Králíci s moudrýma očima
Povídka od:
Ota Pavel
Z knihy:
Smrt krásných srnců, Veliký vodní tulák, Zlatí úhoři
V této povídce prodali Popperovi chatu a koupili si domeček u Radotína. Byla to jejich poslední štace tady na zemi a byla to štace šťastná. Tatínek si zavedl zvláštní chov králíků šampanů a maminka zatím úspěšně chovala krocany, slepice a prodávala vajíčka. Takhle to táhli skoro deset let. Tatínek své králíky brával na výlety, jednou i na výstavu. Z té odešel dotčený, že nevyhrál, všechny je pak pustil na pasece. Domů se vrátil až ráno v tak zbědovaném stavu, že se maminka lekla a zavolala sanitku. Před odjezdem ještě pověsil na vrátka cedulku s nápisem PŘIJDU HNED, ale už nikdy nepřišel.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (4)
Přidat komentář
Je stejně zajímavé jak člověka dokáže zasáhnout osud prosté zvěře, že? Upřímně právě králíků mi bylo nejvíce líto. Ostatně byli odsouzeni na smrt…
No, jedná se o povídku s mimořádně chmurnou atmosférou (zase), která v kontextu celé sbírky velice smutně zakončuje velice zajímavý lidský příběh. Opravdu se jedná o velice silnou povídku. Povídku o zoufalém muži v ubohém světě. Mno jo no…
A další z řady smutných a silných příběhů a osudů hlavního hrdiny. I těch králíků mi bylo hrozně líto. Celkově nádherná povídka.
Nejsilnější ze všech.