zdenek2831 komentáře u knih

Kniha je zajímavá tím, jak málo autorovi stačí (banální životní situace, obyčejní lidé) k vystavění celkem poutavých zápletek v rovině mezilidských vztahů. Pobaví autorovy novotvary spojené s pelešením a mezi řádky občas vykoukne i něco k zamyšlení. Ke konci už to trochu ztrácí páru a především Bert mi začal být velmi nesympatický, ale jinak pohodové čtení.

2 10.08.2020

Už asi patnáct minut se snažím sesmolit komentář, ale vůbec nevím, jak knížku hodnotit, protože jsem nikdy četl nic podobného. V každém asi zanechá něco jiného, ale hlavní je, že v každém něco zanechá, a od toho tu umění koneckonců je.

11 25.02.2020

Tři samostatné povídky okatě propojené jedním "kusem" vlasů a feministickou tématikou.

Indická část byla nejzajímavější a asi jako jediná zanechá dojem, především díky věrohodnému líčení bídy nejnižší kasty. Naturalisticky popsané prostředí a tradice upravující postavení a zacházení s lidmi (a ženami obzvlášť) skutečně nepatří do 21. století. Sicilský příběh také adresuje tradiční postavení ženy ve společnosti - patriarchální otec, hlava rodiny i továrny, kvůli lpění na tradici dovedl firmu na pokraj krachu, bez něj jsou všechny podřízené ženy (manželka, neprovdané dcery, dělnice) odsouzeny k záhubě (?). Naštěstí se zničehonic objeví krásný, tajemný a tichý muž, jehož rodinu a zemi postihla tragédie (samozřejmě musí být cizinec, aby jeho dokonalost vynikla oproti zabedněncům ze vsi). Tento citlivý a vzdělaný muž jako jediný hlavní hrdince věří a navzdory všemu mračení ze strany konzervativních taliánů firmu společnými silami zachrání. Ve třetí částí, kde sledujeme ctižádostivou advokátku z Montrealu, se dozvídáme, že muži vlastně mohou i za její rakovinu, protože kvůli vysokému pracovnímu tempu kanceláře ignorovala příznaky nemoci, dokud nebylo příliš pozdě.

Nemám problém s feministickou tématikou, upozorňovat na stereotypy a diskriminaci je samozřejmě na místě. Hodnotím knihu negativně ne kvůli zvolenému tématu, ale jeho povrchnímu a nenápaditému zpracování. Propojit zápletky symbolicky skrze vlasy je jeden z mála originálních prvků. Samotný text (díkybohu svižný) je plný klišé, o básních uvozujících jednotlivé části ani nemluvě. Ačkoliv je kniha už tak tenká, obsahu v ní je možná na stostránkovou povídku. Mnoho odstavců sicilské a kanadské části jsou jen kýčovité vnitřní monology postav, které jsem přeskakoval, protože zápletka nebyla nijak složitá a i průměrně inteligentní čtenář dokáže odhadnout, co v daných situacích postavy asi prožívají, o čem přemýšlí a jak se na konci kapitoly rozhodnou.

Na debut super, ale hodnocení 90 %, co tady v tuhle chvíli kniha má, je pro mě záhadou.

7 28.01.2019

Z trojice povídek propojených jednou sněhovou bouří mě nejvíc zaujala ta prostřední. Vykreslit postavy a napsat jejich hlášky tak, že si připadáte jako člen party, John Green jednoduše umí. Povídkový formát nutí k minimalismu, tudíž čtenář od Greena dostává téměř až reportážní podání děje a zbytek "ledovce" si musí domyslet z vět typu "napadla mě ta myšlenka". Green tak nejkratším příspěvkem nastavuje nejvyšší laťku, již ani jedna ze spoluautorek nepřekoná. První povídka přes nápaditý úvod sklouzne ke vztahovému dramatu, které působí rozpačitě a uspěchaně. Hrdinka třetí povídky (a vlastně i té první) příšerně dlouho rozpitvává osudové setkání s dokonalým středoškolským alfasamcem (krásný a sexy a zároveň nesmělý nerd - hm, jasně) - knihu jsem v tom místě odložil.

1 15.12.2018

Kniha naprosto postrádá to, v čem byl Marťan tak unikátní: uvěřitelná pohlcující zápletka a sympatický hrdina.

3 04.08.2018

Cestopisy mě obvykle moc nezajímají, protože je zpravidla píšou cestovatelé, kteří si prodejem knížky chtějí přivydělat. Proto taky obvykle z literárního hlediska nestojí za nic, viz třeba všemi opěvovaný neumětel Zibura.

Čapek však není cestovatel, který píše, nýbrž spisovatel, který cestuje, což je vidět už v úvodním, neuvěřitelně krásném popisu holandské krajiny a vtipným postesknutím nad všudypřítomným bicyklem. Je s podivem, že se za téměř století vůbec nic nezměnilo a i já jsem tak mohl docenit nenápadná, ale hluboká zamyšlení nad zdejším způsobem života.

Jednu hvězdičku ubírám za nevyrovnanost - Mistr občas z čtivého popisu přejde k nudným, těžce stravitelným pasážím, přitom by text mohl být i delší a protkán nějakým náznakem příběhu či děje.

2 22.03.2018

Ze začátku originální pojetí klasické zápletky, těšil jsem se, co bude dál a ono furt nic a nic, až jsem začal číst něco jiného.

25.01.2018

Pokud hledáte návod na psaní bestselleru, tady nepochodíte (a možná se radši na psaní vykašlete). O psaní už vyšly vhodnější knihy, za sebe můžu doporučit O psaní od Kinga nebo Spisovatel jako povolání od Murakamiho.

Tato kniha se zabývá tím, zda jde v bestsellerech vysledovat nějaké společné prvky (spoiler alert: jde). Text je napsán poutavě, člověk se poměrně dost dozví a začne vnímat romány trochu víc analyticky. Za sebe můžu doporučit.

1 28.12.2017

Čtivá a fungující knížka o lidech, jejichž vztahy přetrhala emigrace - i tak by šlo Ladiče charakterizovat, ale ve skutečnosti je mnohem víc. Ačkoliv autorka píše o něčem velice skutečném, není to generační historický román. Text se spíš soustředí na vnitřní prožívání postav s jakousi typicky českou poetickou tragikomičností a prostřednictvím historických událostí demonstruje, jakými způsoby může minulost působit na naše současné životy a jakými způsoby se s ní (ne)dá vyrovnat.

Ačkoliv jsem socialismus ani převrat nezažil, napínavé odkrývání vztahů mezi postavami mě bavilo a nutilo číst dál. Určitě doporučuji!

3 20.09.2017

Pro fanoušky hry nutnost. Víc v přiložené recenzi.

1 08.10.2016

Jedna hvězdička za čtivost, druhá za závěrečný zvrat. Jedná se o dílo, které každý už četl nebo viděl milionkrát, tedy on nezkrotný hajzl a ona puritánská naivní holka. Nikoho nepřekvapí, že k sobě najdou cestu a oba si z toho druhého vezmou to nejlepší.

Autorka celkem slušně zvládá komplikované postavy, ale ze začátku vysvětlováním Hardinova chování šetří natolik, že jsem měl chuť knihu zahodit. Největším problémem je prvních asi 60% knihy, které jedou v podstatě scénář hádka - omluva - hádka... Vy si říkáte, proč je Tessa tak blbá, že mu pořád dává další šance a snaží se ho změnit. Kdyby kniha měla tak o 200 stran míň, bylo by to tak akorát. Tím spíš nechápu, o čem mohou být další díly.

Závěrem snad jen to, že jsem se při čtení cítil neuvěřitelně trapně, ne kvůli knize samotné, ale kvůli autorce a postavam. Erotické scény jsem po chvíli začal přeskakovat, protože byly napsané nudně a směšně.

Ve zkratce, jedná se o 50SG pro puberťačky.

2 14.09.2015

Největší vesmírné drama od Apolla 13.

Kniha o lidské vyznalézavosti a vůli žít. Autor si může odfajfkovat vše, co by napínavý thriller měl mít, od sympatického hrdiny v nebezpečné situaci po celý svět, který vše sleduje doma v televizi. Zaměřím se na pár drobností, kvůli kterým nedám pět hvězd.

Mrzí mě, že se autor víc nezaměřil na psychiku Marka Watneyho. Situace si to přímo říkala. Přece jen máte člověka samotného přes rok a půl na Marsu, který ve stísněném jednotvárném prostředí v podstatě čeká na smrt vyhladověním. Nevěřím, že by i cvičený astronaut vše zvládal s jeho smyslem pro humor.

Také bych ocenil rozvedení konce. Závěr mi přijde až moc utnutý, jakoby autor už už chtěl knížku dokončit. Opětovné shledání s posádkou, přílet na Zem a následky jejich činů (velitelka Hermesu prakticky unesla kosmickou loď) by si zasloužily pár stránek navíc.

Přesto se můžete skrze deníkové záznamy od největšího odborníka učit, jak přežít na Marsu, takže knížku jednoznačně doporučuji. A taky konečně oceníte brambory...

6 14.02.2015

Zásadní rozdíl oproti prvnímu Labyrintu jsem zjistil hned v prvních několika kapitolách. V jedničce jsou hrdinové vhozeni na Plac bez jakýchkoliv vzpomínek a vše, včetně samotného smyslu labyrintu, je velkou neznámou. Ve Spáleništi jsou od začátku karty vyložené, postavy mají jasně vymezený cíl (dostat se přes Spáleniště) a jedinné pravidlo - žádná pravidla nejsou. Hra na záhady se tedy mění ve hru o přežití.

Záhad nám ale autor i tak předhazuje dostatek. Bohužel je položeno až příliš mnoho otázek a málo odpovědí. Po dočtení jsem si uvědomil, že zase nedošlo k žádnému zásadnímu odhalení a celý druhý díl působí trochu jako výplň. Pokud se ale podaří v posledním díle vše uspokojivě vysvětlit (čemuž věřím), je to výplň více než příjemná.

Pomalejší rozjezd na klaustrofobické Ubikaci bohatě vyváží napínavá druhá polovina knihy, kdy každou stránku čtete ještě rychleji než tu předchozí, jako by na tom závisel život hrdinů. Co se jich týče, přibyla celá nová skupina, ale kniha se přesto věnuje pouze těm několika zásadním postavám. Na jednu stranu škoda, na druhou stranu si k těm hlavním vytvoříte lepší vztah. Otázkou je, zda by se v tempu příběhu vůbec našel čas na vykreslení vedlejších postav. K dobru také přičítám, že se Thomas nechová jako superhrdina, spoléhá na své přátele, má hlad, žízeň, bolesti i obavy a když se někde ozve podezřelý zvuk, nejde "to" sám prozkoumat.

Celkově je kniha fantasticky čtivá, stejně jako první díl, ale postrádá ten prvek úplného neznáma. Také trošku trpí syndromem prostředního dílu, kdy příběh v podstatě nemá konec ani začátek.

3 09.02.2015