zdenek118 komentáře u knih
Příběh odehrávající se převážně v prostředí Oxfordské univerzity mě zaujal i proto, že ve mě vyvolal i moje osobní vzpomínky na studentský život. Příběh vypráví mladá dívka Hanna, která se v prvním ročníku univerzity seznamuje nejen s novým prostředím a dalšími studenty a hlavně se spolubydlící April. Ta ji přitahuje nejen svým akčním a sebevědomým způsobem života. O to víc se ji dotkne náhlé její úmrtí za záhadných nevyjasněných událostí. I přesto, že z vraždy je obviněn a následně odsouzen a uvězněn univerzitní vrátný Neville, v Hanně hlodá pochybnost o jeho vině a začíná za pomoci svých bývalých spolužáků pátrat po dalších příčinách úmrtí April a odhaluje i nové doposud skryté souvislosti i v rámci jejich nerolučné party.
Závěrečné rozuzlení příběhu bylo pro mě docela překvapivé. Kniha se mi líbila ikdyž mi trochu vadily časté pochybnosti a úvahy pátrající Hanny nad novými zjištěnými skutečnostmi. I přesto knihu hodnotím kladně 5*.
První kniha od tohoto skotského autora, která se mi dostala do ruky. Dlužno dodat, že jsem očekával více a to po shlédnutí několika filmových epizod z vyšetřování detektiva Rebuse, která uvedla ČT v nedávném čase.
Příběh se odehrává převážně v roce 2009 ve skotském Edinburku, kde hlavní postava policejní inspektor Malcolm Fox dostává za úkol vyřešit kriminální případ vraždy, do kterého je i on přímo zainteresován. Při vyšetřování se setkává s intrikami v rámci jejich kriminalistického sboru až to vyústí v to, že je dočasně postaven mimo službu.
Dost dlouho jsem se nemohl začíst do děje a obtížně jsem se orientoval v množství postav a to nejen policejního sboru ale i postav z místního podsvětí. Ani hlavní postava inspektora Foxe mě příliš nezaujala i když se mu ke konci vyšetřování přes všechny překážky podařilo objasnit případ vraždy a obhájit i svoje postavení v rámci jejich policejního sboru. Proto hodnotím tuto detektivku jen průměrně 3*.
Povedený román české autorky s detektivní zápletkou a dějem umístěným do nehostinnéch norských fjordů až za polárním kruhem. Autorce se myslím docela dobře povedlo popsat drsné prostředí dvou zapadlých přímořských osad, v kterých žije již jen hstka obyvatel, hrdých na to, že se zde narodili a mohou se sem znovu navracet. Příběh a rozuzlení jednotlivých kriminálních činů mě udrželo v napětí až do poslední kapitoly a rád si přečtu i další knihy od M. Klevisové.
Zajímavý příběh z exotického tichomořského prostředí plného modrého moře a jachtaření, který autorka umístila do oblasti Filipín a Nového Zélandu. Obě hlavní hrdinky Lana a Kitty opouštějí svůj dosavadní život ve Velké Británii a nastupují na mořskou plavbu plachetnicí Modrá mezi partu mladých lidí. Během dlouhé plavby zažívají příjemné i méně příjemné až dramatické okamžiky, při kterých se naplno projevují povahy jednotlivých členů posádky. Vycházejí postupně na povrch i tajemství a charaktery jednotlivých účastníků plavby.
Kniha je velmi dobře napsaná i dobře se mi četla s tím, že mě udržela v napětí až do samého docela překvapujícího závěru. Určitě si přečtu i další knihu této autorky s podobným námětem "Trosečníci". Přečtenému příběhu dávám 5*.
Zhruba po půl roce jsem sáhl po druhé části trilogie, v níž autorka líčí další poválečné osudy majitelů kavárny U Anděla, německé rodiny Kochových. Bylo zajímavé, jak se dcera Kochových Hilda, snaží v této popisované době, udržet v chodu jejich kavárnu i přes nesouhlas svých konzervativních rodičů při obstarávání nedostatkových potravin a později při rekonstrukci a vylepšování vybavení kavárny. Současně však musela řešit i své ne vždy jednoduché rodinné problémy a vztah se svým francouzským manželem.
Autorce se velmi dobře podařilo ztvárnit v jednotlivých kapitolách životní příběhy nejen členů rozvětvené rodiny Kochových ale i dalších postav.
Kniha je čtivá a po nějaké době si určitě přečtu i další její díl. Dávám 5*
Musím se přiznat, že ze začátku knihy jsem se nemohl pořádně začít do děje. Autorce se i přesto v tomto románu povedlo dobře popsat celý dlouhý život tří sester, žijících v Dolním Porýní a to počínaje 1. světovou válkou přes krizi v třicátých letech, 2. sv. válku až do současné doby, kdy se všechny tři sestry scházejí na oslavě 100. narozenin nejstarší z nich Gertrudy. Při této příležitosti vzpomínají na celý svůj mnohdy nelehký život. Každá z nich má jiné povahové rysy i názory, proto se neustále dohadují a hašteří ale nakonec se přece jen usmiřují, protože "jsou přece sestry".
Mě se na tomto románu nejvíce líbilo vykreslení situace a života v meziválečném Německu i včetně popsání politické situace před 2. sv. válkou i po ní. Stařenky se všechny tři dožily i přes své mnohé zdravotní neduhy úctihodného věku. Zmínil bych i vkusnou úpravu obálky knihy. Autorce bych pouze vytkl až příliš rozvláčné popisování příprav oslavy 100. narozenin nejstarší ze sester. Celkově bych její román ohodnotil 4*
Již čtvrtá kniha od této autorky, kterou jsem přečetl s obligátním vyšetřovatelem Bergmanem. Trochu mě vadilo, že jeho vystupování v rámci vyšetřování bylo dosti nerozhodné a nechával se často ovlivňovat nepřesnými a nepravdimi výpověďmi vyšetřovaných osob. Příběh je tentokráte umístěn do prostředí scenaristické redakce, kde se tvořily příběhy nekonečných televizních seriálů. Šéfka celého tvůrčího kolektivu ctižádostivá Anna, má svoji úspěšnou karieru založenou na přivlastňování námětů od svých podřízených. Kolikrát použije ve scénáři i životní příběhy svých známých aniž by získala jejich souhlas se zveřejněním. Na druhé straně pro svoji práci nezvládá roli matky své jediné dcery, která raději utíká z domů do společnosti party pochybných lidí. Vzhledem k tomu, že převážná část kolektivu scenaristů tvoří ženy, jsou v příběhu dosti realisticky popsány složité až napjaté vstahy jako závist, intriky a sobectví. Povýšené až tvrdé jednání vedoucí Anny Valentové vůči svým podřízeným musí zákonitě vést až k násilnému řešení. Další nevýraznou postavou příběhu je sice dobrosrdečná ale nerozhodná Ester Černá, kamarádka Anny z dětství, majitelka penzionu na kraji Prahy, kde se odehrává podstatná část příběhu. Dosti neočekávané rozuzlení příběhu přichází až na závěr knihy. Vytknul bych autorce velké množství postav a podrobné popisování jejich vstahů. Jinak musím říci, že kniha se mi dobře četla, protože M. Klevisová je velmi dobrá vypravěčka. Přesto budu střízlivější v hodnocení knihy a ohodnotím ji jen průměrně 4*.
Přiznám se, že tuto knížku jsem měl problém přečíst. Teroristická zápletka ohledně vyvolávání zemětřesení mi místy připadala uměle sestavená až neskutečná. Na druhou stranu jsem si se zájmem přečetl o životě a osudu hippieské skupiny lidí, žijících v malebném odlehlém údolí stranou od konzumní civilizace, kteří se marně snažili udržet tento pracně vybudovaný domov.
Přesto hodnotím tento příběh jen průměrně 4*.
Příběh poukazuje, jak nebezpečné může být prorůstání mafiánských vlivů do soudnicví tentokráte do amerického. Vytknul bych autorovi přílišnou rozvláčnost děje, který postupně směřuje k potrestání činů a chování negativních postav příběhu. Knihu hodnotím proto průměrně.
První kniha od tohoto autora se zajímavým soudobým tématem a sice zneužívání biologických a chemických zbraní z prostředí výzkumného ústavu. Měl jsem problém knihu dočíst, protože z velké části obsahovala odborný popis bezpečnostního zabezpečení výzkumného ústavu a popis zdravotních účinků na živé organismy. Teprve poslední část , ve které se autor zabývá vstahy mezi jednotlivými zaměstnanci ústavu a představuje jednotlivé členy rodiny Stanlyho Oxenforda a jeho postupně se vyvíjející hezký vstah se šéfkou ochranky výzkum. ústavu Toni Gallovou, mě opět vtáhnul do děje. Až moc dramatické okamžiky , odehrávající se na usedlosti Oxenforda, mě připadaly až moc přehnané. I proto hodnotím knihu pouze 4*
Smutný příběh s tragickým koncem židovských obchodníků v koncentačním táboře a hrdinské chování hezké židovky Kateřiny za druhé světové války mě velmi zaujal. Kafka v něm barvitě popsal cynický a bezohledný nacismus v otázce konečného řešení židovské otázky. Autorův zvláštní způsob vyprávění příběhu s dlouhými odstavci mě však tolik neoslovil.
Druhá knížka této autorky s detektivní zápletkou tentokráte umístěná do prostředí jedné malé obce jménem Smrčina na berounského okresu, kde se téměř celý děj odehrává v prostředí kolem dostihového sportu a chovu koní. Autorce nelze upřít snahu upoutat pozornost čtenářů hned ze začátku knihy tím, že byla nalezena mrtvola mladé dívky blízko starého mlýna nedaleko zmíněné obce.
První polovina knihy mě příliš neupoutala, protože autorka docela popisně seznamuje čtenáře s dalšími obyvateli obce s jejich povahami a s jejich vzájemnými vztahy ne vždy vřelými. V druhé části příběh pro mě začal mít spád, kdy autorka jménem policejního vyšetřovatele Bergmana, začíná rozplétat souvislosti vraždy dívky s dalšími vraždami. Trochu mně vadila skutečnost, že se z děje vytratila postava Nely, nové majitelky zchátralého starého mlýna, která se objevuje znovu v příběhu až v poslední třetině knihy. Přesto hodnotím knihu dobře, protože jsem se seznámil pro mě s novým prostředím chovu koní, dostihů a sázení. Kniha je čtivá a způsob vyprávění příběhu od autorky mě vyhovuje. Rád si přečtu i další její díla.
Kniha zachycuje vzpomínky manželky Reinharda Haydricha – Liny na předválečný život v době hospodářské krize v Německu a poté v době převzetí moci ve státě A. Hitlerem. Jsou to vzpomínky typické vesnické Němky na společný život s říšským protektorem Č + M. Zatímco líčení rodinného života a výchovy svých dětí je popsáno z její strany věrohodně, události okupace a vojenského obsazení Č+M včetně řešení židovské otázky, jejichž hlavním organizátorem byl Haydrich, nechtěla chápat nebo je považovala za správné.
Po válce se těžko smiřovala s tím, že měla nálepku ženy jednoho z největších válečných zločinců. Kniha je z historického hlediska určitě poučná, ale svým zpracováním mě příliš nenadchla.