ArkAngel přečtené 880

Draci: Děsivé příšery z bájí a mýtů 2010, Gerrie McCall

Třetí titul ze edice příšer, kterou u nás vydal Svojtka, je pravděpodobně nejslabší, jelikož má kromě horší kresby také poloviční rozsah. Nevidím problém v tom nasbírat daleko více draků, jelikož je jich mytologie i literatura plná. Opět musím jako plus označit to, že se zde dozvíme například o tvorech jako Ládón nebo Hatuibwari, kteří jsou pro nás spíše neznámí, ale i tak by to chtělo dát si s takovou publikací více práce.... celý text

Mytické příšery a monstra 2009, Chris McNab

O stupeň lepší než titul Monstra a jiná strašidla, který spadá do stejné edice. Dílo nabízí lepší kresbu i výběr příšer, kdy se tak čtenář dozví něco i o kulturách, které jsou mu naprosto cizí. Opět je to ale velmi zkratkovité a taky si říkám, proč ve stejné řadě pojednávat víckrát o totožných monstrech, když mohli autoři sáhnout třeba po něčem méně známém.... celý text

Monstra a jiná strašidla 2010, Gerrie McCall

V dětství patřily podobné bestiáře mezi mé oblíbené publikace, ale z dnešního pohledu vnímám, jak se to titul nedostačující. Děti se sice seznámí s jednotlivými netvory, ale kniha o nich nepodává téměř žádné informace a kresba také moc povedená není. Občas je to navíc zavádějící a chtělo by to blíže uvádět díla, ze kterých monstra pochází, jelikož u některých je to uvedeno a u jiných zase ne.... celý text

Assassin's Creed: Průvodce světem 2019, kolektiv autorů

Velmi dobře uchopená encyklopedie k videoherní sérii Assassins Creed, kterou táhne dolů jen jediné - překlad a korektura. Právě kvůli tomu jsem knihu neměl v plánu vůbec číst a vrátil jsem se k ní až po letech, kdy jsem si řekl, že onen tristní stav překladu budu ignorovat. Fanouškům dá titul jinak možnost si něco málo zopakovat, případně si rozšířit informace, jelikož ne všichni hráli všechny tituly nebo četli komiksy a knížky. Ano, tato série je již velmi rozsáhlá a pokud nechcete trávit čas na anglických Fandom webech, je to rozhodně titul, po kterém lze sáhnout.... celý text

Gwent - Výtvarné umění zaklínačské karetní hry 2017, Marcin Batylda

Jedná se o velice pěknou publikaci, ve které si může člověk do detailu prohlédnout jednotlivé kresby, které jinak ve hře vidí v malinkém měřítku... ale to je vlastně všechno. Ke každé kartě sice dostanete popis, který buď o ní nějak vypovídá, případně autor prozrazuje, co bylo jeho inspirací, ale po prolistování vám to nic nepřinese. Určitě je to fajn pro fanoušky série a podpoříte tím autory, ale tím to končí.... celý text

Zaklínač a jeho svět 2015, Marcin Batylda

Skvělý příklad toho, jak se mají dělat encyklopedie k fikčním světům. Zaklínač a jeho svět patří do knihovničky každého milovníka knižní i videoherní série, kdy autoři zvolili přístup samotného Sapkowského a prezentují text jako jakýsi nalezený rukopis psaný Marigoldem, do kterého přispívaly ostatní postavy. Čtenář se tak dozví více o geografii, historii, monstrech i jednotlivých postavách, kdy je vše doplněno nádhernými ilustracemi.... celý text

Princ z Persie: Písky času - Obrazový průvodce 2010, Steve Bynghall

Když to fungovalo u Star Wars, tak se to rozhodli dělat všichni. Popravdě nevidím smysl toho, aby každý jeden film musel mít vlastní obrazový slovník/průvodce, byť může být graficky hezky zpracovaný. V tomhle případě využívá vlastně jenom fotek z filmu, takže si čtenář nemůže prohlédnout postavy z pozadí, jako tomu bývá právě u SW. Navíc to nepřináší žádné další informace a funguje to pomalu jen jako převyprávění, kdy jsou popisy jednotlivých postav vlastně zbytečné. Merchandise o ničem.... celý text

Hrůza za závojem 2019, Adam Christopher

Jinak než epilogem k epilogu se tenhle román ani nazvat nedá... a byť se nečte vůbec špatně, je to akorát natahovaná nuda, která se rázem promění v záchranu celého světa, jemuž hrozí totální destrukce. Zatímco tedy ve videohrách zachraňujeme akorát království, závěrečná kniha to musela povýšit na vyšší úroveň a autor zde přimíchal ještě alternativní reality, dvojníky a podobně. Sem tam mi některé pasáže navíc nedávaly smysl a příliš mne nepotěšilo, že pomalu jediný charakterový rys, který autor hrdince dal, je de facto závislost na droze. Pokud máte videohry rádi, klidně skončete poslední hrou a tuhle knihu vynechte... případně přeskočte celou knižní sérii, která toho příliš nepřináší.... celý text

Legendy (L3g3ndy) 2020, * antologie

Když vznikaly L3g3ndy, dostali autoři jednoduchý úkol - vzít nějakou českou pověst nebo legendu a po vzoru YouTube seriálu Legendy Polskie ji převést do přítomnosti nebo blízké budoucnosti. Co se týče kvality, tak to balancuje na pomezí dvou a tří hvězd, ale druhá polovina je výrazně lepší, tak jsem se rozhodl i pro vyšší hodnocení. Železného muže, Virus a Oheň bych tak označil i za nejlepší texty z antologie, kdy mi nepřišlo, že by legendy překlápěli na sílu, jako tomu bylo třeba u Kance nebo Tenkrát na zahradě. Jinak mi přišlo paradoxní, jak Annie Mirai píše v závěru své povídky, že člověk by neměl dát na první dojem a měl by dát ostatním možnost jej změnit, aby toho pak nelitoval... protože sama toho schopna není. Sám jsem se na antologii podílel, ale ve výsledku jsem se do ní nedostal... takže kdyby měl náhodou někdo chuť si přečíst můj text, klidně se ozvěte, pošlu.... celý text

Daudův návrat 2018, Adam Christopher

Když srovnám první a druhý knižní díl, tak jde vidět, že se autor konečně vypsal, jelikož jeho formulace nejsou tolik amatérské. Příběh se tentokrát zaměřil na zabijáka Dauda, kdy s pomocí knihy snaží propojit všechny tři díly videoherní série. To se autorovi víceméně i daří, ale kniha pochopitelně není ničím přelomová. Problémů má již ale podstatně méně než Zkorodovaný muž, takže tentokrát si ode mě odnáší vyšší hodnocení. Ale když knihu přeskočíte, nic se nestane.... celý text

Zkorodovaný muž 2017, Adam Christopher

Byť série Dishonored nedisponuje propracovaným scénářem, má velmi poutavý svět, který si získal mnoho fanoušků. A jak už to u slavných herních sérií bývá, Dishonored taktéž dostalo vlastní doplňující knihy. Příběh se odehrává mezi prvním a druhým dílem a místo něčeho originálního dává fanouškům úplně všechno, co zná z prvního titulu, ať už se jedná o postavy v podobě Slackjawa nebo Boylových, případně maškarního večírku a různých gangů. Styl psaní je neskutečně amatérský a působí trochu jako fanfikce. Autor se dopouští obratů, kdy buď něco několikrát opakuje, případně pokládá otázku a hned na ni odpovídá. Navíc se někdy až moc na sílu snaží zakomponovat herní mechaniky, což taky není úplně správně. Kniha není hra.... celý text

Den trifidů 2021, John Wyndham (p)

Dnu trifidů se rozhodně nedá upřít jeho čtivost, ale ve srovnání s jinými díly to až tak přelomové není. Sám autor se inspiroval kupříkladu Válkou světů, akorát místo marťanů využil inteligentních rostlin zvaných trifidi. Kniha trochu trpí obsáhlou expozicí, kdy nám je nejprve vysvětleno, jak lidé oslepli a načež, co jsou trifidi zač. Než se to celé rozjede, chvíli to trvá a byť byste možná čekali, že bude kniha zaměřená přimárně na boj s novým nepřítelem, věnuje se postapokalyptické otázce znovuvybudování lidské společnosti. Ženské postavy jsou zde trošku prosťoučké, ale na druhou stranu oceňuji, že se autor nebojí nadhodit otázku polyamorie, byť pouze za účelem množení, což je v tomhle zase mínus. Knihu určitě doporučuji si přečíst, ale pokud jste již zběhlí v žánru sci-fi a postapo, nic vás tam asi nepřekvapí.... celý text

Hořká lízátka 2009, Veronika Brožková

Hned jsem si při čtení vzpomněl na Jakubu Katalpu, ale bylo to o stupeň horší. Celý text je hodně metaforický, živočišný a ukazuje odvrácenou stranu společnosti, ve které lidé touží po úspěchu. Jazyk k podobnému textu rozhodně sedí, místy se mění i jeho forma (podobně jako u Katalpy) a osudy jednotlivých postav se různě prolínají. Něco mi tam ale chybělo... něco kvůli čemu bych vnímal větší smysl díla nebo ve mě vyvolalo větší emoce. Není to pro každého, ale čtenáře si to určitě najde.... celý text

Plochozemí: Román o mnoha rozměrech 2014, Edwin A. Abbott

Plochozemí je naprosto unikátním titulem na poli sci-fi literatury, který byl k překvapení mnohých čtenářů navíc napsán v devatenáctém století. Kromě otázek společnosti, údělu ženy, medicíny apod. si ale román především pohrává s otázkou rozměrů, kdy dvourozměrná bytost snadno chápe svět úseček, ale trojrozměrný svět je pro ní již takřka nepředstavitelný. Plochozemí tak jednoduše zpracovává otázku, jak bychom my sami asi čelili někomu, kdo by se vydával za zástupce čtvrtého nebo vyššího rozměru. Místy se čte kniha snadno, jindy musí čtenář více přemýšlet. Už jen kvůli její unikátnosti ale nemůžu jinak než jí ostatním doporučit.... celý text

Padlá hvězda 2023, Claudia Gray (p)

Kvalitativně se Padlá hvězda drží na úrovni ostatních děl z Vrcholné republiky, ale tahle patří do té lepší poloviny. Postavy jsou nám více psychologizované a čtenář si tak k nim vytváří hlubší vztah, ale na druhou stranu se na scéně objevují opět loď Plavidlo a živý kámen Geode, což tvůrcům prostě neodpustím. Najdeme tu i pár logických kiksů typu: "dobrá zpráva - nebyl to nepřítel, špatná zpráva - byli dva," které by fungovaly lépe v jiné variaci, ale tady se to autorce příliš nepovedlo. Škoda, že tyhle nesmysly táhnou kvalitu Vrcholné republiky dolů.... celý text

Srdce Drengirů 2023, Cavan Scott

Druhý svazek komiksu z Vrcholné republiky je stejnou výplní jako ten předešlý. Hrozbu rostlinných drengirů vyřeší víceméně za chvilku, zatímco komiksy o Lukovi s Vaderem jsou schopni natahovat na desítky čísel. Skoro jako kdyby originálním postavám a vlastnímu psaní nevěřili. Kresba se oproti minulé o něco zhoršila, ale scenáristicky je to na stejno, jen ta zápletka je o stupínek zajímavější, protože se děj spolu s romány rozjel.... celý text

Není strachu 2023, Cavan Scott

Komiksový příběh z Vrcholné republiky nebyl vyloženě špatný, ale jednalo se víceméně o sérii "vedlejších úkolů", které se odehrávají mezi romány. Kvalita vyprávění víceméně celé Vrcholné republice odpovídá, kdy sice přináší nové a neprobádané období, ale je to takové nijaké. Čtenář ale aspoň získá představu, jak nové postavy, lodě nebo rasy vypadají, takže to je menší plus.... celý text

Paní jezera 2012, Andrzej Sapkowski

Do čtení posledního dílu ságy jsem se musel opravdu nutit. Na jednu stranu Sapkowski rozvlekl putování hrdinů do několika knih, jen aby to v závěru uspěchal, přidal časové skoky a pozabíjel většinu postav, aby to měl už za sebou. Proti onomu pobíjení hrdinů pochopitelně nic nemám, ale myslím si, že poslední kniha (která oproti předešlým opět nabobtnala) měla být rozdělena na tři. Bylo by tak dost času na všechny dějové linky, které si Sapkowski přimyslel, na putování Ciri po jiných světech (z propojení s Artušem moc nadšený ale nejsem), Divoký hon i další věci. Díky bohu za CD Project, který dal sáze daleko důstojnější konec, než je tahle patlanina, která na jednu stranu děj natahuje vedlejšími linkami, ale ten hlavní uspěchala.... celý text

Věž vlaštovky 2011, Andrzej Sapkowski

Sága o zaklínači se pomalu blíží ke svému konci a Sapkowskému to začíná bobtnat. Ne že by se snažil rozvést jednotlivé dějové linky o oblíbených postavách, on si jich ještě několik dalších přidal! Čtenář tak skáče neustále mezi různými královstvími, občas i v čase nebo si Andrzej usmyslel, že si trošku bude hrát s formou a část kapitoly tak píše Marigoldovy zápisky. Bonhart je kupříkladu zajímavý záporák, ale ono velké množství dějových linek obsahuje také spoustu balastu, který akorát zpomaluje vyprávění o Geraltovi a jeho družině, Ciri nebo Yennefer.... celý text

Křest ohněm 2011, Andrzej Sapkowski

Geralt z Rivie je pochopitelně skvělým hrdinou... ale co když mu dáte družinu, abyste jej vyhodili z komfortní zóny? Ať už přítomnost oblíbeného Marigolda, (ne)Nilfgaarďana Cahira, Milwy, Zoltana s jeho bandou a zejména geniálního Regise, posouvá příběh na zcela jinou úroveň, kdy tato různorodá sebranka rozbíjí mnohá klišé, která se Sapkowski rozhodl hravými způsoby rozbít. Příběh Ciri a Potkanů mne nikdy příliš nezajímal, ale pasáže pochopitelně smysl mají a ostatní kapitolky v podobě čarodějek nebo Dijkstry zase dokreslují celou politickou hru. Rozhodně jeden z nejlepších dílů série.... celý text