LucaAlexova oblíbené citáty

„ Vždy udělej něco nečekaného, zvlášť když si v úzkých“
— John Flanagan

„ Postav se ke svému strachu čelem a dost často se rozplyne jako mlha ve slunci.“
— John Flanagan

„ Nikdy se nezapomeň podívat nahoru. Většinu lidí vůbec nenapadne, aby hledali tam.“
— John Flanagan

„ Nesoustřeďuj se na to, co je nápadné. Někdo může chtít, aby sis kvůli tomu nevšiml něčeho jiného.“
— John Flanagan

„ Někdy nemůže člověk dělat nic jiného než čekat.“
— John Flanagan

„ Nejdřív se dívej, pak jednej.“
— John Flanagan

„ Moc přemýšlení může věci zamotat.“
— John Flanagan

„ Moudrý člověk zná své hranice.“
— John Flanagan

„ Lidé mají sklon vidět to, co očekávají, že uvidí.“
— John Flanagan

„ Když nechápeš důvod nějakého jednání, podívej se, k čemu vede – a zeptej se sám sebe, kdo z toho má prospěch.“
— John Flanagan

„ Každá cesta pro obyčejného člověka nedostupná je pro hraničáře dostupná,.“
— John Flanagan

„ Člověku udělá dobře, když začne den smíchem.“
— John Flanagan

„ Byl bys překvapen, čemu všemu lidé věří. Obvykle je to tak, že čím větší a nepravděpodobnější je lež, tím víc jsou ochotní jí uvěřit.“
— John Flanagan

„ ... Ale takový už je člověk: doopravdy si váží jen toho, co nemá.“
— Erich Paul Remark

„ Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“
— William Shakespeare

„ Nikdy neodkládám na zítřek, co lze udělat pozítří.“
— Oscar Wilde

„ Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.“
— J. R. R. Tolkien

„ Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.“
— Karel Čapek

„ Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.“
— Antoine de Saint-Exupéry

„ Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“
— Karel Čapek

„ Architektura je zkamenělá hudba.“
— Johann Wolfgang Goethe

„ Utrpení je potřebnou podmínkou vzrůstu jak fyzického, tak i duševního. Bez utrpení nemůže život přejít z jedné formy do druhé. Nemůže, neboť samo utrpení působí vzrůst.“
— Lev Nikolajevič Tolstoj

„ Blud nepřestává být bludem, i když jej sdílí většina.“
— Lev Nikolajevič Tolstoj

„ Aby člověk mohl žít čestně, musí se rvát, bít se, mýlit se, začínat a opět začínat, prohrávat a věčně zápasit. Tomu říkám charakter.“
— Lev Nikolajevič Tolstoj

„ Proč je havran jako psací stůl?“
— Charles Lutwidge Dodgson

„ "Řekla bys mi, prosím, kudy se dostanu odtud?" -- "Záleží na tom, kam se chceš dostat." -- "To je mi jedno kam." -- "Pak je jedno, kudy půjdeš."“
— Charles Lutwidge Dodgson

„ Všichi žijeme ve virtuálních prostředích, definovaných našimi představami.“
— Michael Crichton

„ Nikdo nedělá nic, dokud není pozdě.“
— Michael Crichton

„ "Nechápali, co činí." Obávám se, že tohle by mohlo stát na náhrobním kameni lidstva.“
— Michael Crichton

„ Knihy se ani tak nepíší, ale přepisují. Je to jedna z nejtěších věcí připustit si to, zvláště poté, co jste ji už přepsali posedmé a pořád to není ono.“
— Michael Crichton

„ A když chcete vědět, co si o tom myslím já osobně, tak poslouchejte: je ten život jinde opravdu tak vynikající? Ve dne dřít, večer čučet na televizi. Vy si myslíte, že nevím, jak se dneska lidi nudí? Nejdivnější na tom je, že jsem mu to všechno říkal úplně upřímně a že mám tady to prokleté místo kolem Pásma stokrát radši než ty jejich Evropy a Afriky. Ne nebyl jsem vůbec opilý, jenom jsem si představoval, jak se mačkám v nějakém metru pod zemí a pořád někam spěchám a nic ze života nemám.“
— Boris Strugackij

„ Ernest na mě civí, jak tady řečním, až jsem se začal za sebe stydět. Nesedí mi to, takové řeči, i kdyby byly tisíckrát pravdivé. Když to říká Kirill, zní to úplně jinak. Bude to nejspíš tím že Kirill netahá Ernestovi z Pásma žádné zboží, které by putovalo okamžitě pod pult.“
— Boris Strugackij

„ Kapitán teď žvaní o perspektivách: studuj chlapče, svět se ti otevře dokořán. Totéž nám říkal ve vězení kněz při mši každou neděli. A já nemám myšlenky na nic jiného než na flašku.“
— Boris Strugackij

„ Jdu po ulici a přemýšlím o tom, na čem opravdu záleží. Slunko svítí, lidí tady moc není. A najednou jsem si vzpomněl na Gutu. A strašně mě to k ní táhlo, sednout si vedle ní, chytit ji za ruku. Když se člověk vrátí z pásma, nezmůže se na nic jiného než chytit holku za ruku.“
— Boris Strugackij

„ Sedím, v hlavě mám prázdno, tělo úplně bezvládné, a chlastám. Zase jsme měl kliku. Pásmo hnusné. Svinstvo. Žiju. Ti dva to nechápou, ale stalker - ten ví jaké je to klika. Vypil jsem všechno do poslední kapky a neměl jsem dost. Ale to nevadí, to se dá napravit, jen když jsem živý. Sedím a kouřím a pomalu cítím že se vzpamatovávám. Už myslím i na prémii. To mají tady v ústavu senzačně zařízeno. Obálku s prémií člověk dostane na ruku hned, jak se vrátí. Možná že mi ji dokonce přinesou sem.“
— Boris Strugackij

„ To je holt knihomol. Potřebuje název. Když má název, je klidný. Hledám gravikoncentráty a jemu, bláznovy, se hned dýchá líp.“
— Boris Strugackij

„ Přesně tak jako všichni, kdo nejsou na Pásmo zvyklí: zuby jim cvakají, srdce bouchá jako zběsilé, jdou na ně mrákoty, je jim hanba, ale udržet se nemůžou. Já nevím, co to je, ale je to podobné rýmě. Při té člověku teče z nosu, ať chce nebo ne, a tady zase tečou z lidí slova - úplná záplava slov.“
— Boris Strugackij

„ ,,Modli se," řvu na něho. ,,Stalkery pouštějí do ráje bez čekání."“
— Boris Strugackij

„ Takové už je Pásmo: když přineseš plný pytel, je to zázrak, když se vrátíš celý, je to klika, když tě netrefí kulka hlídky, můžeš být rád. Všechno ostatní je zkrátka osud, nic jiného se říct nedá.“
— Boris Strugackij

„ Jakmile si člověk začne myslet, že zná Pásmo naprosto dokonale a že se mu nemůže nic stát, skončí to s ním špatně.“
— Boris Strugackij