Alkestis
přečtené 112
Děvčátko
2020,
Martin Goffa
Příjemná oddechovka na jeden večer. Nejvíc zaujaly první tři kapitoly, neboť předjímaly napínavý příběh. Ale postupně se to zvrtne a v průběhu čtvrté a páté už čtenář přesně dopředu ví, jak to bude pokračovat a jak to skončí, což odrazuje ve čtení, jestliže se v textu neobjeví nic překvapivého. Naštěstí jsou kapitoly velmi krátké a knížka úzká, takže než se člověk rozhodne, že ji odloží, má ji vlastně přečtenou :)... celý text
Zvířecí pomocníci: Klárka a vodicí pes Daisy
2021,
Anna Burdová
Už samotný název napovídá, že to nebude jen tak obyčejný příběh. Daisy je asistenční pes pro nevidomé. A nebude jediným čtyřnohým průvodcem. U těchto specializovaných psů to ale není zase tak jednoduché: Musí se na svou "práci" dlouho připravovat, než budou moci bydlet se svým novým páníčkem. Publikace si zaslouží pozornost svým precizním zpracováním jak co do textu, tak ilustrací a grafiky na každé stránce. Když doma prošla dětskýma rukama, taky jsem si ji přečetla. Fandím tomu, když dětská knížka přináší něco navíc, a to se této povedlo.... celý text
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Téma dobře zvolené, ale zpracování mi přišlo jako slabší; hodně mi to připomínalo spíš školní slohovou práci; místy suché, musela jsem se do čtení nutit.
Rokovy výlety do historie: Etiketa pro školáky
2018,
Ladislav Špaček
Právě čteme (nebo i posloucháme: součástí knihy je i kód do audioteky). Myšlenka je skvělá: prodírat se minulostí a vidět některé detaily, které běžně dítěti uniknou, protože nejsou součástí osnov školy. Vidět, jak to nejen bylo, ale i jaká platila pravidla pro etiketu. Stylistika odpovídá spíš mladšímu čtenáři. Navzdory tomu, že hlavnímu hrdinovi je deset roků, rozhovory a vyjadřování občas vypadají, že by mu spíš mělo být pět let. Mně jako dospělému to trochu trhalo uši, ale cílovému čtenáři to nevadilo. Rovněž zde nalezneme dnes již tolik nepoužívaná slova zejména v dětské literatuře (např. skon, pravil...), čímž si dítě rozšíří slovní zásobu. Ilustrace se mi líbily (synovi ne), nicméně mě mrzela jejich chybovost. Což je velká škoda. Např. když je pár vět nad obrázkem, že chlapec dává rodičům pusu v pyžamu, ale na obrázku je stále v tričku a kraťasech; když je popsáno, že si za dob Rudolfa druhého otírali rty nebo ruce do ubrusu na spodní straně stolu a na obrázku je malý ubrousek v podobě kapesníku atp., to mě mrzí, že k tomu došlo. Celkově považuji knížku za přínos a jsem moc ráda, že jsme si ji pořídili a čteme společně. A moc hezky se poslouchá hlas pana Špačka v audiotéce.... celý text
Dobré vibrace, dobrý život
2019,
Vex King
Vybírám citát „Vaše individualita je požehnání, nikoli břemeno. Budete-li se snažit být jako všichni ostatní, nebude váš život lepší než jejich. Když půjdete s davem, stanete se jeho součástí a nepodaří se vám z něj vystoupit. Když půjdete stejnou cestou jako ostatní, nedostanete příležitost vidět nic jiného než to, co vidí oni.“ (139)... celý text
Každý má svůj Everest
2020,
Aleš Procházka
Pobavila; i kvůli dobrému načasování: příběh se odehrává v říjnu, já si ji přečetla začátkem listopadu. Pochmurné počasí a ještě ho trávit na horách? Živě jsem si to představovala jako pěkný klasický český film plný trapasů, kterým se zasmějeme my, ale hrdinům příběhů už do smíchu tolik nebylo.... celý text
Jak překonat stydlivost, ostych a nesmělost
2020,
Nina Deissler
Když jsem si knihu pořizovala, tak jsem k ní původně měla určité předsudky, zdali se nejedná o nějakého rádoby rádce, ale naopak! Kniha mile překvapila, rozebírá různé důvody ostychu, někdo je ostýchavý od narození, jindy nás k tomu přivedou určité životní zkušenosti. Je zde i metoda, jak se ostychu zbavit nebo ho zmírnit. Myslím, že v knížce se najde každý z nás: všichni jsme v průběhu života prožili různé situace, které mohly zacloumat s naším sebevědomím. Je to jedna z těch publikací, ke kterým se člověk bude vracet, lépe tak porozumí sobě a ostatním.... celý text
Malý Bobeš
1955,
Josef Věromír Pleva
Přečetla jsem spoustu knih, miluju knihy, a když většinu vezmu po letech do ruky, vybaví se mi děj, nebo alespoň hlavní myšlenka. Jenže tohle mě vůbec nebavilo. Četli jsme to povinně ve škole za minulého režimu a mám v tom takovou mlhu, že si ani nejsem vědoma, zdali jsme to nakonec dočetli. Bída. Nemám nic proti povinné literatuře, přečetla jsem jinak všechno; asi jako jedna z mála, hojně se ode mě opisovalo :D. Ale tahle kniha mi přišla tak cizí... A ani ji nechci dávat druhou šanci v dospělosti. Na trhu je rozhodně velký výběr kvalitních knih a čas na tomto světě máme omezený, tak proč ho na něco takového plýtvat.... celý text
