Portrét / Podobizna

28.08.2020

Nejdelší povídka sbírky obsahuje také jednoznačně největší množství motivů. Příběh je jednoduchý, ale jeho prostředí je velice mnohoznačné. Jedná se o horor, umělecké evangelium, filosofické dílo, magický realismus. Pravda, hned po Svatém večeru je Portrét nejméně realistický, ale co do kvality se se Svatým večerem nedá srovnávat. Komentář obsahuje spoiler.

Povídka krásně nastiňuje pokrytectví společnosti a stav umělců v předminulém století. Právě pokrytectví je hlavním motivem popisu společnosti a právě pokrytectví ničí hlavního hrdinu Čartkova, i s jeho talentem. Ale jak je příběh prezentován? Inu, povídka vám skoro připomene Obraz Doriana Graye. Co se stane, propůjčíte-li obrazu život? Portrét je stejně jako Obraz knihou o umění, o malířství. V obou případech portrét zaručuje nesmrtelnost, pokaždé však jinak. Zatímco Dorian je konzervován ve stavu mladosti a stárne jeho obraz, kdežto duše lichváře v asijském obleku je včleněna do očí temného portrétu. A tato duše vás může klidně navštívit…

Dalším motivem je jistě symbol zhoubného daru. Ďábel daruje mladému malíři dostatek peněz pro to, aby klidně a úctyhodně započal svou kariéru. Však dar sám vybízí k tomu, aby byl zneužit. Nejen tímto darem, ale i pokrytectvím je ubit dar mladého malíře, jeho „duše“ zkažena a starý lichvář si získává další zářez.

A konec povídky? Neštěstí pokračuje dál, obraz nepřestává páchat své odpudivé činy. Konec obdobně pozitivní jako například u „Příběh o tom, jak se rozhádali Ivan Ivanovič s Ivanem Nikiforovičem, nebo Starosvětští statkáři.