Čajania Čajania oblíbené citáty

☰ menu

 „ Není v co věřit, není v co doufat, není co milovat. My jsme obětovali všecko, nakonec i své srdce a nám se na ně vysrali. Ta hovna jsou ještě teplá, což je dobré v těchto hvězdnatých, studených nocích, člověk přece jen se zahřeje na něčem lidském. (Zapomenuté světlo)“
— Jakub Deml
„ Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout. Možná, že ani nezapomněli, ale ruka už neměla síly, aby to zbytečné světlo zhasla. (Zapomenuté světlo)“
— Jakub Deml
„ Žena je stejně silná jako muž, možná ještě silnější.“
— Søren Kierkegaard
„ Ubohý je člověk, který nikdy nezatoužil po tom, aby z lásky obětoval všechno, a který to tedy ani udělat nemohl.“
— Søren Kierkegaard
„ Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.“
— Søren Kierkegaard
„ Když se neumíš udržet sám, těžko najdeš někoho, kdo tě bude umět udržet.“
— Søren Kierkegaard
„ Hřích je zoufalství.“
— Søren Kierkegaard
„ Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti.“
— Søren Kierkegaard
„ Nemoci usnout a nesmět se pohnout: manželská postel (kniha: Nesmrtelnost)“
— Milan Kundera
„ Ženy mají v sobě něco, co by se mělo objevit v politice. Citlivost ke konkrétní situaci, ke konkrétnímu člověku.“
— Václav Havel
„ Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“
— Václav Havel
„ Každé lidské utrpení se týká každé lidské bytosti.“
— Václav Havel
„ Nejhorší je to ráno a večer a přes den Když spím tak to jde“
— Zbyněk Fišer
„ Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.“
— Zbyněk Fišer
„ Stali jsme se drogově závislí na zábavě, což může být projevem vitality anebo únikem před prázdnotou.“
— Zbyněk Fišer
„ Jak je svět hned krásný a milý, když od něj člověk nic nechce.“
— Zbyněk Fišer
„ Nesnažte se být dokonalí. Buďte úplní.“
— Carl Gustav Jung
„ V každém z nás je ještě někdo, koho neznáme.“
— Carl Gustav Jung
„ Vůlí vynucený pokrok je vždy křeč.“
— Carl Gustav Jung
„ K samotě neodsuzují člověka nepřátelé, ale kamarádi.“
— Milan Kundera
„ Slepá ulička je místem mých největších inspirací.“
— Milan Kundera
„ Žena musí vrátit lidstvu ztracený ráj, onu drahocennou perlu; dřív však musí vědět, že spočívá na dně vlastního srdce, tam že se musí pro ni ponořit!“
— Božena Němcová
„ O lásku nebudu prosit nikoho, ani své vlastní dítě ne.“
— Božena Němcová
„ Musí ženská ostati jen tou milkou aneb tím domácím skřítkem? Nemůže se vyrovnat muži? Zdali sukni přilepen jest takový rozdíl ducha a statečnosti?“
— Božena Němcová
„ Slova jsou jako listy na stromě - kde je jich nejvíc, tam je nejméně ovoce.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Nelze být vždy hrdinou, ale vždy lze zůstat člověkem.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Jakmile si důvěřuješ, umíš už žít.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Nikdy nejsme tak daleko od toho, po čem toužíme, jako tehdy, když to vlastníme.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Je možné být upřímným, ale nikdy ne nestranným.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Kdo se sám sobě nedokáže vysmát, nepatří mezi nejlepší.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Chceš-li hodnou ženu, buď správným mužem.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ V tomto tak nízce smýšlejícím světě je člověk buď něčí manželkou nebo něčí kurvou - anebo na nejrychlejší cestě stát se jedním či druhým.“
— John Irving
„ Jestliže se vám podaří najít způsob života, který by vám vyhovoval, zbýva ještě k takovému životu najít odvahu.“
— John Irving
„ Já držím pohár ve své dlani jenž čeká na rty člověka. Já držím pohár ve své dlani: své srdce, které přetéká. (Přetékající pohár)“
— František Gellner
„ Psaní nepřináší člověku utrpení, ono se z utrpení rodí.“
— Michel de Montaigne
„ Často je výhodnější o vinici přijít nežli se o ni soudit.“
— Michel de Montaigne
„ Vědu si nelze naložit jako ranec na záda, má-li být dosaženo zdaru, s tou se musíte zasnoubit.“
— Michel de Montaigne
„ Naše osobní přednosti se podobají řece: ta čím je hlubší, tím méně hučí.“
— Michel de Montaigne
„ Lidé často jako klasy se zprvu zvedají a vyvyšují, ale až uzrají do řádného zrna, počnou se pokorně sklánět.“
— Michel de Montaigne