pepcco pepcco oblíbené citáty

☰ menu

 „ Opřený o pult otevřené skleněné stěny automatu v Černém pivovaře piju popovickou desítečku, povídám si, od téhle chvíle, kamaráde, musíš na všechno být už sám, sám sebe musíš donutit, abys šel mezi lidi, sám sebe musíš bavit, sám se sebou hrát divadlo tak dlouho, než sám sebe opustíš, protože od teďka kroužejí jen samé melancholické kružnice, a tak jak jdeš dopředu, současně se navracíš zpátky, ano, progressus ad originem je regressus ad futurum, tvůj mozek není víc než hydraulickým lisem zpresované myšlénky.“
— Bohumil Hrabal
„ Vždyť jsem nechtěl nic než pokusit se žít to, co se samo ze mne dralo ven. Proč jen to bylo tak těžké? (Demian)“
— Hermann Hesse
„ Kdo dlouho hledí do propasti, toho propast pohltí.“
— Friedrich Nietzsche
„ Když se zbavujete svých démonů, dejte si pozor, abyste se nezbavovali toho nejlepšího, co máte.“
— Friedrich Nietzsche
„ A když potom přijde chvíle klidu, je z člověka najednou žalostná hromádka neštěstí, směsice odvahy a strachu, víry i nedůvěry, ztracených iluzi a ubohé bezradnosti. (Hodina mrtvých očí)“
— Harry Thürk
„ Člověk může všechno, jenom sám před sebou neunikne.“
— Franz Kafka
„ "A přece je potřeba, aby každý člověk aspoň někam mohl jít. Protože bývají chvíle, kdy člověk musí jít -- kamkoliv, ale jít!" (Zločin a trest)“
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij
„ Čeho se lidé nejvíc bojí? Zajímavá věc - nového kroku, nového vlastního slova, toho se bojí ze všeho nejvíc... [Zločin a trest]“
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij
„ Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.“
— Erich Paul Remark
„ Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“
— Erich Paul Remark
„ Nikdo nám nemůže být cizejší než ten, kterého jsme kdysi milovali. (Vítězný oblouk)“
— Erich Paul Remark
„ Nenávidím dokonalost. Není to lidské.“
— Erich Paul Remark
„ Chcem byť taký starý, stáť pod mesiacom a hviezdami a ešte stále natoľko milovať svoju ženu, že ju budem chcieť objímať a nebudem túžiť po ničom inom, než môcť s ňou prežiť ešte ďalších tisíc rokov, ešte stále milovať jej pery a oči, taký chcem byť, starý a šťastný v mesačnom svite. (Ryby nemajú nohy)“
— Jón Kalman Stefánsson
„ Občas sa zdá, že vidíme odvrátenú stránku sveta, inú verziu, akoby ti čosi chcelo pripomenúť, že nie si celkom tým, kým si sa mal stať, že život má tisíc stránok a nikdy - žiaľ alebo vďakabohu - nie je neskoro vybrať sa novým, nečakaným smerom. (Ryby nemajú nohy)“
— Jón Kalman Stefánsson
„ ...nezáleží na sile rúk, ani na tom, koľko človek trénuje, dvíha činky, alebo ako často behá 15 kilometrov, lebo tmu tým nezaženie, neutečie pred tieňmi, nezbaví sa smútku, ktorý je čierny, podlý a nemá zľutovania nad ničím. (Letné svetlo a potom príde noc)“
— Jón Kalman Stefánsson
„ Asi v tebe niečo praskne, napríklad struna v srdci, keď človek, ktorého si myslíš, že poznáš ako svoje topánky, do ktorého si sa zaľúbil a delil si sa s ním o spomienky, stojí jedného dňa pred tebou ako úplne neznáma osoba. (Letné svetlo a potom príde noc)“
— Jón Kalman Stefánsson
„ ...svet je plný snov, ktoré sa nikdy nesplnia, vyparia sa, potom sa ako rosa usadia na nebi a tam sa premenia na hviezdy na nočnej oblohe... (Letné svetlo a potom príde noc)“
— Jón Kalman Stefánsson