zuza05s komentáře u knih
Já vám nevím. To i Kriminálka Miami mi přijde realističtější, než \"mazání\" paměti, zapojení hlavní hrdinky do téměř soukromého vyšetřování a její zakročení proti onomu zloduchovi. Kniha se mi do 2/3 hodně táhla, i když konec přinesl fajn rozuzlení. Rádoby psychothrillery nejsou zřejmě můj šálek čaje. Za mě 3*.
A mě se to líbilo a bavilo. Moc. Kniha byla napínavá od začátku do konce, uvěřitelná - což obzvlášť vítám - vše do sebe zapadalo a gaunera jsem tušila. Závěr mě hodně překvapil, ale neřekla bych, že bych v knize navíc. Jen do toho celého dlouhého příběhu lehce nezapadl. Za mě jednoznačně 5* :-)
Když jsem nedávno psala komentář, že kniha Jussiho Adlera Olsena je nejlepší knihou tohoto roku, jeste jsem nečetla Lazara. Lars Kepler napsal knihu napínavou od začátku do konce, extrémně brutální, Jurek Walter na můj vkus občas "bondovatěl", ale nemuzu si pomoct. Lazar má v sobě spád, napětí, strach, i vzrušení. Každý večer jsem se nemohla dočkat, až si lehnu a budu číst. Za mě snad i 10* a nemůžu se dočkat další knihy.
Přečetla jsem 13 knih od Michala Viewegha, Nesbadbovou (tu jsem dočetla silou vule), ale žádná z nich se nečetla tak dobře, jako od Patrika Hartla. Každý by si mel stejne jako Prvok, Šampón, Tečka a Karel zkusit vystoupit ze sve komfortní zóny, ten pocit za to potom stoji. Knihu jsem zhltla za dva dny, cetla jsem s radostí a nemohla jsem přestat. Za mě určíte 5* a doufám, že Patrik Hartl už pise po Okamžicích štěstí i další knihu! :-)
Dívku ve vlaku jsem doslova zhltla a už se těším na film. Od prvních stránek Vás drží v napětí, které Vám nedovolí knihu odložit, až nad ní, stejně jako já, vyčerpáním usnete. Snažíte se přijít na to, co se stalo, zda je postava mrtvá, utekla apod. Konec byl skvělý :-) Doufám, že Paula Hawkins brzy vydá další román.
Co jsem se z knihy dozvěděla: I v Londýně řádí ukrutná zima se závějemi sněhu. Cormorana bolí koleno. Taxíky jsou v Anglii opravdu drahé.
Děj se na můj vkus strašně táhl a vyústění přišlo na posledních 20 stranách? Rowlingová použila stejný postup u všech podezřelých - prostě jde s nimi Cormorane na oběd a u něj je vyslýchá.
Kniha není vůbec zlá, už jsem spíše rozmlsaná od Nesbø nebo Keplera, kteří mě umějí udržet v napětí a kniha má spád. Chvílemi zbytečně zdlouhavé pasáže mě nudily. Proto 3,5* :-)
Knihu jsem četla ve svých 20 letech. Ač se jedná o klasické téma zakázané lásky, bylo to "něco nového". Cíleno na teenagery, rozdělující je na dva tábory, Edward a Jacob. Knize se nedá upřít, že je čtivá, nenáročná. Nejsem si jistá, zda si z ní něco odnesete, ale jako oddychovka na pláž je fajn :-)
Když kniha vyšla, říkala jsem, na co potřebuju mapu míst, kde se dobře najíst. Před pár dny se mi kniha náhodně dostala do rukou a za dalších 20 minut už jsem měla svou vlastní :-) Je nádherně ilustrovaná, působí na mě hodně pozitivně. Leckterá místa lze zařadit do spousty kategorií, ale neřekla bych, že je kniha nepřehledná, když vzadu je seznam míst podle abecedy a podle měst. S přítelem jsme o víkendu hned vyrazili na brunch a dostali své první razítko. Jednoznačně 5*.
Co více dodat? Vše již určitě bylo napsáno. Nádherná kniha. Ze začátku mi lehce vadil na můj vkus až zdlouhavý a detailní popis vily a všech jejich materiálů. Celá kniha, popisovaná doba a vila samotná je ale tak elegantní, honosná a krásná, že nelze dát méně než 5*.
Po rozmlsanosti Nesboeho a Keplera pro mě byla Dívka v ledu lehkým zklamáním. Do 2/3 mě kniha příliš nebavila, četla jsem ji, protože jsem prostě četla. Vadily mi zdlouhavé popisy a dialogy a chyběl mi větší spád děje. Nicméně poté mě kniha začala hodně bavit a konec jsem zhltla. O dalších knihách v sérii ještě popřemýšlím :-) Za mě krásné 4*.
Prvotní nadšení z knihy, kdy jsem uvědomovala jsem si pár věcí, vystřídala deprese ze způsobu autorova života. Nicméně tuto fázi jsem překonala a knihu dočetla. Ono je asi dobře, že kniha ve mě vyvolala určité emoce. Něco jsem si z ní vzala, ale žádné nadšení se nekoná. Musím však ocenit grafickou podobu knihy a citáty, které se do ní parádně hodí. Za mě 3* :-)
Kniha se vlekla. Těšila jsem se na "klasického" Nesba plného napětí, ale knihu jsem otevírala jen proto, abych ji dočetla. Kdyby měla více než 150 stran, asi ji odložím. Nic se však nemění na tom, že Holeovky miluju - ale to už je jiný příběh :-) Za mě 3*.
Skvělá začátečnická motivační kniha. Nejedná se o konkrétní rady, spíše o pochopení, jak peníze pracují a pracovat mohou. Na sobě i okolí vidím myšlení chudého táty. Každopádně pokud chce člověk začít s businessem, je třeba sáhnout po něčem specifičtějším.
Krásný příběh. Kamarádky byly mým vyprávěním tak přehlceny, že si ji musely přečíst taky a jsem si jistá, že nelitovaly. Není to žádný bullshit jako dnešní Odstíny. Za mě 5* :-)
Krásná kniha o tom, jak může být život krutý. John Green si nenásilně pohrává s emocemi, pouští se do tématu smrti, o kterém se často lidé bojí mluvit, kor když se jedná o děti. Věřím, že nejedny oči nezůstaly po přečtení bez kapičky slzy.
Bohužel velké zklamání. Byly mi doporučeny autorčiny podcasty, ale víc jak 1 díl jsem nedala. Vadila mi mluva, vkládání anglických slov do češtiny apod. V naději jsem si koupila knihu, ale obrat k lepšímu dojmu nenastal. Amatérsky zpracované, autorka opravdu spisovatelka není. Příběhy mají potenciál, ale jsou velmi stručné. Kolikrát jsem větu musela přečíst dvakrát, abych se zorientovala v aktérech. Co mi vadí nejvíc, je rozhovor s právničkou. Proč s takovou, která trestní právo ani nedělá? De facto jen převyprávěla zážitky z pitev z dob svých studentských let. Proč autorka neudělala rozhovor přímo s patologem? Byť jsou krimipříběhy sami o sobě velmi zajímavé, zpracování je naopak slabé.
Kdo má rád kvalitní krimi podcasty na úrovni, doporučuji Historii českého zločinu.
Od přečtení všech knih Ládíka Zibury mi podobný cestopis hodně chyběl. A hle, díra na trhu se zaplnila, a já s chutí přečetla Honzovo putování. Sama jsem šla pouť Camino de Santiago, proto knihy tohoto druhu s láskou vyhledávám. Ze začátku mi lehce vadily vulgarismy, ale poté jsem si zvykla a naopak ocenila autorovu autentičnost. Neodpustím si ocitovat krátký úryvek z knihy, který mě naprosto dojal.
"V tu chvíli mi dojde, že jsem se vlastně nikdy žádného člověka, který mě pozval k sobě domů či mi dal najíst, nezeptal na to, proč mi vlastně pomáhá. Tentokrát jsem to asi chtěl vědět víc než jindy. A tak jsem zavolal na odcházejícího Juana a zeptal se jednoduše: "Proč mi vlastně pomáháš?" "Přece proto, že jsi člověk," odpověděl s klidným úsměvem na tváři a zanechal mě i s mými myšlenkami stát v chodbě u pokoje. Tak takhle to je. Být člověkem tady ještě něco znamená, zní mi samovolně v hlavě a chce se mi brečet štěstím, že tohle je na světě pořád ještě možné."
Za mě 5* :-) Těším se na pokračování.
Zřejmě budu jedna z mála, ale kniha se hrozně táhla a příliš mě nebavila. Kdyby měla o 100 stran méně, nezlobila bych se. Vše mi přišlo předvídatelné. Závěr byl skvělý, ale celkově dávám jen 3*.
Clony jsem se nemohla dočkat a když má člověk velká očekávání, bývá často zklamán. Byla jsem namlsaná Andělem a Sovou a Clona je z celé série nejslabší. Chybělo mi takové to svádění na falešné stopy, přemýšlení nad motivem a pachatelem. Knize uškodilo i příliš mnoho postav. Na druhou stranu je Clona opět neskutečně čtivá :-) Po Bjorkovi sáhnu příště opět moc ráda, ale pro tentokrát jen 4*.
Velmi oceňuju snahu autorky psát knihy "jinak". Bábovky byly specifické a Osmička je taky. Nicméně - opravdu si nemyslím, že by měla být kniha označována za detektivku. 75% obsahu nemá s tímto žánrem nic společného. Osmicka je velmi čtivá, ale dějová linka v půlce knihy téměř vymizela. Každopádně jako oddechová kniha posloužila parádně. PS.: Taky někdo z Vás viděl v Medě a Brunovi děti od Radky Třeštíkové Elu a Jonatana? :-) Za mě 4*.