wyrda8 komentáře u knih
Naprosto vynikající čtení. Bavila mě syrovost a jednoduchost v popisech událostí, pomalé gradování děje a proplétání historických reálií s mytologií. Některé výjevy se mi vizualizovaly tak přesně, že jsem při procházkách po zamrzlém sněhu měla pocit, že jsem sama součástí děje. Až mi bylo líto, že kniha skončila. A konec je fakt,fakt dobrej !
Naprosto kulervoucí a krevtuhnoucí epos doplněný o briskní a jako zlomená kost nabroušený humor, který je vtipný od prvního do posledního písmene. Potoky krve a mletého masa mi kmitaly před zavřenýma očima celou noc.
Jediný co tomu chybí je soundtrack, a pokud možno s co nejvíc mlaskajícím podmazem.
Modní štvanec se červená při pomyšlení že by tohle mohlo být považováno za béčkovou literaturu. Za mě láska na první čtení, po zaklapnutí knihy jsem to chtěla číst zas znova.
Díky díky díky :D
Neustále mě překvapuje, jak knihy tohohle typu ukrývají mnoho mouder. Zdánlivě neexistující temno nad hlavami každého moskvana se dá tak snadno přenést do skutečnosti, až mě to děsí. To, jak se lidé v této knize vyhýbají určitým situacím a místům, je tak lehko odůvodnitelné a srovnatelné s emocemi současnosti, že mám občas pocit, že bych tyhle věci měla přestat číst, protože jinak bude společnost lidí k nesnesení. Také příjemný vývoj děje a čitelnost mě utvrdila v tom, že rusové jsou velmi šikovní - co se literatury týče.
To bylo poprvé co mi úmorná cesta vlakem normálně trvající 4 a půl hodiny trvala jen dvacet minut...
Člověku se kroutí střeva stejně jako Euchridovi a po dočtení nezbyde, než chvíli čučet do zdi. Caveův um psát cokoliv..... Klade přesně slova k sobě tak, aby byly schopné vytvořit zápach hnijích kůží a mrtvých psů stejně dobře, jako aby vykouzlili levandulovou vůni a lepkavé ruce od krve. Chuť zahrabat se do země při soucítění s Euchridem je snad silnější než schizofrení pocit a chuť mluvit. Smekám před Cavem, je schopnej se popasovat s čímkoliv. Pusťtě si k tomu album Murder Ballads a máte s mozkem na pár dnů vystaráno ..
Tato kniha mě příliš nezaujala.. No prostě nemám pocit, že neustálé opakování věty: ale kdybych věděl co přijde, tak dávám ruce pryč; mohlo navodit nějakou strašidelnou atmosféru, obzvlášť pokud je to tka nadužívané.
Ani práce s kompozicí, stylem psaní mě příliš nenadchla. Téma to bezpochyby zajímavé je a dá se rozvětvit mnoha směry, ale myslím že náročnější čtenář tuto knihu může bez výčitek přeskočit.
Velmi na tuto sérii vzpomínám. Je to něco velkého a propleteného mystickým skrytým moudrem. Tyto knihy mají kouzlo, chytí za srdce a pro fanouška fantasy je to, myslím, to pravé ořechové. Hltala jsem to s chutí a bez přestávek, po dočtení jsem musela dost dlouho střízlivět, protože mě to hluboce pohltilo...
Nikdy jsem před tím od Gaimana nic nečetla a přiznám se, že se mi ani moc nechce číst něco dalšího..Možná jen ze zvědavosti, jestli bude autorská věc lépe napsaná, s hezčí větnou skladbou a slovosledem...? Asi jsem měla velká očekávání a knihy, které jsem četla před přečtením téhle, mě příliš zmlsaly...Nevím. Třeba je to překladem a v angličtině by to znělo líp...? Mám trochu strach to zjišťovat... Ale pro nadšence Gaimana je to určitě příjemná oddechovka, o tom žádná!
Je to super, vtipný a plný zajímavostí. Akorát za mě je trochu škoda že obsahová část vysoce převyšuje tu obrazovou. Ale i to se dá přežít, doporučujte a nejenom ženskejm, hlavně chlapům!
Jemná a lehounce bodající introspekce každého kočky milujícího člověka. Bezmezná láska a vděčnost. Ale pokud neznáme Burroughsovo dílo, kniha mírně matoucí...Nejvíc se mi líbí zavěrečné věty: My jsme ty kočky uvnitř.My jsme ty kočky, které nedokážou jít samy...a nám tedy zbývá jediné místo...:)
Lhostejnost a necitlivost hrdiny, která byla tak upřímná a čistá, mě dojala skoro až k pláči..Absolutní odosobnění a trýzněná mysl - něco o čem se někdy nepřestane psát. A s takovou bravurou a lehkostí, která ale dokáže způsobit určitý tlak na prsou, to umí opravdu málo autorů. A také to že JE to klasika - a odůvodněně - by mělo nalákat čtenáře. Camus prostě mistrně ovládl necitlivost a lhostejnost - dal jí hranice a tvar a to se mi moc líbilo.
Perfektní kresba. Místy až nemístně strašidelné....
Řekla bych, že pan autor je tak trochu kokot .. myslím, že členění na ublíženého kokota mu tam chybí)
Myslím že tato kniha má potenciál pro to, aby z ní člověk získal několik fajn informací..Bohužel styl je moc složitý na to, aby se to stalo hned po prvním přečtení. A číst každou větu třikrát člověka už po 10 stránkách přestane bavit...
Vcelku naročné čtení, které ale svojí náročností spíš nabývá na zajímavosti a v rámci estetiky stále se zdá býti aktuálním. Je to čtivé a občas vykouzlí úsměv. Ale samozřejmě, jako u spousty jiných knih musím podotknout, že je nutné si to přečíst ještě jednou :)
mnohem jiný rozměr dostávají tyto verše když nejsou zpívané..Je to snad ještě smutnější
Skvělé obě dvě povídky, neuvěřitelně chytlavé a dobře napsané.