FirstDaw8ID
komentáře u částí děl
Možná je to zvláštní, ale tohle zpracování se mi líbilo ještě víc než původní povídka. A detailní kresba města je jen třešničkou na dortu.
Přidávám do sbírky povídek, kterou bych si chtěl přečíst! Opravdu děsivé rozšíření smyslů.
Původní Barvu z kosmu mám moc rád, za mě je to jedno z nejpovedenějších a nejděsivějších děl autora. Proto mě těší, že do komiksové formy byla takhle skvěle převedena.
Opět si troufnu tvrdit, že by tomu slušel kratší formát než tato opakující se a natahující se forma. Ale oproti V horách šílenství mi to tady vadilo podstatně méně, myšlenka je zde opravdu zajímavá a vcelku děsivá, jen to tempo mi tolik nesedí, stejně tak nelineární vyprávění, které může chvílemi mást.
Předlohu jsem nečetl, ale přišlo mi to hodně uspíšené. Ovšem opět atmosféru dokresluje abstraktní kresba komiksu.
Původní povídku jsem nečetl, ale komiks je správně napínavý a hrůzostrašný, k tomu přidává i abstraktní zpracování kresby.
Já chápu, že si v nevýslovně dlouhých a podrobných popisech leckdo hoví, ale tato novela mě utvrdila v tom, že je pro mě Lovecraft mnohem stravitelnější v menším, povídkovém rozsahu. Štvalo mě neustálé opakování už řečeného, přesto mě vybudovaný, záhadný a prastarý svět zajímal. Bohužel touto formou to není pro mě.
Původní povídka mě příliš neoslovila a samotná adaptace v tomhle už víc nesvede. Kresba je tentokrát více detailnější a to komiksu zrovna v tomto případě vůbec neubírá. Překvapilo mě, že Sentinel Hill tu není přeložený (v knize se nazývá Strážný kopec) a že na konci jsou slova "pomoc otče" krásně začleněna do grafiky.
Čekal jsem, že ta samotná hrůza, ke které je atmosféra budovaná, bude opravdu mnohem děsivější, než ve finále byla. Zaskočil mě na Lovecrafta i příliš detailní popis stvoření. Zvlášť nezvyklé je to, že se podařilo ohavnost, do určité chvíle neviditelnou, zapudit jenom nějakým opakovaným zaklínadlem. Přitom povídka stojí na pevných základech, děj je pěkně budován, ale asi tomu chybí víc toho mýtického tajemna a strach z neznámého, co člověka převyšuje. Což se tady mohlo povést, nebýt i lehkého natahování děje a toho děsu, který se drží překvapivě při zemi. Přišlo mi, že je to taková mnohem slabší odnož povídky Barva z kosmu, ve které jsou tyto elementy zpravovány bravurně.
Skvěle zachycená děsivá atmosféra, líbilo se mi to snad ještě o něco víc, než povídka samotná.
Dobře zachycená esence původní povídky, kdy si čtenář může nepřesných konturách kresby leccos domýšlet.
Původní povídka mě příliš neoslovila, ale tohle zpracování je zrychleným vyprávěním, kterému chybí budovaná atmosféra.
Líbí se mi, že jsme s událostmi, okolnostmi a technickými věcmi seznamovány postupně, takže člověk ze začátku člověk příjemně tápe. Ovšem druhý druh tápání v rámci rozuzlení celého příběhu mě už tolik nenadchl, vůbec nevím, zda jsem to správně pochopil.
P.S.: Respekt pro Adharu a její velký rozbor povídky!
Děsivá představa, ale skvělé napsaná povídka. Jednu hodně podobnou jsem sice už od autora četl, ale i tak jsem si ji užil.
Tohle vás krásně ponoří do světa postupně se odkrývajících se hrůz smyšleného (?) zla. Jedna z opravdu povedenějších povídek autora. Trochu mi nevyhovovalo to navazování vzpomínek, na vzpomínky jiného člověka, který vzpomínal na to, co mu řekl jiný člověk. Že to zní zvláštně? No právě... ale když nemáte v příběhu dialogy, občas z toho nejde hladce vybruslit. A oceňuji, že Lovecraft zde tolik nesázel na "nepopsatelné hrůzy" a naprostá většina popisů detailních.
V dnešní době už příliš neosloví a neoslní, postupně budována atmosféra ale stále funguje.
Opět další povídka, kde ne všechno je tak, jak se na první pohled zdá.