Xendrra komentáře u knih
Odlehčení všech těch hrůz podle mě vůbec nebylo naškodu. Přečetla jsem tolik drásavě depresivních knih na téma holocaust, že jsem tuhle změnu tónu velmi uvítala.
Naopak jsem si dovedla živě představit starého pana Laleho, jak sedí v křesle a s rošťackým výrazem vypráví paměti.
Jistě, mohl něco vynechat, mohl něco přikrášlit. Ale můžeme mu to mít za zlé?
Doslov od syna dodal knize ještě další rozměr, neuvěřitelně mě dojal a zahřál u srdce zároveň.
Krásná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem.
Pokud autor tak moc touzi psat o sexu, mel by psat rovnou erotickou literaturu. Vubec nevim proc je tahle kniha tak nadhodnocena.
Pokud si nekdo vybere jako motiv neco tak skveleho, jako je vila Tugendhat, ocekavam od nej poutavy pribeh a velke propojeni s dobou a politickou situaci.
Misto toho se nam dostava celkem zajimaveho pribehu rodiny, nezajimaveho pribehu sourozencu Lanikovych a naprosto zbytecneho pribehu nejakych doktoru z padesatych let.
Casti o architekture byly fajn, casti o predvalecnych obavach byly taky fajn, ale cele to zabily neustale popisy sexualnich scen.
Proc jsem se proboha musela dozvedet detaily o pubickem ochlupeni snad vsech zenskych postav?
Kdyby tahle kniha nebyla přes 200 let stará, určitě by měla hrozně špatné hodnocení, protože je to čistá červená knihovna. Ale já se nebojím přiznat, že mě červená knihovna baví. A tahle taky! :)
Byla celkem napínavá a nečekaně vtipná. A hlavně šlo o zajímavý náhled na tehdejší způsob života. To si člověk zase o něco víc váží doby, ve které žije.
Neprecetla jsem si anotaci. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz se po trochu vleklem uvodu rozjela takova kovbojka :)
Soucasna dejova linka me moc bavila, obzvlast odbocky do nedavne balkanske historie. To mam rada. A taky mam rada beckovy akcnaky, tak jsem i sceny pritazene za vlasy slupla i s navijakem.
Valecna dejova linka byla moc dojemna. Autora deniku jsem si jako cloveka naprosto zamilovala. Obcas mi z ni bylo moc smutno, ale libilo se mi jak byla i pres vsechny valecny sracky plna nadeje a lasky.
Pokud nekomu vadily caste popisy vylucovacich scen, doporucuji knihu Skleneny pokoj. V te jsou tak caste a tak priserne sexualni sceny, ze vas pak par uniku moci nerozhazi.
Kniha byla tak napinava, ze jsem ji precetla za dva dny. A dokonce jsem zkousla i to pouzivani "mi" misto "mne" ve tretim pade, ktere normalne nemuzu vystat.
Hvezdicku ale precejen musim ubrat za nedotazeny konec. Zustalo mi nejak moc nezodpovezenych otazek.
Pokud mi je zodpovi navazujici dila, rada zmenim hodnoceni na 100 %. Takhle kniha si podle me spatny hodnoceni nezaslouzi.
Velmi ctive, format dobry. Ale chybi nejake finalni zapadnuti, konec byl o nicem.
Pokracovani se mi libilo o neco vic, autor tak moc netlacil na pilu. Nadruhou stranu, v prvnim dile jeste nebyl tak slizkej.
Druhy pokus s Kunderou a stale jsem na nej jeste mlada, nebo nevim. Necte se mi to dobre.
Hodnotím knihu s větším časovým odstupem.
Líbila se mi, byla čtivě napsaná (i když mi autorův styl přišel trochu podivný). Postavy mi nijak zvlášť k srdci nepřirostly, ale i tak jsem konec obrečela. A já u knih brečím moc ráda. Jen jen škoda zbytečné překombinovanosti a kýčovitého příběhu s autorem Císařského neduhu.
Celkově mě ale kniha potěšila, přečetla jsem ji jedním dechem a velice příjemně mě překvapilo, že nejde o prvoplánovou slaďárnu.