4dekaterezie
přečtené 70
Nepřetržité zítřky
1989,
Milan Hrabal
EXIL vysmekáváme se minulosti pro teď podřízené příště nepřetržité zítřky do nás zahnizďují a my v stálém exilu jsme sami ne však sebou pramen z kterého dosud neumíme pít jsou vteřiny z jejichž skonu teprve vytryskne pohyb ale v člověku čas pouze cizopasí (nebo snad člověk v čase?) všechno zde je podřízeno pohybu ne kráse... celý text
Měsíce
1998,
Petr Hruška
„žhne oltář kredence trhnutím se budíme slepeni spánkem plným deštivých topolů prořeklí spouštíme nohy ještě vzlyk náušnic monstrance odpoledne v kredenci kolem se zdvihá domácnost”... celý text
S lodí jež dováží čaj a kávu
1928,
Konstantin Biebl
„našel jsem její prsy kousla mě za to veverka má prudká Anděla můj anděl do mdlob padlý a její tělo pyšné a zářící jako Severka svítilo nad vodou přes zábradlí”... celý text
