Znamení zrodu podobné

Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveň však usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.... celý text