) čtenářům poezie. Vzpomínky, malé střípky, kousky dětství, vše napsané v kratičkých a stručných obrazech. Snad básních v próze (ono bodové nasvícení z anotace sedí), za nimiž někde ve tmě pod povrchem plyne příběh. Pokud jste vyrostli v Domě s velkým D, třeba také najdete odrazy vlastních vzpomínek, já je našla, z některých až mrazilo. Moc pěkná kniha :).
Pustá duše je skvěle napsaná, má rytmus, drží napětí. Kombinace žánrů je senzační, matematika a fyzika fascinující. A zhruba do poloviny knihy bych neváhala nad pěti hvězdami. Ale... i když chápu, že násilí, zlo a zvrácenost zřejmě táhnou (a asi nejen čtenáře "severské krimi"), bylo toho trochu moc. Možná jen na mé čtenářské poměry, protože horory a thrillery běžně nečtu... Ale i tak jsem po celou dobu čekala, že to bude mít nějaký důvod, že si třeba Jeremy pod vlivem smutku vytváří vlastní realitu, do které soustřeďuje to nejhorší, co dokáže vymyslet. Ale nic takového. A tak jsem se prostě nedokázala zbavit dojmu, že se Jeremy potácí mezi vrahy, psychopaty, pedofily, feťáky a mafiány prostě jenom proto, že je násilí právě v módě. I když "to zlé" zřejmě křičí hlasitěji, mělo to mít dle mého nějaký důvod. Nebo důkladnou protiváhu, aby příběh zůstal věrohodný a nepůsobil, že je psaný tak, aby se přizpůsobil poptávce.
Příjemné čtení, kniha je jako vzpomínka na všechny zahrady, ve kterých jsem nikdy nebyla :). Plná literatury, umění a rukou zamazaných od zeminy. Mně, neznalé britských poměrů, v některých částech chyběly souvislosti. Myslím, že v původním znění a ve své domovině musí kniha působit ještě daleko lépe.
Velké množství povah, příběhů a emocí načrtnutých jednoduše a stručně. I přes (nebo právě proto) rozsahovou skromnost se však každá ta kratičká povídka dokáže uvnitř dotknout. Někdy prostě stačí jenom skica a netřeba dlouhých románů, aby autor dokázal něco hlubšího předat.
Průměrná sci-fi k lehkému počtení. Taková zombie apokalypsa kombinovaná s mimozemšťany. Na můj vkus jsou postavy moc černobílé (a to včetně jmen) a hnané do extrémů. Ale i tak bych si pokračování přečetla, kdyby bylo...
Dle mého dobře napsaná kniha o strašných věcech uvnitř lidí. Něco, co jsem opravdu číst nechtěla, ale když jsem jednou začala, už to nešlo odložit. A to i přes veškerou bolest, kterou ten příběh působí.
Jako vždy, těžko hodnotit samotné básně, takové hodnocení je pro tuto antologii příliš subjektivní. Z mého pohledu jsou si básně až příliš podobné co do autorského stylu, sem tam se některá zablýskne , zasáhne... Hodnotím tedy projekt jako takový, protože si každý rok ráda přečtu v jedné knize průřez současnou českou poezií.
Příjemně vedený rozhovor, obdivuhodná žena, lidé kolem ní a zajímavé osudy. Je to kniha o smrti a umírání, o životě a hlavně a především o víře. Než jsem se do čtení pustila, obávala jsem se těžkého tématu, ale žádný smutek se nekonal. Kniha má v sobě neskutečné množství naděje a pozitivní síly.
Dobré čtení. Lehké, zábavné, akční... sci-fi ve stylu space opery mám prostě ráda. Zpracování rasismu na vesmírné úrovni, detektiv Miller a originální detaily života v Pásu body přidávají. A tak i Holdena, který mi jako literární postava přišel tak nějak plochý a nesnesitelný, jsem přestála a knihu si opravdu užila.
Takový sci-fi dekameron. Začíná trochu jako vtip: sejdou se konzul, básník, učenec, detektiv, voják, kněz a templář... a vydávají se na poslední pouť. Najít se zde dá opravdu všechno, co vás napadne a možná i něco navíc. Místy mi celý ten svět přišel trochu moc přeplácaný. Ale má skvělou atmosféru, funguje a nese mrazivé poselství. Pokračování si rozhodně přečtu!
Knížka na jeden večer, pěkně napsaná, plná tajemství a melancholie. Nic výrazného ani stylem, ani příběhem, ale i přesto, že cílovou skupinu věkem míjím, docela pěkně jsem si početla. Mladším čtenářům bych ji rozhodně doporučila.
Pěkné, nijak náročné čtení. Ale zkrátila bych to :))... Téma i postavy (i ty psí) jsou sice zajímavé a popisy přírody i zvířat povedené, ovšem na pětistech stránkách se často opakují a jsou zdlouhavé. Pokud je však někdo fanoušek do chovu psů, určitě na to bude mít jiný pohled :).