WinterTess komentáře u knih
Hunger games mám nakoukané a naposlouchané tam a zpátky… Postava prezidenta Snowa byla už tam jedna z nejzajímavějších… Balada o ptácích a hadech přidává k jeho osobnosti mnoho dalších vrstev… člověk se neubrání tomu, aby Baladu neustále nedával do kontextu s Hunger games… od začátku do konce mi se vzrůstající intenzitou v hlavě rezonovala jediná myšlenka: jak moc musel Katniss nenávidět a jak moc v něm ožívaly vzpomínky na jedno šílené léto v mládí, které ho zřejmě ovlivnilo víc, než by byl kdy ochoten připustit…
Jay Kristoff je, jak by možná podotkl Gabriel, jeden z nejtalentovanějších bastardů, co znám… :) jeho knihy, ať už čistě jeho, nebo ty co píše s Aimee Kafmannovou, jsou naprosto skvělé… nečetla jsem předtím žádné recenze, jen jsem prostě v knihkupectví objevila novou knihu od oblíbeného autora a tušila, že to opět bude zážitek, a taky že jo!!! Díky Jayi, těším se na pokračování :)
V posledních letech většinou utíkám ke sci-fi a fantasy, které mě vytrhávají z toho divného světa kolem… možná podobně jako autora Psoživota Jeseníky. Tentokrát jsem po dlouhé době s Psoživotem vykročila mimo žánr a jsem ráda, že jsem na Hithitu mohla svou troškou přispět a pomoci knize na svět… je přesně taková, jak jsem si ji představovala - čte se s lehkostí, byť i o těžkých tématech, člověk v postavách občas poznává sám sebe nebo lidi kolem, Ari je parťák k nezaplacení a jeho parta psích kamarádů, komentující dění v lidském světě neuvěřitelně vtipná… u pasáže o zpěvákovi, co má vlasy jako kokršpaněl uši, jsem se rozchechtala nahlas :) moc děkuju za skvělou knihu a budu se těšit na další :)
Jako fanynku sci-fi a milovnici Hvězdné brány mě ke knize přivedla diskuse v jedné skupině fanoušků Stargate… autor je zřejmě také velký fanda, což se odráží v názvech plavidel a ještě několika drobnostech, nemyslím jen větu “jedno z nejlepších sci-fi všech dob” (nebo tak nějak), ale i pocitovějších věcí, které Vás trknou, jen pokud znáte SG jako své boty… tím tato inspirace naštěstí končí a máme tu originální (českou!) sci-fi, která má spád, je zajímavá a moc dobře se čte… jsem zvědavá na pokračování :)
Skvělá kniha… Pro milovníky Stopařova průvodce ideální četba :)
Musím téměř do puntíku podepsat to, co napsal @puczmeloun. Jen bych dodala, že Spát v moři hvězd není tak nelogické a mnohem lehčeji napsané než 16-03-20. Co mě irituje nejvíc, tak autorka tam na začátku vychválí svého redaktora a korektora do nebes a tento pán tam pak nechá školácké chyby a na nelogičnosti by ji také měl upozornit… Nicméně kniha má nápad a škoda těch víceméně formálních nedostatků, ale od toho je tam redaktor, aby autorku upozornil a usměrnil… Autorka má podle mě velký potenciál, tak jí pro příště přeji šťastnější ruku na redaktora… A ten konec? Jakože… cože? Já chci vědět, jak to dopadlo :D
Knihu jsem četla kdysi dávno na základní škole, zhruba v šesté třídě... Mám s ní spojený jeden z nejlepších čtenářských zážitků z dětství... Našla jsem ji doma na poličce v knihovně a ani nevím, proč jsem zrovna ji začala číst... Potřebovala jsem nějaký záznam do čtenářského deníku a Stopy hrůzy jsme do něj dávat nesměli, tak nakonec padla volba na Senkevičovu knihu... Vzpomínám si, že jsem se nemohla odtrhnout, v noci četla s baterkou pod peřinou a hltala jsem jednu stranu za druhou... Budu ji muset u našich najít a zase si ji přečíst :)