IsobelleFarbs
komentáře u částí děl
Tohle bylo skvěle napsané! Téma asexuality a přátelství, skvěle popsané a opravdu velmi milé.
Takové příjemné a moc milé pohlazení na závěr... příběh o vyznání lásky a o tom, že někdy přátelství dokáže přerůst v lásku.
Tady vlastně moc nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Styl psaní byl fajn, ale přišlo mi, že je v povídce toho až moc, postavu Vítka jsem moc nepochopila, byla jsem zmatená z oslovování a asi jsem celkově tu povídku moc nepochopila a nic si z ní nevzala, kromě toho, že drogy jsou svinstvo.
Milá a fajn povídka, stejně jako ta předchozí pojednává o rozchodu, ale tahle mi sedla o malinko víc.
Tohle bylo fajn, ale nic moc víc mi to nepředalo. Nesedly mi ani postavy, takže se nemám moc čeho chytit...
Tahle povídka byla za mne taková nemastná neslaná. Moc mi nesedl styl psaní a i téma, mi přišlo takové "jednoduché" v porovnání s ostatními povídkami. Špatné to nebylo, ale prostě takové meh.
Tohle je pravděpodobně nejlepší povídka celé knihy. Hodně reálná, surová a skvěle zachycuje emoce někoho, kdo si prochází tranzicí.
Tak tohle mně naopak vůbec nebavilo! Nemyslím si, že byla povídka špatně napsaná, to prostředí únikové hry bylo vlastně celkem fajn... jen se mi nehodilo do téhle sbírky. Kdyby se něco podobného objevilo např. v nějaké horrorové sbírce, tak ji asi i pochválím. Ale do této queer sbírky mi to prostě nezapadlo... a ten konec a najednou přeskočení na téma manželství pro všechny mi už vůbec nesedlo.
Velmi milá povídka, která se mi moc líbila. Začínající vztah a queer témata a skvělé postavy, které mi velmi sedly.
Tohle se povedlo! Téma tranzice jednoho z rodičů, setkání po letech atd. je hodně silné téma a Theo ho uchopil velmi citlivě. Vůbec by mi nevadilo, kdyby vzniklo nějaké pokračování, nebo celá kniha na toto téma, protože by mně zajímalo, jak příběh pokračoval.
První část povídky mně moc nebavila, hlavně ty části cvak a nějaká vzpomínka, ale od příjezdu na chatu mně to bavilo moc... s hlavní hrdinkou jsem se hodně ztotožnila, ne proto že je bi, ale její introvertství a nejistota ve mně hodně rezonovaly... a proto mně ten konec hodně dojal.
Povídka je v podstatě o tom, že si muž nedokáže obléct svetr. To vlastně není nijak zvlášť zajímavé, ale Cortázar to dokázal popsat celkem chytlavě a zajímavě. Takže z toho vznikla celkem fajn povídka. Ale nemám potřebu ji číst znova, takže to vidím na takový ten průměr - 3*
Námět povídky skvělý, provedení nic moc. Kdyby to bylo více rozepsané, tak to mohlo být super.
Tahle povídka se mi moc líbila. Anička ve mě dokázala vyvolat tolik emocí, a i když jsem ještě nevěděla, co se mezi holkama před lety stalo, tak jsem se s oběma dokázala dokonale sžít. Emoce na mě tryskaly po celou dobu čtení, a ze zlomenosti se nakonec stal hřejivý pocit, který ve mě vyvolal konec povídky.
Moc se mi líbilo, že tahle povídka nebyla žádné vánoční klišé. Byl to důležitý příběh, který byl vystavěný především na tom, jak je důležité, ale i někdy obtížné mezi sebou komunikovat. A že je důležité neporovnávat se na základě sociálních sítí.
Za mě zasloužených 5*
Vlastně fajn povídka, byla taková milá. Ze začátku se mi hůře četla, ale ten konec byl fakt něco. Takže jsem se nakonec přiklonila ke čtyřem hvězdičkám. Za mě navíc plus za několik frází ve španělštině.
Taková prapodivná povídka, ale celkem se mi líbila. A narozdíl od jiných povídek měla pro mě dobrý styl psaní, takže se rychle četla.
Laini mám ráda, ale tahle povídka mě moc nezaujala. Některé prvky v téhle povídce se mi líbily moc, jiné byly prapodivné. Takže to je nakonec průměr...
Tahle povídka se mi celkem líbila. Byla zajímavá a měla své tempo. Četla jsem sice lepší, ale něco do sebe měla.
Pěkný příběh se zajímavou pointou. Povídka měla sympatické hlavní postavy, závěr možná byl trochu vyhrocený, ale jinak se povídka četla hezky celou dobu.
