Zlatinka.Emilly komentáře u knih
Konec se mi nelíbil, jak to, že se Megan nezajímala o to, kdo stojí za přepadením a vyhrožováním?
Když teta Maudie nechtěla zanechat dům Julianovu otci, proč tak složitě schovala závěť?
To se opravdu nedalo číst. Od prvních stránek to bylo dost trapné a bez nějaké hlubší úvahy.
Smutný příběh, kdy Jana promýšlí náhlou smrt svého otce, stále znovu a znovu se vrací v myšlenkách ke vzpomínkám, což má za následek její kolaps. Příběhy od spisovatelky jsou reálné, blízké naší kultuře, proto je tak ráda čtu.
Znají se pár dní a už jsou spolu v posteli. Jak moc mi chybí česká červená knihovna.
Asi čtu moc tento žánr, takže za mě moc sladké. Uvažuju nad tím, proč po pár dnech skáčou spolu do postele, kde je zdrženlivost té doby?
Mě se nejvíc "líbí" když v takovýchto knihách se znají dva lidé pár dní a už o sobě vědí, že se milují na celý život. Nejdřív den dva lhostejnost, pak obrovská láska :) :)
Prostě harlekýnka :) Pár nereálných momentů...ale číst se to dalo.
Trochu zvláštní téma a naivní králíček navrch jako třešinka na dortu.
Vůbec se mi kniha nelíbila a od poloviny jsem už četla mezi řádky.
Knihu jsem po přečtení několika desítek stránek chtěla odložit a jsem ráda, že jsem to neudělala. Nakonec jsem si na styl psaní zvykla a těšila se na každé setkání Mallory a Jakeho na ostrově Nantucket. Přestože se mě nevěra příčí, těmto dvěma jsem fandila.
Čtivá, místy napínavá kniha. Co se mě na ní nelíbilo, byl popis rozsudku Alicinýho táty. Myslím, že dost kruté i na tehdejší dobu. A také ty návraty do budoucnosti, možná měla Paula trochu ubrat. Rozhodně si však nenechám ujít druhý a třetí díl této série.
Zajímavý příběh o běžných životech tří párů, které byly pozvány na Bílou večeři. Úvod a závěr knihy s touto neobvyklou tradicí mě přenáší do Paříže, do toho nádherného města a já vidím těch 2x8 tisíc lidé v bílém jak zasedají u společné večeře. A vidím se tam mezi nimi, bohužel jsem nebyla pozvána a takoví se tam nikdy nevtírali, takže zůstává jen u fantazie. To mě asi na té knize zaujalo nejvíc, myšlenka na Bílou večeři.