Vosahlice komentáře u knih
Tahle kniha mě primárně zaujala proto, že se odehrává v Kutné Hoře, kde žiju. Je příjemné číst si o místech, která dobře znáte, kde se denně pohybujete. Ale plný počet hvězd nedávám jenom za Kutnou Horu. Příběh mě opravdu bavil.
A možná je to tím, že jsem už starší ročník, ale ani Adam mi tolik nevadil. Většina chlapů je tak nějak nedozrálých a potřebují pevnou ruku. Když ji ztratí, potácejí se od ničeho nikam a marně hledají kotvu. Už jsem to viděla a proto můžu říct, že portrét Adama je opravdu uvěřitelný. Ne každému po chuti, ale tak život se neskládá jen z toho pěkného.
I ostatní postavy mě bavily a nejvíc asi Adina a její hořce moudrý pohled na svět. Rozhodně si zasloužila konec, jaký v knize dostala.
Nejsem plačka, ale pár momentů mě dojalo. Pár myšlenek mě přimělo přemýšlet a pár scén se smát. Dostala jsem ode všeho něco a od knihy jsem odcházela s takovým zvláštně plným pocitem.
Kniha je svižná, odsýpá, pořád se tam něco děje. Přesto to hlavní neleží v ději, ale právě v už zmíněných myšlenkách, které předává a emocích, které vyvolává.
Bylo to hezké čtení o často nehezkých věcech, přesto s koncem, který dodává naději.
Samozřejmě kniha má pár much, možná by se sem tam nějaká scéna dala vypustit, ale mně to nijak zásadně nevadilo, rozhodně ne na to, abych nedala plný počet hvězd.
Paní Vasilkovou mám opravdu ráda, proto jsem se těšila na její další počin. No a opravdu mě nezklamal. Druhá je skvělý román, který nese všechny prvky Tániny tvorby - je ze života, je upřímný, je prozaický a má něco do sebe. Výborný příběh, který se skvěle čte a který vám dá nahlédnout do srdcí milenek - i ty jsou totiž jen oběti nevěrných mužů...
Tenhle chlap mě vždycky dostane! Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli mu budu věřit nebo ne... no nakonec jsem uvěřit musela. Víra přece hory přenáší no a mě přenesla k lepšímu životu. Teda nemohu říct, nikdy jsem nežila nijak špatně, nikdy jsem nežila nějak extra nevázaný život, ale taky jsem nikdy nedávala ten největší důraz na svou duši. No prostě jsem se tolik nevnímala a nekomunikovala se sebou. Bylo to na houby. No a pak jsem objevila pana Tepperweina a bylo mi celkem do smíchu. Jenže jsem ženská a jsem zvědavá, začetla jsem se a začalo to hlodat. Dneska žiju docela jinak a jsem spokojená. A Pryč s kyselostí! zaručeně nejlepší detox.
Já na Duhový most nedám dopustit! Divím se, že je mezi modrým hodnocením, měl by mít vyšší. Vím, že je to celkem negativní příběh a hlavní hrdinka je pěkná čůza, ale to se mi na tom právě líbí! Líbí se mi, že ten příběh popisuje a ukazuje i tu špatnou stránku žen. Nemusí být muž pokaždé ten, kdo je viníkem. A pak to rozuzlení... myslím, že to má něco do sebe...
Táňu jsem si oblíbila ani nevím jak! Jsem ale ráda, její knížky se mi líbí, líbí se mi ta prozaičnost a obyčejsnot. Dneska každý bije na nějakou skvělou originalitu a zapomíná na normální život. A co se týká samotného ranče, moc jsem se na něj těšila a nezklamal mě. Četla ho i moje maminka i švagrová a obě se shodly, že je to krásný příběh. A mně se na tom nejvíc líbí ty koně! Koně já miluju a Julce trochu závidím :D
Myslím, že to není jen dobrá metoda na hubnutí, myslím, že je to celkově dobré jako očista těla. Nevím, jestli bych to dokázala dodržovat tak striktně, jak pak Young píše, na to bych asi prostě neměla, ale tak trošku určitě! Myslím, že v dnešní nezravé době je to celkem spása a každý by si měl občas dát nějakou tu odkyselovací a detoxikační kúru. Člověk se pak cítí úžasně.
Jako jo, je to dobrá kniha. Asi nejvíc proto, že je podle skutečnosti. Jasně, Louise byla hloupá, to si přiznejme, ale jako matka se zachovala naprosto správně a hrdinsky. Navíc to není vůbec špatná spisovatelka - knížka se mi četla dobře. Takže celkový dojem je příjemný, možná trochu překvapivý. Takže super a palec nahoru.
Byla jsem hrozně zvědavá, jaká že fakta se v téhle knize dozvím. Co jsem se dočetla zní docela reálně, a i bych tomu mohla věřit, přesto dál dávám přednost konspiračním teoriím. To je ale můj soukromý problém a na hodnocení knihy by se to zas tak promítnout nemělo. A myslím, že ani nepromítá - Nelehký den se mi opravdu líbil. Líbily se mi popisy každodenního života i profily jednotlivých vojáků. Když se do toho pak člověk vžije, je mu docela úzko. Ty lidi - muži musí být svým způsobem opravdu magoři, když jsou ochotní a schopní tohle všechno snášet. Každpádně pro mě měla kniha velkou hodnotu a jednou se k ní zase vrátím.
Ani nevím, co mě to napadlo číst tuhle knihu. Křesťanství mě nijak nezajímá - myslím si o tom svoje. No ale když mi ji maminka podstrčila, tak jsem si řekla, že se na ni podívám. A nebylo to špatné. Nebo takhle, v mnoha věcech jsem si udělala jasno, neboť je plno termínu a skutečností, kterým jsem nerozuměla. Tuhle knihu neberu jako promarněnou chvíli, dala mi nové informace, takže posloužila dobře. A co se týká Papežových přání - no pokud to není jen slibotechna, tak má u mě zelenou :)
Vážně dobrý! Autorka se s knihou trefila přesně do mého vkusu - i když možná by mi nevadilo, kdyby měla knížka rychlejší spád. No ale takhle jsem si zase mohla pomalu vychutnávat tu atmosféru a čekat, co z toho vlastně bude. Upřímně, byla jsem docela napnutá a ke konci už jsem měla strach! Líbí se mi ta divnost prostředí i lidí, líbí se mi, že hlavní hrdinka trpí sebepoškozováním. I když tohle na můj vkus autorka uchopila trošičku kostnatě - místy mi to přišlo moc ukázkové. Ale tak jako tak je to fajn. Já mám ráda zvrácené věci i nahnuté osudy... K Ostrým předmětům se určitě vrátím.
Hodně dobrá knížka. Přečetla jsem ji takřka jedním dechem. Ne snad proto, že bych byla tak zažraná do romantických příběhů, ale spíš proto, že je to opravdu dobře napsané a hlavně mě zajímal ten příběh! Ten námět je opravdu skvělý a věřím, že nejedna žena by takový "obchod" brala. Prostě příjemné oddechové čtení nesoucí se v duchu boháčů - takže věc mně neznámá :D