xulij01
komentáře u knih
S nasazením života
Peter Arnett
Paměti válečného reportéra (zabýval se i jiným zpravodajstvím, ale válečné konflikty knížce dominují), nejobsáhleji je popsána válka ve Vietnamu. První část knihy popisuje jeho začátky, zajímavější je to pak až od popisu válečných konfliktů. Jeho krédem bylo nestranné zaznamenání skutečnosti, ve Vietnamské válce byly samozřejmě tlaky ze strany USA, aby se o tom referovalo převážně kladně, což ale on nemohl (nebyl samozřejmě sám), když to viděl na vlastní oči. Do určité míry to charakterizuje následující příhoda popsaná v knize. Na protest proti vládě Diema (USA ho prvně podporovali, ale vzhledem k jeho excesům postupně ztratil jejich podporu) se někteří budhističtí mniši byli ochotní na protest i veřejně upálit, u jedné takové sebevraždy byl i Arnett. Nebyl sám, reportérů tam bylo povícero, měli dopředu zprávu, že k tomu dojde. Nikdo z nich se nesnažil sebevraždě zabránit, snažili se to primárně nestranně zaznamenat, když mu to poté někteří vytýkali, tak k tomu řekl:
„Má odpověď zněla, že kdybych byl vzal rozum do hrsti, možná bych té sebevraždě mohl zabránit – pokud bych se na mnicha vrhl a vyrazil mu benzín z rukou. Jako lidská bytost jsem to samozřejmě udělat chtěl, jako reportér jsem však nemohl. Kdybych to byl zastavil, tajná policie, která vše sledovala zpovzdálí, by ho okamžitě zatkla a odvezla by ho bůhvíkam. V té době jsme už věřili, že opoziční mniši jsou tajně popravováni. Kdybych se byl pokusil tomu zabránit, vehnal bych se přímo do vietnamské politiky. Má role reportéra by vzala zasvé spolu s mou důvěryhodností.“
Je to psané bez příkras, zároveň se autor nestydí přiznat, že měl leckdy strach (dost jeho kolegů zemřelo). Například se nachomýtl k nočnímu přistání vrtulníku v oblasti obklíčené vojáky Vietkongu a hrozilo reálné nebezpečí, že zahájí palbu. Aby mohl pilot bezpečně přistát, tak museli držet v rukou lampy, pilot po nich chtěl, aby s nimi trochu potřásali kvůli lepšímu určení polohy, na to Arnett zahlásil:
„Nevím, hoši, jak vám, ale mně se svítilna třese v ruce od té chvíle, co jsem se sem postavil.“
Některé historky působí až absurdně. Ve Vietnamu přebýval v oblasti, kde Vietkong nebyl, najednou se ozvala střelba, která připomínala kulomet, víceméně všichni cestující okamžitě opustili autobus a schovali se ve škarpě. Poté se zjistilo, že tam USA natáčí propagandistický film, jak má válka vypadat. Arnett měl hned velmi zajímavou reportáž, po jejím uveřejnění to samozřejmě okamžitě stopli (mohli mít snadno tisíce minut reálných záznamů, ale to by nebylo tak uhlazené).
Zázraky ve světě zvířat
David Black
Velmi poutavou formou jsou podány informace o vybraných zvířatech (namátkou žirafa, fregatka, chameleon, žralok, termití královna, vážka…), vše je doplněné barevnými fotografiemi. Určeno pro čtenáře od 12 let (leccos nového se samozřejmě může dovědět i starší ročník). Například kousek textu o lenochodovi:
„Gepard je nejrychlejší ze všech savců, zato lenochod je ten nejpomalejší. Jeho špičková rychlost, kterou ale neudrží ani několik metrů, nikdy nepřesahuje kilometr za hodinu. Lenochod však jen málokdy spěchá. Vše, co dělá, dělá pomalu. Osmnáct hodin denně tvrdě spí. Potravu tráví a zažívá tak pomalu, že mu stačí vyprazdňovat se a močit jednou za týden…“
I přesto, že se jedná o starší publikaci (rok vydání 1981), má i dnes co nabídnout. Jen je potřeba brát některé informace v kontextu doby, kdy byla knížka napsána. Je tam například popsaný i komár a u něj se dozvíme, že na malárii umírá asi 1 milión lidí ročně, což v dnešní době již neplatí.
Cesty velkých objevitelů
Richard Cavendish
Pěkně zpracovaná publikace. Kniha obsahuje velké množství obrazového materiálu, úryvky z deníků, přehlednou mapku zobrazující jednotlivé cesty, a to včetně měřítka a vymezení časového období, kdy cesty probíhaly. I přes velké množství fotografií se čtenář dozví o jednotlivých cestovatelích slušné množství informací. Na začátku knihy je souhrn objevitelských cest po jednotlivých světadílech a letech. Kniha se věnuje 30 objevitelům.
Březnové idy
Thornton Wilder
Román je psaný pouze formou dopisů, mezi pisatele například patří Caesar, Clodia z rodu Clodiů-Pulchrů, Kleopatra, Cicero, Catullus a další. Děj se odehrává v době před zavražděním Caesara. Část dopisů je meditativní (zvláště to platí o dopisech Caesara).
Jedná se ovšem o fikci, autor si dopisy vymyslel, ač tedy mohou působit reálně, tak rozhodně nejde o pravdivý historický obraz (je to míchání fikce a historických událostí). Některé postavy v té době byly již dokonce i mrtvé – například Catullus, historickou událost neváhá autor klidně o pár let posunout. Každopádně toto je v úvodu nakonec i zdůrazněno. Celkově je to zajímavě napsané, trošku mi ty dopisy připomínaly jednotlivá dějství v divadelní hře.
Košilaté epopeje
* antologie
Nejjednodušší bude začít malou ukázkou:
Iris jde lesem na klestí,
jde –
a tu se jí poštěstí
kalhoty hocha nalézti.
Prozkoumala je drobátko,
vzdychla si ale zakrátko:
Jen hnízdo,
a ne ptáčátko!
Já jsem čekal něco rafinovanějšího, je to takový jednodušší humor cílící "na první signální soustavu". Trochu bych to přirovnal k situaci, kdy člověk očekává humor typu Monty Python a dostane Kameňák (přeháním, ale celkově mě tato "poezie" zklamala).
Druhá světová válka
Donald Sommerville
První stránky jsou věnovány důvodům, proč k ní vlastně došlo. Zazní tam i trošku "kacířská" myšlenka, že začala již v září roku 1931, kdy Japonsko obsadilo čínskou provincii Mandžusko. Je to myšlené tak, že svět na tento akt agrese Japonska zareagoval neadekvátně a víceméně nechal Japonsku volné ruce a tím samozřejmě povzbudil ostatní státy bažící po rozšíření svého území. Jinak jádro knihy se věnuje převážně jednotlivým frontám, bitvám a značný prostor je vyhrazen vojenské technice a jejímu vývoji. Fotky jsou opravdu kvalitní a povedené jsou barevné mapky, kde je perfektně zachycen postup jednotlivých front ve vymezeném období. Na konci knihy jsou zmíněny procesy, které odsoudily nacistické a japonské zločince a zároveň je i stručně nastíněné dědictví druhé světové války.
Tím, že se kniha snaží zachytit vše podstatné ve značně rozdílných oblastech, nejde ani v jedné z nich příliš do hloubky, nehledě na to, že dost prostoru zabírá bohatá fotografická příloha. Rozhodně se ale čtenář dozví o druhé světové válce vše podstatné.
Princ Albert
Stanley Weintraub
Knížka líčí život manžela královny Viktorie opravdu podrobně. Citovány jsou dopisy, deníkové záznamy, novinové články, projevy… Knížka se nevyhýbá ani drbům ("bulváru"), takže zaznamenány jsou i postoje k Albertovi ze strany nejen běžných obyvatel, ale i vládnoucí vrstvy. V knížce najdeme i ukázky karikatur z novin, leckteré jsou vtipné, ale každopádně mě překvapila míra neúcty, nebylo jim nic svaté. Byl Němcem a před sňatkem s Viktorií v Anglii delší dobu nežil, takže to byl značný kulturní šok a mnohými byl vnímán jako cizinec, jehož jediným posláním má být zajištění pokračování panovnické dynastie. Každopádně hodně překvapil a poměrně záhy se začal věnovat zahraniční politice, která Viktorii příliš nebavila. Je až neskutečné, do kolika oblastí nakonec zasahoval.
Co mě na knížce trochu vadilo, byla někdy až přílišná podrobnost líčení vybraných událostí (na narozeniny měl dort takové a takové rozměry…). Každopádně knížku můžu vřele doporučit, vždy jsem si myslel, že tahounem byla královna Viktorie a ona to není příliš pravda, Albert každopádně zemřel poměrně v brzkém věku, ale i tak po sobě zanechal značný odkaz.
Reliéfy na Nejdecké křížové cestě
Jarmila Janků
Tenká knížka zobrazující celkem čtrnáct zastavení křížové cesty v Nejdku (součástí jsou i přípravné kresby). Veškeré texty jsou dvojjazyčné (čeština a angličtina). Něco málo se dozvíme i o historii této křížové cesty a autorovi, primárně se každopádně jedná o obrazovou publikaci. Vytvořené reliéfy jsou opravdu povedené.
Od Konga k Zambezi: Plastiky a malba
Jaroslav Olša Jr.
Katalog představuje umění tří států: Konga, Zambie, Zimbabwe. Primárně se zaměřuje na sochařství, ale najdeme v něm i malířská díla. Úvod byl psán horkou jehlou, ale zbytek textu je solidně napsaný, dozvíme se informace o vývoji umění v daných státech (často byl negativně ovlivněn politickou situací) a jsou tam i medailonky umělců. Barevným fotkám není co vytknout. Co mi u sochařských děl chybělo, bylo uvedení materiálu, rok vzniku a rozměry díla. Víceméně tam měli akorát název díla, jméno sochaře a rok jeho narození. Zvláštní, že u malířských děl tyto informace nechyběly. Sochařská díla mě velmi příjemně překvapila.
Georges Braque
Miroslav Lamač
Spolu s Picassem je Braque považován za jednoho z předních představitelů kubismu. Jeho umělecký vývoj je ukázán na 45 barevných reprodukcích (a jedné černobílé) z různých obdobích života (nevěřil bych, že některá díla maloval ten samý malíř, rozdíl mezi fauvismem a analytickým kubismem je opravdu značný). Pro charakterizování tvorby jsou využity i (dobové) názory kritiků, běžných konzumentů umění a jiných malířů. Zachycen je také vztah mezi Braquem a Picassem, po určitou dobu byli velmi blízkými přáteli a značně se v rámci kubistické tvorby ovlivňovali. Celkově bych hodnotil 90 %. Každopádně nehodnotím obrazy, ale knížku a její provedení, přiznám se, že analytický kubismus jde zcela mimo mě. Název obrazu často pomůže, aby člověk věděl, co v něm má hledat, ale u analytického kubismu mi teda ani název nepomohl, zkusmo jsem i otáčel knížkou, ale stejně jsem v tom nic neviděl (každopádně u většiny obrazů není problém poznat, co je na něm namalováno).
Biblické krajiny
Vojtěška Vlčková
Drobné bronzové sochy (do 20 cm) znázorňující významné události z bible (ze Starého i Nového zákona). Každé události je věnována jedna dvojstránka uvozená citátem z bible. Text je ve čtyřech jazycích (čeština, francouzština, němčina, angličtina). Rozhodně ta díla mají svou poetiku. Co mi trošku u děl chybělo bylo uvedení druhu materiálu, rok vzniku a jejich rozměry.
Musée d'Orsay
Valentin Grivet
První, co zaujme, jsou rozměry knihy, na výšku cca 32 cm a na šířku zhruba 28 cm. Díky velkému formátu vyniknou krásné reprodukce jednotlivých děl, papír je opravdu kvalitní a grafické stránce není co vytknout. Je hodně zajímavé sledovat, jak se vyvíjel vkus, mnohá díla byla ve své době odsuzována, ale jejich nadčasovou krásu a uměleckou hodnotu potvrdil čas (a naopak, mnozí malíři, kteří ve své době byli považováni za výtečné, upadli do zapomnění).
Textu v knížce najdeme ale opravdu jen poskrovnu, vesměs je to u každého uměleckého stylu jen pár vět. Je to způsobené i tím, že text je souběžný rovnou v šesti jazycích: slovensky, anglicky, řecky, polsky, rumunsky, česky. U zobrazených děl se dozvíme autora (jeho rok narození a smrti), název díla, rok vzniku, rozměry, technika. Pokud tedy čtenář hledá knížku, kde by se dozvěděl větší množství informací o nejvýznamnějších uměleckých směrech druhé poloviny 19. a počátku 20. století, tak bude muset hledat jinde. Komu nevadí malé množství informací, tak ať si moje hodnocení klidně o něco zvedne.
The glory of the Baroque in Bohemia: Essays on art, culture and society in the 17th and 18th centuries
Vít Vlnas
Perfektně napsané statě o českém baroku, sice jsou jejich autoři různí, ale to nic neubírá jejich čtivosti. Dozvíme se například o malířství, sochařství, architektuře, literatuře, hudbě, divadelnictví, zlatnictví atd. Zabrousí se trochu i do vědeckého pokroku, zároveň je i v jedné kapitolce rozebráno, jak bylo baroko vnímáno v průběhu času (převažoval negativní pohled, kdy bylo považováno za období temna a násilné rekatolizace). Jinými slovy je baroko rozebíráno z mnoha různých pohledů a díky tomu si o něm můžeme udělat velmi ucelenou představu. Vše je prokládáno ilustracemi, ne všechny jsou barevné, každopádně u obrazů ano.
Spojené státy a evropská válka 1939-1945, díl II.: Amerika v boji
Jan Wanner
Do značné míry platí to samé, co o prvním dílu. Knížka je zaměřená hlavně na politiku, o významných konfliktech se dozvíme opravdu jen pár základních údajů. Navazuje se na první díl a sledují se události následující po útoku na Pearl Harbor (čili vstup USA do války). Je až zarážející, jak byly USA na válku nepřipravené, víceméně Roosevelt počítal s tím, že se jí budou muset tak jako tak účastnit i přesto nebyly připravené plány na ochranu konvojů, protiponorkovou válku, zatemnění přístavů atp. Takže na začátku to bylo poměrně hodně bolestné probuzení. Roosevelt byl složitou osobností, využíval například v diplomacii často zvláštní pověřence (nikoliv profesionální diplomaty). Dělal věci po svém a stávalo, že bez vědomí ministerstva zahraničí. Například se rozhodl, že Charles de Gaulle nebude reprezentovat svobodnou Francii, takže se snažil prosadit jiné vůdce, kteří ovšem neměli potřebnou politickou podporu. Hezky jsou také popsány rozpory mezi USA a VB. Opravdu hodně zajímavé čtení, kdy se lze dozvědět velké množství informací o politických jednáních USA a vztazích k ostatním zemím.
Rybář a sen
Vlastimil Maršíček
Útlá knížečka veršů, která je přečtená opravdu za chvilku. Dle popisu by člověk čekal, že to bude budovatelská poezie, ale naštěstí tomu tak není, je tam pár náznaků, ale přišlo mi, že to byla víceméně úlitba době, kdy byly verše napsány. Nejedná se o volný verš, některé básnické obraty mi přišly vcelku originální, hlavní nevýhodou je, že knížka obsahuje opravdu jen pár veršů. Celkově bych hodnotil 70 %.
Devět povídek / Nine Stories
J. D. Salinger (p)
Celkově je čtenáři naservírováno devět povídek. Některé se mi líbily více, jiné méně, ale celkově má autor zajímavý styl, dokáže parádně zachytit charakter postav a navodit tu správnou atmosféru příběhu/dané doby (trochu mi to připomnělo Williama Faulknera). Ne vždy je ten příběh ukončený, často jsem měl pocit, co bude dál, na druhou stranu to není na škodu, může aspoň zapracovat fantazie. Jde o dvojjazyčné vydání (zrcadlový text angličtina/čeština), takže na procvičení cizího jazyka to není vůbec špatné. Celkově bych hodnotil 85 %.
Václav Frydecký
František Dvořák
Textu v knížce najdeme pomálu, vlastní obrazový katalog začíná již na dvanácté stránce. Na konci knihy je ještě jedna stránka věnována jeho výstavám, nejdůležitějším dílům a stručnému shrnutí životopisu. Publikace je většího formátu, výška 32 cm a šířka 23,5 cm, díky tomu zobrazovaná díla krásně vyniknou, občas jsou tam zobrazeny i jejich detaily. Kromě sochařských děl jsou tam i ukázky kreseb (některé jsou opravdu ale spíše formou náčrtku). V rámci sochařství vynikal v portrétní tvorbě. U děl je obecně uveden název, rok vzniku a materiál, chybí rozměry. Přiznám se, že jsem o tom umělci neslyšel a jeho dílo bylo pro mě příjemným překvapením. Celkově bych hodnotil 85 % (informací o autorovi a jeho díle tam přeci jen mohlo být o něco víc).
Jean Antoine Watteau
Anita Brookner
Čtenář se dozví základní informace o tomto malíři a jeho díle (text je do stránky 24). Poté následuje popis obrazů obsažených v publikaci, kdy a za jakých okolností vznikl, co je zobrazeno, rozměry, technika atd. (což není na škodu, dozvědět se i něco málo o námětu obrazu a okolnostech jeho vzniku). Co knížku sráží dolů, je kvalita fotografií děl, sice se jedná o barevné reprodukce, ale pokud se to porovná s tím, co je přístupné na internetu nebo v jiných publikacích, tak v tomto ohledu knížka ztrácí. Zvláště je to patrné u obrazu s noční scénou Láska v italském divadle. Z reprodukce zobrazené v knížce nejsou pořádně patrné všechny zobrazené postavy, v jiné publikaci krása tohoto obrazu mnohem lépe vynikla, mnohé fotky bohužel za mnoho nestojí. Každopádně se to netýká všech zobrazovaných děl, některá jsou zachycena v dobré kvalitě. Celkově bych hodnotil 70 %.
Italské umění 1895-1952 z trivenetských muzeí
Luigina Rossi-Bortolatt
Knížka byla publikována coby doprovodný katalog k výstavě, která se konala ve Šternberském paláci v roce 1991. Veškeré texty jsou dvojjazyčné (čeština a italština), nejde ovšem o zrcadlový text (kromě úvodu). Prvních zhruba 140 stránek je věnováno rozboru italského umění ve vymezeném období. Některé texty mě občas přišly poměrně kostrbaté, dvakrát dobře se mi to nečetlo. Jsou od různých autorů a zároveň i překlad zajišťovalo více lidí. Na konci každé kapitolky jsou zobrazena díla charakterizující dané období či umělecký směr. Bohužel jsou to fotky černobílé a v nevalné kvalitě, zároveň je zobrazeno kolem 10 děl na dvou stránkách, takže jde obecně o malý formát.
Od stránky 141 jsou zobrazena vystavována díla (celkem 80) přímo v rámci uspořádané výstavy. Zde jsou již fotky většinou barevné (černobílé obecně pouze u soch) a ve slušné kvalitě. Pokud se chce čtenář dozvědět doplňující informace k danému dílu, tak musí bohužel listovat, podrobnosti jsou uvedeny až za vyobrazenými díly. To samé platí i pro životopisy umělců, jsou opět uvedeny na konci knihy (ale v jiné části než popis děl). Zároveň jsou některá díla uvedena na přeskáčku, takže máme dílo číslo 75 a následuje 69. Mám pocit, že tato knížka byla šita opravdu horkou jehlou, čemuž odpovídá i slušné množství překlepů a chyb.
140 rokov 140 zbierok
kolektiv autorů
Obrazová publikace, kde najdeme nejvýznamnější exponáty Východoslovenského muzea v Košicích. Knížka je tištěna na kvalitní papíře formátu zhruba A4, barevným fotografiím není co vytknout. Popisky jsou poměrně krátké, ale místo je využité solidně, někde na jedné stránce najdeme i více exponátů, případně je zobrazen jejich detail. Byla snaha postihnout bohatost sbírek v celé jejich šíři, takže v publikaci najdeme například zbraně, výtvarné a sochařské umění, lidové umění, nálezy z mladší doby bronzové, fotografie, geologické sbírky, herbáře, entomologické sbírky, vycpaná zvířata
Rozhodně si na základě této knížky čtenář udělá dobrou představu o tom, co všechno sbírky obsahují. Hned na obalu knihy je například detail hlavy ukřižovaného Krista pocházejícího ze 13. století. Knížka je dvojjazyčná (slovenština a angličtina), ale textu tam není mnoho. Celkově bych hodnotil 90 %.
