Zřetelně nevyprávíš podobné

Alžběta Michalová podává jednoduchý námět, jímž jsou především neradostné vzpomínky na dětství, s nevídanou autenticitou silného prožitku. V minimalizovaných básních, tvořených elegicky laděnými monology, vypovídá o rozporuplném vztahu k matce a otci, který v době, kdy se měla narodit, opouští rodinu. V kritickém duchu však autorka sleduje i počínání své matky, nelehký úděl samoživitelky šesti dětí, postupně narůstající v nervozitu, utrápenost a ztrátu sebevědomí. A odtud už je jen krok k rezignaci a alkoholu. Sbírka vyniká chladným, téměř dokumentárním ztvárněním všedních momentů, výraznými stylistickými prostředky i patřičným časovým nadhledem a odstupem. Tím zvyšuje autorka bezprostřední účinek své série malých bolestných dramat, kde se vedle slz a pláče vyskytuje i snaha po odpuštění spojená s vírou, že i lidé, které odsuzujeme, mají své lepší stránky.... celý text

Literatura česká Poezie

Vydáno: 2014 , Fra (Agite/Fra)
více info...