Wichita komentáře u knih

Na tyhle srandy jsem už moc stará.

Příště se nesmím nechat ovlivnit přebalem, těšila jsem se na nervovou drásačku alá King a bohužel se mi jí nedostalo. Nebudu spoilovat, takže v krátkosti.
Těžko uvěřitelný děj, nelogický postup hlavních postav, rádoby strašidelné zvraty a konec neskutečným způsobem přitažený za vlasy.

Nevím, zda jsem to o některé knize napsala, ale (pro mě) škoda peněz a jedno velké zklamání.

1 08.08.2014

Wow! Kříženec mezi Hunger Games a Dlouhým pochodem, oboje jsou pro mě zdrojem kvalitní zábavy, takže ani 15 minus nezklamalo.
Příběh je napsaný velmi čtivě a napínavě. Trochu mě mrzí až přespřílišná snaha o naturalistický popis určitých scén.

1 25.12.2013

První komentář. Božíčku!

Narkopolis je poměrně čtivé vyprávění (tedy, pokud se prokousáte mindfuckovým začátkem) o příbězích lidí scházejících se v opiové cháně v Bombaji. Toliko ve zkratce. V podstatě dostanete naservírované osudy, které nejsou zrovna bezstarostné. Samozřejmě. Plus Vám kniha osvětlí spoustu pojmů a historických událostí a souvislostí, že si budete připadat o něco chytřejší.

Neváhala bych ji doporučit všem milovníkům realismu.

4 19.12.2013

Velmi slušná prvotina!

23.11.2013

Pořád se snažím knihu vystihnout, ale nedaří se mi to. Asi to tak má být.

Takže jen stručně - Amy, jsi pěkná svině a tu tvoji počáteční hru na neviňátko jsem ti nesežrala.

2 18.11.2013

Ah, tak tohle už ne, to je už je vážně moc přitažené za vlasy. Velmi čtivé, zajímavé, ale až moc nereálné.

2*, je mi líto, Dane.

P. S. Šťastný konec? To jako VÁŽNĚ?!

2 16.10.2013

Mám pro Dana slabost. Ne nadarmo se říká - kdo chce zapálit, musí hořet. Jeho znalosti ohledně historie, symboliky, náboženství a moderní vědy jsou opravdu obdivuhodné. A pokud si vše vymýšlí, stejně mu to vždy uvěřím.

Lost symbol je (pro mě) jedna z nejčtivějších knížek. Děj je místy přitažený za vlasy, stále se opakující zápletka (Šifra, Andělé) ale to odpouštím. Čteš se mi prostě dobře, Browne.

5 22.09.2013

Po Netopýru jsou Švábi příjemným překvapením. Nesbø píše se spádem a nebojí se překvapivého vyústění. Velmi příjemné čtení.

2 24.08.2013

Pro mě obrovské překvapení, v určitém slova smyslu objev roku. Mám odpor ke všemu Ruskému, proto jsem se jí dlouho vyhýbala, i když jsem slýchala velmi kladné recenze. Nakonec si ke mně cestu našla, dostala jsem ji k narozeninám. A výsledek? Přečteno za jediný den, tak moc si mě Dítě číslo 44 získalo. Určitě se k dílu vrátím.

Jsem velmi zvědavá na filmovou adaptaci. Doufejme, že to Daniel neposere.

3 24.08.2013

Poměrně čtivé vyprávění o jednom z největších klišé - jak se z velkého zvířete stal člověk plný pokory a skromnosti. Až trochu moc sladké, na můj vkus.

03.08.2013

Ještě že nejsem papež je má první přečtená knížka Haliny Pawlowské. Rozhodně nezůstane poslední.

'V minulých třech letech jsem si asi pětsetkrát myslela, že jsem úplně na dne, a poměrně mě v tom utvrdila dáma, která mi těsně před mou talk-show v Ostravě řekla:
"Já jsem byla tak zoufalá, že jsem se chtěla zabít. Pak jsem ale uviděla vás!"'

02.08.2013

Měla jsem až příliš velká očekávání, Jo. Plusem pro tebe je, že píšeš srozumitelně, čtivě a zbytečně nekombinuješ. Chystám se na Šváby.

2 02.08.2013

Jedna velká, ale neméně krásná deprese. Prostě Japonsko. Děkuji, Haruki, vrhám se na Kafku.

3 02.08.2013

Místy velmi utahané čtení, které vás i přes své velikášství (ten svět celebrit je ale prohnilý!) začne nudit. Moje první kniha daného autora se rovná zklamání.

2 18.06.2013

Občas jsem se ztrácela v autorových myšlenkách a kniha mi místy přišla nudná. Více se mi líbily Směšné lásky a myslím, že k Žertu už nebudu mít potřebu se vracet.

Zkrátka to není kniha pro každého.

05.06.2013

Příběh je stejný jako Markéta - krásný a křehký, ale krutý.

2 30.05.2013

"To je dobrý, Gusi. Je to dobrý. Je. Je to dobrý, slyšíš mě?" Neměla jsem - a nemám - naprosto žádnou víru v to, že mě slyšel. Naklonila jsem se a políbila jsem ho na tvář. "Dobrý," řekla jsem. "Dobrý."

Díky Johne. Za všechny ty emoce, které jsi ve mně dokázal probudit, jako už dlouho nikdo.

12 30.05.2013

Upřímně řečeno - neměla jsem problém s přijetím zcela nového žánru od Rowlingové. Opravdu jsem ke knize nepřistupovala jako k druhému Harrymu a kdo tak učinil, nemůže se divit, že je zklamaný.
Já doufala, že Prázdné místo bude v jistém slova smyslu velkým příběhem.

Toho se mi dostalo tak napůl. Myslím, že zápletka má větší potenciál, nehledě na to, že děj byl velmi předvídatelný (i když autorka si jistě myslela, jak nás ohromí svými náhlými zvraty).

Kniha je navzdory tomu všemu čtivá a velmi vhodná pro milovníky líčení života takového, jaký opravdu je. Ne vždy ideální.

1 26.05.2013

Typická Ruská tvorba - děs, bída, beznaděj. Stále si myslím, že kniha stojí za přečtení, byť se může zdát zdlouhavá. Nutí totiž k zamyšlení a to je, dle mého názoru, jedna z hlavních funkcí literatury.

1 21.03.2013

Pohádka, kterou bych ovšem doporučila spíše starším čtenářům. Já ji četla asi v deseti letech a můžu směle přiznat, že jsem byla velmi zaskočená z konce, který není šťastný.
Nyní se ke Slavíkovi a růži ráda vracím. V díle je přesně nastavené zrcadlo společnosti, jedni jsou ochotni pro lásku zemřít, jiní si těchto činů ani neváží. A tak je to se vším.

8 21.03.2013