Všichni jsme z toho úplně na větvi podobné

Jako malá holka byla Rosemary pořádně upovídaná. Když chtěla rodičům něco vyprávět, prosili ji, ať začne raději rovnou uprostřed příběhu, aby se vůbec někdy dobrala jeho konce. Teď je Rosemary mladá vysokoškolačka, která toho moc nenamluví. A hlavně nemluví o své rodině. Ani my vám zatím příliš neprozradíme: snad je to, že ačkoli je Rosemary je dnes jedináček, dříve mívala sestru ve stejném věku, skoro dvojče, a staršího bratra. Oba sourozenci se ale z jejího života už dávno vytratili. Jak a proč k tomu došlo, představuje velké rodinné tajemství. Na její sestře Fern bylo totiž něco opravdu výjimečného a zvláštního. A Rosemary je odhodlaná vypovědět teď její příběh; začíná zprostředka a vrací k začátku. A ve třetině knihy na čtenáře čeká velké překvapení...... celý text