Yaromil komentáře u knih
Přiznám se, že po Warrenovi jsem sáhl hlavně kvůli zpracování knihy, které je parádní po všech stránkách. Jako první vás asi upoutají nevšední ilustrace, které jsou vyloženě na každé stránce a provázejí vás tak celým příběhem. Dovolím si zde malé upozornění - nedoporučuji knihu prohlížet celou ještě před samotným přečtením, zmíněné ilustrace vám mohou jednoduše prozradit děj a lehce tak zkazit radost ze čtení a odkrývání příběhu. Ten ať už je jakkoliv "dětský", má nápad, je neotřelý a náramně mě bavil až do samého finále. Jednotlivé postavy jsou dobře vykresleny a k malému Warrenovi musíte cítit nemalé sympatie od první stránek, ať už je svým vzhledem sebe ošklivější (což o něm tvrdí především jeho teta Annakonda, mě zase tak ošklivý nepřišel ;-)). Každopádně mohu doporučit i dospělákům, myslím, že nebudete zklamáni, pokud v sobě najdete ještě trochu té hravosti. Já už se každopádně těším na další díl!
Stárnutí věcí nemám úplně v lásce, stejně jako asi většina z vás, ale povídání o entropících jež to podléhání času a opotřebování kolem nás mají na svědomí si našlo mé nemalé sympatie už od prvních stran. Autoři nezapřou lásku k českému jazyku, radost z vtipu a um pro krásné ilustrace. Můžu poprosit o pokračování? Náramně jsem se totiž bavil.
Nejsou to vyloženě mapy, podle kterých byste chtěli někam jet, letět nebo snad plout. Věřte mi ale, že hezčí mapy jste ještě neviděli! A těch doprovodných informací!
Autor mě před časem přivedl k detektivkám svou trilogií z ostrova Lewis. Byl jsem nadšený, ale ani ne tak ze samotné detektivní zápletky, jako ze surového prostředí a zajímavých postav, které opravdu v autorových knihách žijí. Alespoň je tak vnímám. Nejinak tomu bylo i Ostrova Entry, kdy se mi také velice líbil přesah do vzdálenější minulosti a načrtnutí historie (nejen) Simových předků.
Rád bych si od autora jednou přečetl historický román a ani by to nemusela být detektivka ;-).
4.5*
Mé první seznámení s autorem proběhlo u Kafky na pobřeží. Kniha mě dostala a vyvolal ve mně hlad po dalších Murakamiho knihách. Další výběr padl na Norské dřevo a byl jsem opět nadšený. Znovu jsem obdivoval autorovo umění s jakým dokáže vykreslit charaktery jednotlivých postav a přiblížit je čtenáři. Člověk tak snáze vpluje do světa jeho hrdinů, sleduje je, sympatizuje s nimi a o to hůře se mu z něj odchází po přečtení poslední strany knihy... Autor nám však nechává prostor, aby příběh mohl pokračovat v naší mysli. Díky za to.
Ani nevím proč jsem se Sin City tak dlouho vyhýbal. Nedávno mě ale upoutalo nové vydání od Comics Centrum a jeho zpracování a protože jsem úchyl na knihy, které jsou dobře řemeslně vyvedené, konečně se mi dostala tato komiksová legenda do ruky. A nebudu dlouho chodit kolem ještě celkem horké kaše. Ano, tohle je komiks, komiks v jeho nejčístší formě, alespoň jak ho vnímám já. Příběh není kdovíjak jedinečný, ALE postavy jsou skvěle napsatné, má to bravurní atmosféru a jako celek ve mě první díl ze světa Sin City zanechal čtenářské uspokojení, ba co víc, přímo nadšení! Tohle si určitě přečtu vícekrát.
Povedené úryvky ze života náctiletých školáků doplněné skvělou kresbou. Asi díky stejnému ročníku narození, který sdílím s autorem, jsem v tom viděl i kus mého mládí. Dnes už se bohužel asi děcka posunuly zase trochu někam jinam, ale celé to bylo sympatické a pobavilo!
Již je tomu opravdu hodně dlouho, kdy jsem četl autorovo předešlé dílo Pod dekou. Stačilo však několik prvních stran Kosmo knedlíků, aby se mi vybavilo, ne tak úplně vzpomínkou na děj jako takový, ale vřelostí která na čtenáře sálá s každé stránky obou těchto jinak tématicky vzdálených příběhů. Kosmo knedlíci mohou možná trochu mást čtenáře, že jde o epické dílo (a to ke všemu z kosmu!), ale pro mě to byl spíše komorní rodinný příběh s několika akčními momenty a to mi bohatě stačilo. Byl jsem nad míru spokojený. Kresba je úžasná a ty barvy!
Roberta Holdstocka jsem objevil teprve nedávno a jeho svět mytág mě doslova uhranul, protože lesy a mytologie jsou mi velmi blízká témata. Každá (znovu)vydaná kniha je tak pro mě nevšedním zážitkem. Les kostí se však do lesa mytág vrací jen jednou povídkou, přesto i další povídky byly zajímavé, některé více, některé méně. Nejvíce mě z celé knihy zaujala povídka Trnatec, kterou napsal spolu s Garry Kilworthem a která byla inspirována staroanglickou básní The Dream of the Rood.
Na druhé dobrodružství Warrena a stejnojmenného putujícího hotelu Warren jsem se těšil převelice, nebyl jsem ve výsledku zklamán, ba naopak kniha si opět držela mojí pozornost a nové dobrodružství mě bavilo až do úplného konce, ale musím se přiznat, že první díl se mi líbil o trochu více. První kniha byla prostě něco nového a líbilo se mi poznávání a vykreslování nových postav, prostředí a především pak grandiózní a nečekané finále (pokud si tedy čtenář neprolistoval knihu a její ilustrace dopředu ;-)). Nicméně už nyní se těším na další pokračování, které pevně věřím, že vznikne.
Na další dobrodružství Harryho a jeho přátel i nepřátel jsem se těšil a rozhodně jsem nebyl zklamaný, ba naopak. Sice mi místy přišlo, jako by se jednalo o "vylepšený" předchozí díl s obdobným průběhem, kdy se jen obměnila (detektivní) zápletka, ale opět jsem se náramně bavil a doslova hltal každou stránku. Nejednou jsem si během čtení uvědomil, že se v Bradavicích cítím skoro už jako doma a musím se přiznat, že jsem knihu jen nerad zavíral a vracel se tak do proudu všedních dní světa reálného ;-). Kniha je opět převážně postavená na dialozích, kdy mě osobně chybí bohatší popisy reálií a případně i historie. Každopádně jsem vážně moc rád, že mám před sebou ještě 4 další výlety do Bradavic!
Krásné vyprávění ze života a putování králíků, kteří hledají nový domov. Čtenář s nimi zažije každodenní radosti i starosti a několik až epických momentů (v očích králíků samosebou - nenechte se prosím zmást přirovnáním k dobrodružství postav z tolkienových románů z popisu výše), kdy celé té chlupaté tlupě doslova drží pěsti, aby vše dobře dopadlo... Snad se na mne nebude nikdo zlobit, když prozradím, že to nakonec vše dobře dopadne, ale ti králíci to nemají vůbec jednoduché a nejednom během svého putování klopýtnou, ba co víc, jsou dokonce mnohdy ohroženi na životě! ;-). Autor čtenáři odkrývá mnoho zajímavého ze života těchto savců a to i přesto, že jsou vykresleni s lidskými vlastnostmi. Králíci mají dokonce své pojmenování pro věci z lidského světa, jako např. hrududu pro auta, což mi vytvářelo jakýsi pocit autentičnosti.
Po přečtení knihy jsem byl hodně "důležitý", když jsem se v rodině a známých ptal, jestli ví, co je to ramlice? :-). Nikdo nevěděl, a pokud nevíte ani vy, doporučuji přečíst Dalekou cestu za domovem a to nejen kvůli tomu, abyste na to přišli, ale ať také prožijete to velké králičí dobrodružství!
PS: Mimo hodnocení - mám a četl jsem vydání od Arga z roku 2018 a byl jsem lehce zklamán větším množstvím překlepů a typografických chyb, než jsem u tohoto renomovaného jména zvyklý. Formát knihy je také trochu prapodivný, kdy by kniha mohla být klidně menší na výšku, protože na konci každé stránky je poměrně dost prázdného místa, ale nevím možná to byla nějaká (záměrná) umělecká finesa ;-).
Brodeckova zpráva mě pohltila, zarmoutila a hluboce se usadila v mé čtenářské mysli - to se příliš knihám nepovede. Dílo na mě intenzivně působilo jako řádně vyleštěné zrcadlo temné stránky lidské duše.
Kniha na jeden večer, ale v mysli jsem se k ní vracel ještě několik dní a vlastně stále vracím. I přesto o jak smutný příběh a naléhavé téma se jedná, autor putování Wenjacka vypráví s nemalou měrou poetičnosti. Opravdu smutné, ale krástné dílo.
Krásná kniha a to jak po obsahové, tak řemeslné stránce. Nejsem zapáleným geografem, ani odvážným cestovatelem (ať už bych si to přál sebevíc), ale i přesto mě autorova osvěta - ať už územní nebo historická - velmi zaujala. Jednotlivé země, které neexistují jsou popsány stručně, ale to přesně mi na knize vyhovovalo. Věřím, že v dnešní době Internetu je člověk od podrobnějších informací vzdálen jeden dva kliky a v případě zájmu může pokračovat v dalším bádání na svou vlastní pěst,... ;-).
Jo, tak tohle mě vážně bavilo. Celý příběh měl spád, nápad a víc jak zajímavý konec. Každopádně to bylo pro mě pouze krátké nakouknutí do světa, do kterého bych se klidně i rád vrátil s dalším pokračováním. Kresba parádní, ale místy nepřehledná a nejednou jsem se musel zamýšlet nad tím, co se na dané stránce zrovna děje. Film jsem před přečtením neviděl, tak nemůžu soudit, ale chystám se na něj.
Nenechte se zmást mým hodnocení, kniha je to bezesporu dobrá, ale nějak ve mě nedokázala úplně vzbudit emoce, které pravděpodobně měla. Přisuzuji to tomu, že autor vše vykresluje až příliš anonymně. Měl jsem také zdání, že autor až příliš "tlačil" na pilu a snažil se vše vykreslit až příliš surově, aby u čtenáře vzbudil pozornost a vypjal ho emočně - prostředí nehostinné a depresivní krajiny, boj o život, všeobjímající otázka smrti, ale nějak tu chybí hlubší příběh nebo zápletka. Většina zvratů je bohužel předvídatelných. Jakkoliv jsem kritický, tak přečtení knihy nelituji.
Krásná kniha, která si zaslouží pozornost nejen milovníků přírody a nejen dětí, kterým je pravděpodobně primárně určená. Kniha je založená především na velkoformátových ilustracích, které jsou doplněné nikterak obšírnými, ale přesto poutavými texty. Kniha se nesnaží být přehledem jednotlivých druhů stromů, ale pojednává spíše o tom, jak jsou stromy nedílnou součástí našich životů a jak důležitou roli na naší planetě Zemi mají. V neposlední řadě musím vyzdvihnout český překlad, který se dle mého velmi povedl.
Na knihu jsem se dlouhou dobu chystal, dlouho mi trvalo než jsem jí zdolal a ještě déle mi pravděpodobně bude trvat než jí vstřebám. Uff, bylo to náročný, ale stálo to za to! Pokud by se ke knize dodával rodokmen rodiny Buendíů, bylo by o dost méně tápání o kom to vlastně nyní autor píše. Jednotlivých "účinkujících" je v knize nepřeberně a nějak tak nevěřím, že se mohli všichni vejít do zmíněných sta let a ještě ke všemu samoty. Musím pochválit překlad a bohatý jazyk.
Hodnocení anglického vydání: Kniha je pěkně zpracována, se spousty poutavých fotografií a krásnou úpravou. Po informační stránce by se však kniha dala shrnout do jednoho dvou odstavců. Autor se mnohokrát opakuje. Věřím, že pokud v sobě již máte pozitivní vztah k přírodě, lesu, tato kniha vám mnoho nového neřekne, ale alespoň vás může ujistit v tom, co již tak nějak od přírody v sobě dávno nosíte a cítíte jako přirozené.