ŽanetH. komentáře u knih
Pokud hledáte něco hezkého a veselého, po této knize opravdu nesahejte. Po přečtení názvu a anotace je vám to asi jasné, ale že mě ta knížka tak dostane jsem nečekala .
Jak vám může být, když přijdete o svou nejlepší kamarádku. Lepší na takové veci ani nemyslet, že?
Dokážete přežívat a nechcete zapomenout. Ani na to hezký, ani na tu bolest, že už tu s vámi není. Bojíte se, že jí zrazujete a ztrácíte ve vzpomínkách jen tím, že žijete dal - bez ní. Co když je to ještě horší, vina kterou pocítíte, že za tu nehodou můžete. Že jste tam s ní. Vy přežijete, ale ona umře.
Neumím ani vyjádřit jakou bolest jsem cítila když jsem ji četla. Možná jsem moc citlivá, empatická, ale bylo mi z toho neskutečný smutno. Měla jsem skoro celou knihu slzy na krajíčku a boleli mě oči jak jsem je zatlačovala (ty slzy). Přečetla jsem ji za dva večery (což je u mě vlastně zázrak).
A bavilo mě odkrývání pocitů, událostí, pravd a na každou kapitolu jsem se víc a víc těšila.
Jako něco hezkého, musím zmínit prostředí Švýcarska a postavy
,,Lidé se nebudou snažit věcně. Po nějaké době se rozhodnou, že už nemá smysl to znovu zkoušet. "
.
Nela se mi moc líbí, jaká je jako máma, jako žena . Musí být opravdu těžké některé situace vybalancovat a náročné nad tím přemýšlet. Ale, láska by neměla být o rozumu a "co si pomyslí ostatní". Láska nezná tabulky a pravidla. Láska prostě je!
,,Před pravdou se těžko utíká, zvlášť když je opřená o city, kterým se tak docela nedaří vychladnout."
I když věkový rozdíl pro mě není téma v knihách co bych vyhledávala, autorka to uměla krásně napsat a četlo se to dobře. Taky musím zmínit, že kniha krásně voní .
Za tuto knihu moc děkuji nakladatelstvi Jota .
,,Je ironie, že jako mladí jsme do sebe byli naprostí blázni a teď tu sedíme před dvakrát tak starým párem, jehož láska stále žhne, zatímco ta naše lehla popelem."
Příběh je to silný, zajímavý, opravdový a syrový. Jsou zde těžká témata jako rozvod, deprese, zlomené srdce, smrt. A i když byli chvíle kdy jsem měla slzy v očích, tato kniha si mě nezískala.
Velmi rozepsané myšlenky, pomalý děj a fanoušek druhých šancích taky nejsem. (Ale netvrdím, že to nemůže vyjít :) ).
,,Možná mě tak dlouho vídával nešťastnou, že se bojí mi svou lásku sebrat."
Kniha se mi tím pádem hodnotí těžko, jako bych pro a "proti" dala na váhy a nikdy se to houpání dolů a nahoru nezastavilo.
3,6/5
Plus je, že jsou kapitoly ze dvou pohledů .
,,Občas přemýšlím, jestki bez tebe bude smutek bolet míň než s tebou."
4,8*/5*
Můžu napsat o knize že byla skvělá, když je tam šílené a nehezké téma :'(?
Olíve se dostane do dětského domova a čím si tam musí projít je neskutečně bolestivé a nepochopitelné. Přesto se snaží každému pomáhat, byť hodná, milá, přátelská a úžasná sestra. Vytvoří si zde né jedno přátelství.
Tohle je minulost. Kniha se odehrává v dospělosti Olívie, má novou identitu, nahlédnete do její práce, jejího života, ale také do jejích vzpomínek.
Když s kamarádkami jede na dovolenou, potká pana dokonalého. Ale co když už se znají?
* ,,Ona byla mým andělem v nejhorším čase. A já jsem ji tam v tom pekle nechal."
Příběh čtete z pohledu dvou postav a to já mám moc ráda . Je to neskutečně čtivé, ale bolelo mě z toho u srdce :( .
Konec jsem čekala, ale neskutečně naláká na druhý díl, ve kterém se snad dozvíme vše, co zde bylo nakousnuto.
* ,,Nikdy nesmím zapomenout na chyby minulosti, ačkoli mě to stále zraňuje".
Malá knížečka plná toulání po Latinské Americe. Útlá a přesto se do ní vešlo 8 procestovaných zemí. Líbilo se mi jak vtipně je psaná. I nepříjemné situace se zloději a policajty. ( Teď jsem si úplně vzpomněla na hru Policajti a zlodeji, znáte jí? ).
* ,,.. nešlápni na želvu a nemáš hlad?"
* ,,Umlátíme viry papírem!"
Často jsem se při čtení pousmála a smála . Představovala jsem si jaké by to bylo, zažít to a jak bych to zvládla. No s takovým humorem a pokaždé určitě ne. Ale musí být úžasné povídat si s místními lidmi o jejich způsobu života a vzpomínkách . S jídlem bych tam určitě měla problém (až na to ovoce a kolu )..a jen se modlím abych až budu jíst polívku, no snad si nevzpomenu na víčko s řasami . Raději si budu představovat smích, tanec a zpěv. Západy slunce, pláže, palmy, Tichý oceán, sopky a kokosy .
Jen si tak říkám, když tady píšu to hvězdičkové hodnocení.. takové knihy se snad ani hodnotit nedají a tak to dávám sem na konec recenze a jen tak do závorky .
(4/5).
* ,,Vlastní pas nějaké země, ale jejich skutečným domovem je planeta Země. Národ nomádů."
Ještě zmíním krásnou obálku a také moc chválím jednoduché ilustrace v ní . A také slovník na konci.
Kdybych knihu začala číst s tím, že je zde důležité téma válečných veteránů, návštěvy příbuzných a zpívání v kapele, myslím že bych knihu hodnotila kolem 3,7*.. Ale já se do ní pustila úplně s jiným těšením, protože mě kniha zlákala názvem i obálkou.. A tím pádem mě spíše zklamala a hodnotila bych ji kolem 3*.. Tak pokud se do knihy pustíte, myslete prosim na mou recenzi .. Třeba to aspoň vám pomůže. A nezklame vás.
Těžko se čte příběh o kterém víte, že nebude mít pokračování. Tim byl úžasný umělec s citem pro hudbu.
Byl jako přiliv a odliv. Miloval život i nenáviděl. Chtěl být lepším člověkem, ale co když to někdo prostě nedokáže ať se snaží sebevíc. On se snažil.
* Nic netrvá věčně, dokonce ani beznaděj. *
Kniha se čte opravdu skvěle, jen jsem se nezačetla tak, aby mě vytrhla z reality. Je tam důležité téma, krásně zobrazené přátelství, ale nevtahla mě do děje.
Mínus dávám za časté používání slova "jej" (,,Myslíš, že *jej* odneseme?", hodil *jej*..) místama jsem ho chtěla zaškrtat a dělat, že tam není..bylo tam na mě až moc často (i 5x na jedné stránce).
• ,,Nemá smysl zavírat oči, protože pak najednou člověk slyší o to víc."
Za mě byl o něco lepší první díl. Ale na třetí se těším moc!
(SPOILER) Tato kniha byla příjemným čtením. Jako bych opravdu četla reálný příběh a i když jsem si často přála "happy end", nakonec jsem ráda jak vše dopadlo a o to více reálnější mi to přišlo .
Linda je sympatická a i když se mi libil i začátek knihy, o moc víc mě bavilo čtení po příletu do USA - Bostonu.
Konec knihy, mě vlastně úplně nepřekvapil (teda to s Benem jo, ale to s Markem ne ). A moc se mi to líbilo!
Není to příběh plný štěstí, lásky, úsměvů a dny zalité sluncem (doslova i obrazně) a to je asi to, co jsem si na knize zamilovala nejvíc! Je v ní mnohem víc, než čtení o zážitcích au pair!!!
Kniha nemá kapitoly, pouze je rozdělena na roční období, což se mi nakonec líbilo . A ta obálka je nádherná!