absinth_queen přečtené 1

Insomnie 2018, Václav Votruba

Knihu jsem přečetla během dvou (velice příjemných) večerů. Rozhodně se povedlo navodit tu správnou hororovou atmosféru, navíc s hlavní postavou docela sdílím její fobie, takže třeba s takovým líčením hmyzem prolezlé ložnice jsem se prala s určitými obtížemi. Hned v průběhu četby mě mnohokrát napadlo, jak moc knihu stavíš na vlastních zkušenostech. Tuto otázku mi částečně zodpověděl doslov. Nijak moc mě nezaskočil, říkala jsem si, že autor, který by čerpal pouze z cizích, ne vlastních zkušeností, by s takovou lehkostí a přesvědčivostí pravděpodobně nevystihl stavy hrůzy a beznaděje tak vyčerpané lidské duše. Rozhodně to není četba pro každého. Už sama ta 'temná aura' sálající z celé knihy kdekoho může odradit (a kdekoho přilákat, ale co si budeme povídat, takových dnes zkrátka tolik není). Odhodlá-li se přesto čtenář se do knihy ponořit, nemusí mít nutně dostatek pochopení s náměty nočních hrůz a děsů, které se (i přes jejich postupnou gradaci) trochu opakují. To trochu zkouší trpělivost čtenáře, tím spíš, když kniha je na popisech vlastně postavená (co si budeme, dějově náročné to zrovna není). Zkrátka... Ti, kteří mají otevřenou mysl, případně ti, kteří jsou ochotni ji otevřít, si knihu stoprocentně užijí. Ostatně když se při čtení knihy dostane člověk do pasáže, kde si říká, "vždyť to jsem přesně já," hned ho to povzbudí ke čtení dalšího řádku.... celý text