vlkodlaq komentáře u knih

Jasně, proč si nenechat radit v oblasti zdraví od projektanta. Příště si nechám namontovat kuchyň od kuchařky nebo spravit auto od plánovače svateb.
Hrabica nemá žádné vzdělání v oboru psychologie nebo lékařství, přesto napsal celou řadu rozvojových knih, knih o zdraví, vitamínech. Pořádá kurzy a živí se jako léčitel, který Vám řekne, že za Vaši rakovinu může vztah s otcem.

Všechno to jsou smyšlenky autora. Bez vědeckého zázemí, bez odbornosti.

O pánbíčkářském kontextu knihy se ani nebudu rozepisovat.

Z výše uvedeného vyplývá, že jeho knihy jsou pseudověda a manipulace důvěřivých, naivních nevzdělaných jedinců.

Stojí za zmínku, že "Kurz Zázraků" používá mnoho podobných prvků jako Dianetika - knihy Hubbarda, zakladatele tolik kritizované, manipulativní a zločinné organizace s názvem Scientologická církev a nebylo by k podivu, pokud by se autoři "Kurzu Zázraků" inspirovali právě knihami Hubbarda a pouze Hubbardovy techniky upravili a aplikovali na křesťanské doktríny.
Scientologická církev používá totožný postup, pomocí strachu, pocitu viny nebo náchylnosti k depresím postupně člověka "zpracovat" na poddajnou, snadno ovladatelnou a tím zneužitelnou hmotu.

Jinými slovy autoři takovýchto knih nemají za cíl někomu pomoct, ale jen zmanipulovat a vysát jako parazit.

Někdo je silný a vyrovnaný jedinec, jiní se musí hledat. K tomu se výborně hodí citát Charlese Bukowského: "Vyvarujte se těch, kdo neustále hledají dav, protože sami nejsou nic."

Jako shrnutí knihy bych použil citát jiného autora (Dawkins tuším)
"Pokud potřebujete Boha, aby vám řekl, že máte být hodní, pak nejste hodní. Jste jen poslušní. Pravá morálka vychází z empatie, ne ze strachu z trestu nebo z touhy po odměně."

Z knihy cítím inspiraci Saganem, Dawkinsem, Russlem a Hitchensem, ale možná je to jen tak, že různí lidé důkladnou logickou úvahou dochází ke stejným závěrům, jak by to ostatně mělo být.

3 25.06.2024

Hitchens možná nebyl takový spisovatel jako filosof, takže jeho dílo nemá strhující spád a čtivosti detektivek Grishama, ale o to hlubší a smysluplnější jeho osvícené úvahy jsou. Uznávám, některé pasáže působí trochu komplikovaně a musel jsem je přečíst dvakrát i třikrát, abych uchopil autorovu nit, ale takových je tam zase jen pár. Doporučuji hlavně věřícím.

3 25.06.2024

Tím spíš, že je kniha staršího data výroby, se jedná o vynikající dílo inteligentního osvíceného člověka, byť je poněkud hořkosladké a bolavé po smrti jeho rodiny. Přes všechnu bolest nepropadl bludům, které náboženství nabízí a člověk se neubrání myšlence, když to šlo tehdy, proč to nejde mnohým dnes?

3 25.06.2024

Moje hodnocení koránu je odpad a za tímto hodnocením si stojím.
Zbytek jsem sepsal v recenzi.

Od začátku této knihy mi styl psaní připadal jiný, než předchozích dvanáct knih. Ne horší, nebo lepší, ale přece jen jiný. Podíval jsem tedy, kdo to překládal a ejhle, moje podezření se potvrdilo, změnil se, netuším proč, překladatel. Pokud přečtete 12 knih v jednotném stylu, změny stylu si všimnete.

3 23.10.2023

Není bez zajímavosti, že z těchto povídek, povětšinou čitelných, vstřebatelných a pozitivních, je povídka od "nejznámějšího českého autora" z těch slabších, dle mého osobního názoru je nejslabší z knihy. Nejhůře strukturovaná, s nejslabší pointou a v podstatě bez sdělení. I povídka Lockdown byla lepší.

Titul knihy zjevně nekoresponduje s obsahem knihy. Eddie toho zažil jako málokdo a ono "budu se pořád usmívat" je dle mého názoru jen póza, jak se ze strašných prožitků nezbláznit. Je opravdu milé, že je milý a vlídný k okolí, ale to údajné štěstí mu prostě nedokážu uvěřit.

V díle sedmém se čtivost a spád vrátila na úroveň, na jakou jsem už u Hraničáře zvyklý a předvídatelné už to taky bylo jen nepatrně, takže spokojenost, plný počet a jedu na další díl. On sice byl předchozí díl o něco málo slabší, ale i tak si ještě (těsně) zasloužil plný počet hvězd.
Možná si přece jen dovolím drobnou kritiku. Tak, jak rostou čtenáři hraničáře, trochu jsem doufal, že i styl knih bude "dospívat", ale stále je to stejný naivní styl young adult literatury. To i Harry Potter se vyvíjel znatelněji. Což o to, čte se to hezky, ale občas přece jen absence zmínek o sexu působí až nelogicky. Už v díle, kde byli Will a Alyss otroci, nebyla ani zmínka, ani třeba slušně zaobalená, co se běžně dělá s nejen otrokyněmi. Na druhou stranu zranění i smrt je v knihách popsána vcelku bez omezení i skrupulí, ale erotika je tabu. Zvláštní. Ne, že bych to snad nějak vyžadoval nebo očekával, to v žádném případě, ale přece jen jsem člověk logiky a racionálního uvažování, takže logické věci mi v příběhu logicky chybí. Ale ne zas tak moc, aby se to projevilo negativně na čtivosti, nebo snad na hodnocení. Jsem smířen s tím, že kdo chce číst young adult literaturu, musí brát její klady i zápory tak, jak jsou.

3 20.08.2023

Šestý díl je první, u kterého jsem zaznamenal drobný pokles čtivosti a mírný nárůst předvídatelnosti, ale opravdu jen drobný a mírný. Spoiler: Byl jsem nalákán na ve fantasy zcela běžnou věc, a to kouzla. Bohužel se ukázalo, že autor je v tomto směru poněkud zkostnatělý a žádné bohy (to mi nevadí) a žádně čaroděje (to mi trochu chybí) nám ve svých knihách nenabídne, tedy alespoň tomu doposud tak bylo. Naštěstí to kompenzuje spádem a čtivostí, takže směle na další díl. Pořád jsem toho názoru, že hraničářův učen patří k nejlepším sériím v žánru.

3 11.08.2023

Jen o něco lepší než kniha "co nám tělo říká", ale jen o trošku, takže pro mě pořád odpad. Byť je v textu skryto i několik málo pravd, nejedná se o nic nového ani převratného, ale hlavně to podání.. Takové ezokecy jsem už dlouho neviděl. Moje rada zní: jezte zdravě a pravidelně, pokud to jde, aspoň trochu a pravidelně sportuje, udržujte denní režim a neřešte blbosti, které nemůžete změnit. A možná ještě přestaňte kupovat ezobláboly a zkuste si najít vlastní cestu. Jsem dlouhodobě nalomeného zdraví a moje těžce nabytá životní zkušenost je, že v knihách lepší zdraví nenajdu. Tedy přesněji řečeno v ezoblábolech. Taková čínská medicína, Tai-chi a jóga, to je něco jiného, ale chápu, že pro méně znalého člověka je obtížné rozlišit ezobláboly od těch užitečných způsobů.

Nalákali mě na "pokud máte rádi Ready player one nebo Marťana, bude se Vám to líbit."
Měli pravdu, líbí se mi to. S Ready player one a Marťanem to má sice podobného méně, než by člověk řekl, snad jen spád a čitelnost, přesto mě kniha podobným způsobem vtáhla do děje a jen nerad ji odkládám.
Takže pokud máte rádi Ready player one a Marťana, bude se Vám to líbit.

3 09.05.2022

Třeba se mýlím, ale přijde mi, že Aiden Thomas bojuje se svou vlastní sexualitou a své mindráky promítá do knihy, která jistě zaujme (snad jen) podobně zaujaté, vnitřně rozpolcené jedince. Jak jinak si vysvětlit slušný námět napsaný talentovanou rukou, ale co se mě osobně týče, zabitý trans problematikou, trochu násilně vetkanou do děje. Bez ní by kniha spíše získala, než ztratila.
Nedočteno, proto si netroufnu hodnotit, ale pro představu by to byl pravděpodobně odpad.

Kniha tak až zvráceně pozitivní, že jsem v koutku duše doufal v krvavý zvrat. Ten nepřišel a kniha zůstala tím, čím měla být, pěknou pohádkou pro děti.

Eragon mě uchvátil v mých cca dvaceti letech, to jsem tehdy nastoupil do prvního zaměstnání a zrovna právě vyšel v češtině první díl. Příhodně, práce byla nudná a nezáživná a těšil jsem se domů k Eragonovi a pak se dlouho těšil na každý nový díl.
Poutník, čarodějnice a červ zde nejsou, jak vidím, příliš oblíbení, přesto se do knihy pouštím a jistě Paolinimu ledacos odpustím. Za Eragona si to zaslouží.

3 26.09.2021

Jak jsem už psal k předchozímu Conanovi, jeho svět neztratil po skoro 100 letech vůbec nic. Stále má co nabídnout i dnešnímu náročnému čtenáři, zhýčkanému k prasknutí přeplněným knižním trhem.
Pravda, příběhy o Conanovi jsou poněkud nekonzistentní, občas si i mírně odporují, ale za to stáří Conanovi ledacos odpustím.

3 26.09.2021

Kniha hodnotná zvláště pro fandy Jana Krause. Jeho bratr Ivan zábavnou formou krátkých povídek podává svědectví z jejich společného dětství. Zvláště audiokniha, kterou čte Jan, má něco do sebe. Někdy je to zábavné, jindy hořkosladké a v několika málo případech vyloženě smutné, ale to je prostě život. Tato krátká kniha je o životě, relativně normálním dětství za totality a té době jak tehdy byla, s tím dobrým i špatným.

Pokud v pekle rockera hraje Michal David, pak v pekle muže to vypadá jako v Sexu ve městě. Řeší se tam hlavně vztahy a chápu, že některé holky to může trochu bavit, ale z pohledu muže to je utrpení a bezbřehá slátanina s velkým počtem slov, ale nulovým sdělením. Hodnocení odpad je plně zasloužené.

V knize je cca 65% konstatování základních faktů, některá se dokonce několikrát opakují. Mnoho nového jsem se vskutku nedozvěděl. Je zde mnoho vysvětlení, proč kočka to či ono dělá, ale bez rady, jak to řešit. V podstatě nám kniha říká, že se s tím máme smířit a plně respektovat náturu kočky. Ze zkušenosti ale vím, že kočka není úplně blbý tvor a s trochou snahy se může leccos naučit. Pokud máte hodně času a trpělivosti, dá se dokonce vycvičit podobně jako pes (nějaké hloupější plemeno, třeba čivava).
Pro začátečníky pro pochopení základů je kniha dobrá, nicméně i tak mohla být rozsáhlejší. Co bych vyloženě zkritizoval, je několik lží. Autor tvrdí, že některé vlastnosti a chování kočky jsou stále nevysvětlené a vědci o tom stále bádají, což není vždy pravda. Výzkum chování kočkovitých šelem a zvláště koček domácích sleduji a věda toho o kočkách ví mnohem více, než autor přiznává, nebo o tom zkrátka neví. Nakolik jsou takové informace pro chovatele kočky užitečné, je věc druhá, ale tvrdit v takovéto knize něco, co není pravda, je velmi odvážné, nebo hloupé.

3 22.06.2021