jsemvlastovka jsemvlastovka oblíbené citáty

☰ menu

 „ Býval jsem nadaný. Jsem nadaný. Občas jsem si prohlížel své ruce a uvědomoval si, že jsem mohl být velkým pianistou nebo něčím takovým. Ale co s těma rukama dělám? Drbu se na koulích, píšu šeky, zavazuju si tkaničky, splachuju záchod atd. Nevyužil jsem svých rukou, promarnil jsem je. A svůj mozek také. Seděl jsem v dešti. - Měl jsem trochu depresivní náladu. Člověk se narodil, aby umřel. Co to znamená? Zabíjet čas a čekat. Čekat na nějaký vlak. Čekat uprostřed srpnové noci na pár velkých koz v nějakém pokoji v hotelovém pokoji v Las Vegas. Čekat, až narostou hadovi křídla. Zabíjet čas. - Přestalo pršet, ale bolest tu byla stále. Navíc se ochladilo a všechno páchlo jako vlhké prdy. Měl jsem zlatou kreditní kartu. Byl jsem naživu. Možná. PEKLO JE TO, Z ČEHO SI HO UDĚLÁTE. - Naneštěstí jsem toho dne skončil na závodišti a večer jsem se opil. Nebyl to však ztracený čas. Přemýšlel jsem a třídil fakta. Měl jsem pocit, že jsem nade vším. Věřil jsem, že každou chvíli všechno vyřeším. Samozřejmě. - Člověk se narodil, aby bojoval o každou píď země. Narodil se, aby bojoval, narodil se, aby umřel. Přemýšlel jsem o tom. Pak jsem se opřel v křesle, dal si pořádného šluka z cigarety a vyfoukl téměř dokonalý kroužek kouře.“
— Charles Bukowski
„ Až přijde hrdina, zjistíme, že byl celou dobu tady.“
— Charles Bukowski
„ Alkohol je asi jedna z největších věcí, které se kdy na zemi zrodily - kromě mě. Alkohol mi dovoluje být tím hrdinou, který si vykračuje prostorem a časem a provádí všechno, po čem touží. Takže ho mám rád... jo.“
— Charles Bukowski
„ A tak jsem tady teď seděl a poslouchal déšť. Kdybych v tu chvíli umřel, nikdo na celém světě by neuronil ani slzu. Ne že bych si to přál. Ale bylo to zvláštní. Jak osaměle se může člověk cítit? Ale svět kolem byl plný starých páprdů, jako jsem byl já. Seděli a poslouchali déšť a nevěděli, kam to všechno odešlo. Člověk si uvědomí, že je starý, teprve když nemůže pochopit, kam to všechno odešlo. - Ale nikam to nevede, a ani to nikam vést nemá. Byl jsem ze tří čtvrtin mrtvý.“
— Charles Bukowski
„ "Každý z nich videl odraz svojich vlastných túžob, zranený pohľad a chybne si ich interpretovali ako túžbu a naplnenie. Každý z nich bol malé vtáča so zranenými krídlami, ktoré sa pokúšalo lietať tým, že sa zachytilo o ďalšie vtáča so zranenými krídlami. Ľudia, ktorí sa cítia prázdni, sa nikdy nevyliečia, ak sa spoja s inou neúplnou bytosťou. Dva vtáky so zranenými krídlami, ktoré sa spoja, môžu lietať len nemotorne." (Láska a jej kat)“
— Irvin D. Yalom
„ Vynakládáme přespříliš přípravné práce na život.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Vysoké cíle, třebaže nesplnitelné, jsou cennější než nízké, třebaže splnitelné.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Ustrnulá, beze smyslů, stojí nad propastí, a kolem ní je širá temnota, naděje není, není útěchy, není sebemenší tuchy, neboť opustil ji ten, kým jedině žila. Nevidí širý svět, jenž leží před ní, nevidí množství těch, kdo by jí mohli nahradit, čeho pozbyla, cítí se sirá, všemi opuštěná - a slepě sevřena strašlivou bídou svého srdce, vrhne se dolů, aby v smrti, objímající ze všech stran, udusila svá muka. (Utrpení mladého Werthera)“
— Johann Wolfgang Goethe
„ STAROST: Koho já si poddám, není na světě mu potěšení, v tmách je věčně, nevychází slunce proň a nezachází, vnější smysly nedotčeny, a přec do chmur zahaleny, a tak z nádher všeho žití neumí nic uchopiti. Slast jak strast ho stejně mučí, čím víc má, tím víc je chudší, vše, co těší, vše, co jitří, odkládá vždy na pozítří. K zítřkům upírá své chtění a tak nikdy hotov není. (Faust)“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Není větší radosti, než vidět velkou duši, která se někomu otevírá.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Kdybychom měli studovat všechny zákony, neměli bychom skoro žádný čas je překračovat.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Kdybychom se místo toho, jak jsme slabí a těžkopádní, jen stále probíjeli kupředu, shledali bychom často, že se i se svým loudáním a křižováním dostáváme dál než jiní se všemi svými plachtami a vesly - a - to přece dává pravé sebevědomí, když jiným stačíme, anebo je dokonce předstihujeme. (Utrpení mladého Werthera)“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Každý člověk je do té míry omezený, že chce druhého vychovávat ke svému obrazu.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Každý by měl denně poslouchat trochu hudby, přečíst nějakou báseň, podívat se na dobrý obraz a pokud možno říci několik rozumných slov.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Jen tak jsi hoden pravdy a žití, když rveš se o ně den co den.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Člověk musí bojovat a v boji chybovat.“
— Johann Wolfgang Goethe
„ Láska je aktivní péče o život a růst toho, co milujeme. Kde tato aktivní práce chybí, tam není láska.“
— Erich Fromm
„ Neexistuje nic, zač bychom se měli stydět, než to, že nejsme sami sebou, a neexistuje nic, zač bychom měli být hrdější a proč bychom měli být šťastnější, než že myslíme, cítíme a říkáme to, co je naše vlastní.“
— Erich Fromm
„ Panický úděs nad úplnou izolací lze překonat jen tak radikálním útěkem od vnějšího světa, že pocit izolace zmizí - tím, že zmizí vnější svět, od něhož je člověk izolován.“
— Erich Fromm
„ Jedinec přestane být sám sebou, vnitřně si osvojí model osobnosti, který mu nabízejí kulturní vzory, a proto se stane přesně takovým, jako jsou ostatní a jak to od něj očekávají. Rozpor mezi já a světem zmizí a sním vědomý strach z osamělosti a bezmocnosti. Tento mechanismus lze srovnat s ochranným zbarvením, jež na sebe berou někteří živočichové. Podobají se svému okolí tak, že je od něho lze jen těžko rozeznat. Člověk, který se vzdá své individuality a stává se automatem totožným s miliony jiných automatů kolem něho, se nemusí cítit osaměle, natož pociťovat něco jako úzkost. Cena, kterou za to platí, je však vysoká; je to ztráta vlastního já.“
— Erich Fromm
„ Je proměna charakteru ve velkém měřítku možná, a pokud ano, jak ji lze vyvolat? Předpokládám, že lidský charakter lze změnit, jestliže existují tyto podmínky: 1. Trpíme a uvědomujeme si to. 2. Rozpoznali jsme původ našeho špatného stavu. 3. Rozpoznali jsme, že existuje způsob, jak překonat náš špatný stav. 4. Abychom překonalisvůj špatný stav, musíme akceptovat, že se budeme řídit určitými normami života a proměníme své současné životní návyky.“
— Erich Fromm
„ Chtivost je bezedná jáma, která člověka vyčerpává nikdy nekončícím pachtěním, aby uspokojil své potřeby, aniž toho kdy dosáhne.“
— Erich Fromm
„ Člověk, který je normální v chápání dobré adaptace, je často v pojmech lidských hodnot méně zdravý než neurotik. Často je dobře přizpůsobený jen proto, že se vzdal svého vlastního já, aby se stal více či méně takovou osobou, o jaké se domnívá, že se od něj žádá.“
— Erich Fromm
„ Člověk má sklon k destruktivnímu a sadistickému násilí právě proto, že je člověkem, že není věcí, a že se tedy musí pokusit život aspoň zničit, nemůže-li jej vytvářet.“
— Erich Fromm
„ Ak milujete bez toho, že by ste podnietili lásku, čiže ak vaša láska nevyvoláva lásku, ak prostredníctvom výrazu života ako milujúci neučiníte zo seba milovaného, potom je vaša láska bezmocná, je to nešťastie.“
— Erich Fromm
„ Abychom se bránili hlouposti, k tomu nepotřebujeme víc intelektu, ale jiný druh charakteru, potřebujeme nezávislé lidi, kteří vyhledávají dobrodružství a milují život.“
— Erich Fromm
„ Člověk je zkrátka už takový, že ať si přeje, co chce, a ať se vydá kam chce, může být stejně vždycky jen tím, kým odedávna byl.. Ať jdeš, kam chceš, stejně vždycky budeš jen sám sebou.“
— Haruki Murakami
„ Neexistuje nic, za co bychom se měli víc stydět, než to, že nejsme sami sebou, a neexistuje nic, nač bychom měli být hrdější a proč bychom měli být šťastnější, než že myslíme, cítíme a říkáme to, co je nám vlastní.“
— Erich Fromm
„ To nejvíc neuvěřitelné na zázracích je, že se stávají.“
— Gilbert Keith Chesterton
„ Jsou jen dva hříchy proti naději – troufalost a zoufalství.“
— Gilbert Keith Chesterton
„ Jediný ze všech nadřazených, světec, nikdy neponižuje důstojnost ostatních. Není si totiž své velikosti vůbec vědom. Je si vědom své méněcennosti daleko více než oni.“
— Gilbert Keith Chesterton
„ „Můžeme si rozmyslet, kam chceme dojít. Nemůžeme však nikdy změnit místo, odkud jsme vyšli.““
— Gilbert Keith Chesterton
„ Potřebujeme se dívat na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu i pocit, že jsme vítaní.“
— Gilbert Keith Chesterton
„ „Čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce?“
— Alexandr Isajevič Solženicyn
„ „Máš jenom jeden život. Je to vlastně tvoje povinnost, prožít ho co možná naplno.“ - Will Traynor (Než jsem tě poznala)“
— Jojo Moyes
„ Všechno je snazší, když jsme zlí.“
— Ernest Hemingway