Whitecat komentáře u knih
Jedna z mála knih, ke které se ráda vracím. I když už to znám skoro z paměti, stejně si nedokážu představit letní prázdniny bez Saturnina. Televizní seriál je sice fajn, ale knihu mám mnohem, mnohem radši!
Zařadila jsem do své čtenářské výzvy. Sice v češtině vydána až v roce 1998, ale první vydání ve Vídni v roce 1881. Navíc, proč si zrovna letos nepřipomenout "tatíčka Masaryka" i jako významného sociologa. Kniha mně zaujala tím, jak dobře byla tahle problematika zpracovaná už před koncem 19. století. V humanitních oborech odborné knihy zastarávají už po několika letech po vydání. Některé teze z téhle knihy, ale nejsou dodnes překonány, a pokud o tomhle fenoménu chce někdo něco vědět, klidně si může knihu přečíst a bude s přehledem o tématu stále "in".
Tak, do toho jsem se zažrala, tak že se to už ani nedá označit "četbou jedním dechem".
Tahle kniha mě zaujala pouze jednou věcí: autorčina vlastní zkušenost s životem v USA v době krize, kterou do knihy promítala. Ale uznávám, že dějově byla druhá půlka o fous lepší.
Jedna z mála knih, kterou jsem opravdu nedočetla, i když jsem se snažila:(. Začátek vypadal opravdu slibně, ale v momentě, kdy nastoupila na scénu Bůh, Taťka, všechno bylo zlé. Podivná slátanina bez ladu a skladu. Ani žádná z myšlenek mi nestála za zářez do mé kůry mozkové.
Tak tohle jsem fakt nedočetla. Začátek byl super, mazec, wow, ale v půli jsem zjistila, že už mě to ani trochu nebaví. Možná, kdybych to četla před třiceti lety asi bych to hltala. Teď jsem v tom ale nenašla nic, co by mě překvapilo.
KE KNIZE: Tak u téhle knihy jsem pochopila, že skvělý nápad k napsání dobré beletrie nestačí:( Je to určitě zajímavá úvaha a jako provokace čtenáře k tomu se nad tématem zamyslet slouží výborně! Na druhou stranu mi tu chybělo literární umění: jazyk, barvitost, pohlcení čtenáře dějem... Něco, co najdeme v Gertě od Tučkové, v Selským baroku od Hájíčka, v díle Dana Browna, Jo Nesbeho....
K TÉMATU: Jedem můj známý, kterému je teď lehce po 30 let se diví, k čemu je znalost historie dobrá? A zde se nabízí skvělá příležitost to vysvětlit. Spolu s přečtením této knihy každému doporučuji shlédnout seriál "Muži, kteří vybudovali Ameriku" (2012, USA). Naštěstí "predátoři" mohou mít i jiné ambice než největší materiální bohatství. A protože rozdílnost mezi lidmi a jejich zájmy je asi naší člověčí přirozeností, budou se i nadále v našich dějinách střídat období republik a otrokářských impérií. Historie se prostě stále opakuje:).
Už jsem četla lepší detektivky, ale rozhodně jsem to ocenila víc než Harryho Lotra.
Kniha je tak dobře napsaná, že jsem celou dobu místo textu měla před sebou obraz. Jako bych v té vile chodila vedle jednotlivých postav. Vydařený způsob, jak jednomu betonovému, skleněnému a možná studenému domu vdechnout život.
Zajímavý nápad, jak se zas trochu jinou optikou dívat na osody lidí a složitost jejich situace za války i po ní. Líbilo se mi snaha o objektivitu.
Na knihu jsem narazila na polici UMČ Praha 15. Jsem ráda, že jí tam někdo zanechal, protože to bylo moc příjemné čtení. Je to sice červená knihovna a děj se dá dost předvídat, ale i tak je to napínavé a na happy end se těšíte.
Moje první Agatha a určitě i poslední:(! Ač mám detektivky opravdu ráda, do téhle jsem se vůbec nemohla dostat. Takové nějaké nijaké. Odpad to asi úplně není, takže dávám dvě hvězdy... ale ani jsem to nedočetla.
Zcela souhlasím s komentářem Shindo. Ještě doplním, že není mnoho odborných knih, které mají co říct i po 25 letech od prvního vydání
(1993).
Super, napínavé. Ale určitě nezapomenu na inspirativní příběh jednoho statečného sedláka, kterého režim nedonutil nenávidět. Od něj by se Marta Kubišová a jiní podobní "hrdinové" mohli učit.