• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Dopijem a pudem: Nehodný kos a další básně - Vladimír Macura

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Jano... detail knihy

Nové komentáře u knih Vladimír Macura

Dopijem a pudem: Nehodný kos a další básně

„Literární vědec, kritik, spisovatel, překladatel a editor Vladimír Macura (1945–1999) se v 80. letech pravidelně scházel s několika přáteli (Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík, Vladimír Novotný a později i jiní) a na jeho popud začala tato "stolní společnost" psát „stolní paměti“. Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Macura jako jediný ze stolní společnosti pravidelně psal a pak nadále doplňoval a dopisoval ještě v 90. letech. Nyní poprvé vyšla jako 7. svazek Macurových vybraných spisů. Jsou to velmi čtivě a živě napsané vzpomínky na dětství v Ostravě a na 60. léta i specifický pohled na dobu normalizace, na Baltský svaz, na tzv. Klikoživ nebo na Macurovu lásku k Estonsku a k estonštině, z níž překládal. Nechybí samozřejmě prostředí Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, kde Macura pracoval, stejně jako vzpomínky na mnohé osobnosti, s nimiž se setkal, spolupracoval nebo přátelil. Nejlepší jsou kapitoly o listopadu 1989, viděném skrze akademické prostředí. Torzovité Macurovy paměti dokládají šíři jeho zájmů i spisovatelského talentu a pracovitosti a je jen škoda, že toho nenapsal víc, a to nejen z těchto pamětí, protože i když mu byl vyměřen na tomto světě tak krutě krátký čas (zemřel v 53 letech), prožil a stihl toho opravdu hodně. Z jeho díla vyniká zejména přelomová studie o národním obrození Znamení zrodu a úžasná románová tetralogie Ten, který bude (Informátor, Komandant, Guvernantka, Medikus) nebo eseje o socialistické kultuře Šťastný věk. Líbí se mi Macurovo vyznání, že ho bavilo nahlížet za literaturu, "do osudů lidí okolo, bavil jsem se texty neliterárními, dopisy, publicistikou, vším možným a pokoušel jsem se přitom i to všechno kolem vnímat jako literaturu..." Svazek doplňuje reprezentativní výbor z Macurovy básnické tvorby (sbírka Nehodný kos i další básně z 60. a 70. let), která mě zaujala méně, ale je místy velmi vtipná a jazykově hravá.“... celý text
— milan.valden

---

Znamení zrodu

„čteno pro zápočet - musím uznat, že některé pointy and informace jsou velmi cenné, vyskytuje se zde hodně pojmů, které mi mohou být užitečné ke studiu, a velmi se mi líbila kapitola "překladovost". nicméně, zbytek mých dojmů se spíše kloní k negativním reakcím. kniha se mi četla neskutečně špatně. zřídkakdy mi bylo něco pořádně vysvětleno - vše mi připadlo jako hádanka, vysvětlování bez konců, a hrozně složité na pochopení. další problém byly nekončící reference k různým osobnostem, jejich výkladům, atd. - něco, co já bez pořádně přečtených podkladů nepoberu, a navíc mi to ubírá ze zážitku ke čtení. poslední negativní reakcí byly některé názvy kapitol, které zněly samy o sobě velmi zajímavě, a v závěru byly nudné (a moje zvědavost zklamána). některé texty musely být přeskočeny. ve finále bylo bolestivé tuhle knihu číst. oceňuji cenné informace, které z toho byly možné vytěžit, ale nikdy více.“... celý text
— m.onomian

---

Ďáblova milenka

„Docela příjemné literární překvapení. Povídky ve sbírce jsou z velké části čtenářsky vděčné, vtipné, mnohdy s nečekanými pointami, některé absurdní v kafkovském stylu, jiné snové či magicky realistické, některé hrající si se specifiky malého pobaltského národa, jiné naopak naprosto univerzální. Určitě bych si od některých autorů rád přečetl více knih.“... celý text
— Inutihar

---

---

Slovník světových literárních děl 1

„Naprostá špice. Kdyby tak obdobný titul existoval pro českou literaturu.“
— jitka

---

Znamení zrodu

„na počátku osmdesátých let byla Macurova literárněhistorická metoda vskutku nebývale inovativní a jeho pojetí a výklad českého národního obrození myslím zůstává stále originální i inspirativní v kapitolách Tvarosloví - Pojmosloví - Paradoxy hledá přijatelný historicko-politický a kulturně společenský narativ v rámci konstrukce naší národní sebelegitimizace a jazykové emancipace, navíc podložený objemným a značně různorodým dokumentárním materiálem doporučuju všem studentům literatury“... celý text
— los