jsemvlastovka jsemvlastovka oblíbené citáty

☰ menu

 „ Bojím se samoty. Zkus si zajít do blázince nebo do továrny, sedni si do autobusu nebo do bistra. Všude žijí lidé v naprostém osamění. Třesu se při pomyšlení, že se všechny ty jednotlivé hlasy ponesou k nebi jako náhodná kopí. A jejich těla stárnou, srdce pukají jako staré tahací harmoniky, začínají problémy s ledvinami, svěrače se uvolňují jako vytahané gumičky. Děje se to nám všem, i tobě pod těmi zelenými proužky. Nejradši bych Tě držel za ruku. A právě tohle je ten zázrak, kvůli kterému jukeboxy na celém světě polykají čtvrťáky. To, že se můžeme tomu lhostejnému masakru vzepřít. Vzít tě za ruku je výborný protest. Škoda, že tu nejsi se mnou. (Oblíbená hra)“
— Leonard Cohen
„ Za prvé, dívejte se nahoru na hvězdy, a ne dolů na nohy. Za druhé, nikdy nepřestaňte pracovat. Práce vám dává smysl a život je bez ní prázdný. Za třetí, pokud budete mít štěstí a najdete lásku, pamatujte, že je tam, a nikdy ji nezahoďte.“
— Stephen William Hawking
„ Vesmír by nestál za nic, kdyby nebyl domovem lidí, které milujete.“
— Stephen William Hawking
„ Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.“
— Stephen William Hawking
„ Je jasné, že jsme jen vyspělejší druh primátů na malé planetě obíhající okolo průměrné hvězdy na okrajové části jedné ze stovek miliard galaxií. Ale od úsvitu civilizace lidé touží po porozumnění základnímu uspořádání světa. Na podmínkách hranic vesmíru musí být něco velmi vyjimečného. A co může být vyjimečnějšího než žádná hranice? Neměla by existovat žádná hranice lidského úsilí. Každý jsme jiný. Jakkoli zlý může vypadat život, vždy existuje něco, co můžete udělat a také v tom uspět. Pokud existuje život, existuje naděje.“
— Stephen William Hawking
„ I am just a child who has never grown up. I still keep asking these 'how' and 'why' questions. Occasionally, I find an answer.“
— Stephen William Hawking
„ Ať se zdá život jakkoliv těžký, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom.“
— Stephen William Hawking
„ Většina lidí, co jich svět nosí, totiž nevěří tomu, co je pravda, ale tomu, co chce, aby pravda byla. Takoví lidí mohou klidně mít oči otevřené dokořán, nevidí ale stejně vůbec nic.“
— Haruki Murakami
„ Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta.“
— Haruki Murakami
„ Ve tmě je většinou všechno vidět spíš líp. Zůstat v ní ale příliš dlouho znamená ztížit si návrat do světa ve světle na povrchu zemském. V určitou chvíli je třeba přestat.“
— Haruki Murakami
„ Ten člověk byl sám sobě trestem.“
— Haruki Murakami
„ S každým hnutím jejího srdce cítím, jak se to moje táhne za ním. Jako dvě lodě svázané lanem. Neexistuje nůž, který by to lano dokázal přeřezat, i kdybych si to stokrát přál.“
— Haruki Murakami
„ Na tomhle světě lidi nejdřív ze všeho omrzí právě to, co není nudné. Co se naopak neomrzí, jsou většinou právě nudné věci.“
— Haruki Murakami
„ My všichni, zdraví i nemocní, jsme jen nedokonalé lidské bytosti žijící v nedokonalém světě. V životě nemůžeš všechno přeměřovat podle pravítka … Dej věcem volnost a ony si samy najdou cestu.“
— Haruki Murakami
„ Jediní normální jsme tady totiž my. A víš proč? Protože my o sobě víme, že jsme blázni.“
— Haruki Murakami
„ Je třeba neztrácet naději a dál pokračovat v rozmotávání jedné nitě po druhé. I když může situace vypadat sebehůř, každá nit má někde svůj konec. I když je všude jen tma, musíme se v ní začít rozkoukávat.“
— Haruki Murakami
„ Hudba má neuvěřitelnou moc oživit vzpomínky, někdy s takovou intenzitou, až se z toho sevře hruď.“
— Haruki Murakami
„ Častokrát si tak říkával, jestli s ním snad není něco od základů v nepořádku. Třeba jestli v sobě nemá nejaký blok, který mu znemožňuje normálni duševní pochody a dělá z něj pokřiveného člověka.“
— Haruki Murakami
„ Ale říkám ti, že nezáleží na tom, nakolik si s někým rozumíš, ani na tom, jak hluboce miluješ, dohlédnout až na dno cizí duše nedokážeš. Můžeš se o to snažit, ale skončíš jen tím, že se budeš trápit. My dokážeme vidět jen do své vlastní duše, a i to pouze za předpokladu, že se hodně snažíme. Musíme udělat jediné, najít kompromis a upřímně se smířit sami se sebou. Pokud skutečně toužíš vidět do někoho jiného, pak se musíš podívat přímo a hluboko sám do sebe.“
— Haruki Murakami
„ Po některých věcech je lepší vůbec nepátrat. Jestli se dozvíte pravdu, velice vás to raní. Nehledě na to, že jakmile se ji jednou dozvíte, budete za ni muset převzít zodpovědnost.“
— Haruki Murakami
„ To mrtvé ticho, které teď zavládlo, musí nadále trvat. Nijaká bezhlavost, zmatek, lkaní a naříkání nejsou nic platny, jenom ještě všechno zhorší. Jen jednotou, pevností, pořádkem se dá čelit hrůze největší. Čtyřicet dnů“
— Franz Werfel
„ Čeho člověk musí litovat, to může přece odpustit jen sám sobě...“
— Franz Werfel
„ „Žízeň je nejjistější důkaz, že musí existovat voda.““
— Franz Werfel
„ Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.“
— Erich Paul Remark
„ Vytrvalost a píle jsou lepší než neukázněnost a genialita. (Tři kamarádi)“
— Erich Paul Remark
„ Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.“
— Erich Paul Remark
„ V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.“
— Erich Paul Remark
„ Ty rozumíš mně a já tobě, a v tom je ta naše bída. (Nebe nezná vyvolených)“
— Erich Paul Remark
„ To je zvláštní, jak člověk najednou chápe ty druhé, když už mu taky teče do bot. Dokud se mu daří, tak ho to ani nenapadne.“
— Erich Paul Remark
„ Štěstí leží okolo nás. Je třeba ho jen zvednout.“
— Erich Paul Remark
„ Proti urážce je možno se bránit, proti soucitu však ne.“
— Erich Paul Remark
„ Nikdo nikdy neví, zda toho, koho právě lituje, nebude ještě jednou považovat za šťastného.“
— Erich Paul Remark
„ Není hanba narodit se hlupákem. Je jenom hanba jako hlupák zemřít. (Tři kamarádi)“
— Erich Paul Remark
„ Němci mají spoustu překrásných pohádek, a přesto, anebo snad právě proto, také nejkrutější koncentrační tábory světa. (Noc v Lisabonu)“
— Erich Paul Remark
„ Nejrozumnější vlastně byli lidé chudí, prostí: považovali válku rovnou za neštěstí, zatímco lidé lépe situovaní byli radostí bez sebe, ačkoliv právě oni měli spíš předpoklady pro to, aby si ujasnili, co znamená válka. Katczinsky tvrdí, že to je z toho, že jsou vzdělaní. Vzdělání člověka oblbuje. A co Katcza řekne, to má dobře promyšleno. (Na západní frontě klid).“
— Erich Paul Remark
„ Muž víry a muž vědy stojí pod světlem. Pro ty není svět neurčitým, chvějícím se neklidem, ani duněním z hloubek, ani blýskáním na časy ledových prostorů éteru. Jsou to muži víry a vědy ,mají olovnici a závaží, váhy a míru, každý jinou, ale to je netrápí. Jsou bezstarostní, mají jména, která mohou na všechno přilepit jako štítky, mají dobrý spánek a cíl, a to jim stačí. Dokonce i hrůza, ta černá opona před sebevraždou, má v jejich životním pořadači své místo, má své jméno a klasifikaci, a tak přestala být nebezpečnou. Pouze bezejmenné usmrcuje, nebo to, co své jméno přerostlo. (Černý obelisk)“
— Erich Paul Remark
„ Lidé se v lásce vždycky ptají příliš, a když začnou opravdu vyžadovat odpověď, láska brzy zmizí. (Noc v Lisabonu)“
— Erich Paul Remark
„ Kdo sám nežízní, je mírumilovný.“
— Erich Paul Remark
„ Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se jednoduše raduje, že ještě žije. (Tři kamarádi)“
— Erich Paul Remark
„ Je pořád lepší čekat, než nemít nic, na co by člověk mohl čekat.“
— Erich Paul Remark