Červený a černý podobné

Julián Sorel, mladý muž vyšlý z chudých poměrů, se ocitá na životních křižovatkách díky touze vzít osud do vlastních rukou a dobýt svět. Ctižádostivý mladík líbící se ženám vyniká inteligencí a skvělou pamětí, je ale příliš domýšlivý, popudlivý, vznětlivý a odvážný, než aby mu jeho přednosti přímo zaručily úspěch ve společnosti. Machiavellisticky zneužívá ty, kdo ho milují, pokud jejich prostřednictvím může vystoupat po společenském žebříčku, jenže překážkou v tomto úsilí je jeho vlastní citovost. Román je hlubokou studií lásky i žárlivosti. Je zde sebeobětující láska o několik let starší paní de Renal, ve vztahu k níž si Julien zpočátku ověřuje svůj vliv na ženy, aby ve dnech před popravou paradoxně zjistil, že nikoho nemiloval víc. Láska mezi Juliánem a Matyldou de la Mole se řídí logikou boje, oba nejsou s to potlačit svou sobeckost a pýchu. Až když je příliš pozdě, Matilda podléhá síle, která si ji nelítostně podrobí a zkrotí. Barvy v titulu největšího Stendhalova románu jsou shodné s těmi, které se používají v hazardních hrách. Jednou roztočenou ruletu však nelze zastavit bez následků – a velké životní sázky se platí ztrátou toho, co jsme milovali, někdy dokonce vlastním životem.... celý text