Skallarix
komentáře u částí děl
Moc hezký příběh. Jeho kulisy jsou velmi umně vytvořeny, co se týká současnosti a mezilidských vztahů... A co se týká fantastiky, také na jedničku! Tuto povídku považuji snad za nejlepší práci ze sborníku.
Práce Daniela Tučky mě doposud nijak neoslovily a někdy jsem byl více kritický k jeho dílům, se kterými jsem se za ty roky v Žoldnéřích setkal.
Tento rok jeho práce nebyla soutěžní, ale byl zde jako "autor - host", jak už je zvykem každý rok. A musím uznat, že tento příběh mě zaujal. Byl čtivý, měl spád, pointu, nečekané vyvrcholení děje.... Pět hvězd - zaslouženě!
Čtivá akční jednohubka zasazená do kulis války v Perském zálivu. Napínavá, krvavá a lehce démonická svým nemrtvým, chapadlovitým způsobem.
Trochu bláznivý, leč velmi povedený - a hlavně "po čertech" vtipný příběh!
Svým způsobem zajímavá povídka, která hlavně stavila na dialozích starých přátel. Emoce, na kterých byla povídka převážně založena mě ale nějak minuly...
Autorka je dobrou vypravěčkou a povídka měla spád. Ale příběh o ukrajinském "krysaři lidských duší" mě žel nijak zvlášť nezaujal.
Ne, ne, ne... Toto je zatím třetí práce autorky, se kterou jsem se jakožto čtenář setkal a musím říci, že (za mě) rozhodně nejslabší.
Strašně mi to připomíná díla amatérských autorů (i já byl jedním z nich), kteří se snažili často psát fiktivní fantasy příběhy na jistá témata na svých blozích (v dobách, kdy blog jakožto platforma ještě frčel). Pro mě to byl plochý, nudný a bizární příběh s ujetým vyvrcholením. Jakože - termonukleární reakce nového vyčarovaného slunce spálí hrdinku na létajícím zvířeti na prach a o pár metrů dole na zemi se nikomu nic nestane? Aha... No, proč ne. Je to FANTASY, kde je možné vše.
Tento typ příběhu, to není vůbec pro mě ;-)
Tato povídka mě zaujala velmi. Nejedná se o přeepičtělé fantasy s přehnanými magickými prvky. Tady mě nejvíce oslovil autorův styl vyprávění a jistý psychologický náboj samotného příběhu.
Jistá urban fantasy v "antiurbanistickém" prostředí. Na mě osobně to byla taková moc velká překombinovaná směs fantasy všehomožného a příběh jako takový mě nijak nezaujal.
Milý a čtivý příběh s malou nadpřirozenou detektivní zápletkou. Takto laděné příběhy paní Moravcové mám rád.
Je tu jedna zajímavost, co se týká této povídky. "Na letním bytě" patří totiž do skupiny příběhů, které nesou název "Čajový cyklus". Už s jedním příběhem z tohoto cyklu jsem se setkal, a to ve sbírce MLOK 2017, který mě přeci jen oslovil o trošku více ("Cizinec").
Mám rád příběhy paní Mertlíkové a tento není výjimkou. Možná byl na mě příběh moc pohádkový, ale i přes to si mě získal díky svým kvalitám a autorčině vypravěčskému umu...
Tuto povídku jsem si nechal jako poslední ze sbírky k okomentování. Za mě to byl nejlepší kus z Žoldnéřů roku 2018. Velmi zdařile napsaná povídka, skvěle zvládnuté postavy a velmi nečekaný konec. To, co se zdálo jako běžnou rutinou se stalo pro královského lékaře něčím.... osudovým, dalo by se říci (abych nespoiloval). Rozhodně doporučuji k přečtení.
Velmi dobré. Čtivé, nepřehnané, hlavní postava není přehnaně heroistická, ani není žádným ideálem rytíře. Zajímavý krátký příběh ze světa M. Lince, do kterého se chci v brzké době pustit. Navíc, název povídky velmi trefný.
Povídka, co nabrala více na přímočarosti, než zápletce. Vypadalo to, že hlavní inkvizitor a vyšetřovatel v jedné osobě neměl moc práce s objasněním záhady. Děj povídky mě nijak neoslovil, ani autorčin styl, i když vynechám výtky k jednoduchosti a oné zmíněné přímočarosti, ale ten konec? Konec byl za mě už moc přitažený za vlasy. ....
Od autorky jsem četl už jednu "detektivní" povídku, ta mě oslovila mnohem více.
Zajímavá detektivka. Z lehce fantaskního světa bez absurdních kouzel, čar a přehnaného steampunku. I mě některá jednání hlavních postav občas nedávala smysl - a ta ženská byla pěkná potvora i tak! Ale čtivá jednohubka ze sbírky Žoldnéřů, která nese podtitul "Na stopě zločinu".
Lehce snivé, zvláštní, ale něčeho bylo příliš, něčeho jsem zde postrádal.. ...
Jsem zvědavý na další práce autorky.
Obyčejný "dobrodružný" příběh s fantasy prvky (kouzelnící uvnitř povídky), který nenabízí vlastně nic nového, ani zásadního. Je to takové to čtení do autobusu - "nenadchne, ale neurazí". Prostá zápletka, ve které hraje spíše hlavní roli nitro protagonisty - primárně jeho loajalita, sekundárně jeho svědomí. To ostatní jsou jen už kulisy - někde dobře vykreslené, jinde méně.
Ale po literární stránce.. Mile čtivé.
Povedená dobrodružná fantasy z prostředí inspirovaného orientem. Žádné přehnané čáry máry, žádný přeepičtělý děj, žádná přehnaná romanťárna, kdy neustále hrdinka vzdychá nad tím dokonalým.... Milé, čtivé, oddychové.
Další příběh z autorské dílny Lindy Koutové. Jen pro toto je už označení "červená knihovna" málo. Příběh byl tak přímočarý, předvídatelný... A hlavně jednoduchoučký a až tragicky hloupoučký :) Za těch pár stránek jsem nejednou zabořil obličej do knihy (nemít v ruce knihu, skončil by obličej v dlaních zoufalého gesta) a protáčel oči až kam mi okohybné svaly dovolily.
Jak píše uživatelka DK již přede mnou: "Příběh je jednoduchý. Možná až moc. Jednoduchý příběh, pro jednoduchého čtenáře." Ta věta asi vystihuje celou podstatu tohoto díla.
