Řeka osudu podobné

Ken a Zoe se odstěhují z rušného Londýna do poklidného Suffolku, do míst, kde se řeka Deben vlévá do moře, aby se Ken mohl oddávat své vášni pro jachtaření. Zoe, povoláním galeristka, odchodem na venkov nadšená není, zvlášť když ji od prvního dne, kdy se přistěhují do starobylé, zrekonstruované stodoly, začne zneklidňovat pocit, že v domě je kromě nich ještě někdo. V mlze nad řekou občas vídá připlouvat vikinskou válečnou loď a slýchá hlasy, zvuky vesel, pleskot plachty za hlubokého bezvětří… Všechny domy, které zde stojí, bývaly součástí hospodářského zázemí nedalekého zámku, z něhož je dnes luxusní hotel, celé místo má však prastarou historii sahající až do anglosaských dob a v životech Zoe, Kena i dalších se promítají ozvěny osudů těch, kdo tu žili před nimi. Vše má své kořeny v mlhách minulosti a může vyrašit kdykoli v budoucnosti. A nedaleko, v poli místního farmáře, se nachází pradávné pohřebiště, z něhož vyzařuje zlá moc.... celý text