Astonius přečtené 300

Lolito 2015, Ben Brooks
ztráta času

Nikdy bych nevěřila, že někdy použiji v hodnocení tlačítko "odpad" :-) Tohle však nic jiného nebylo a pokud v komentářích příslušníci (zřejmě) mladého věku uvádějí, že je to běžný popis "teen" života, pak je něco ve společnosti špatně. Nedočetla jsem asi posledních 30 stránek, to už se opravdu nedalo, už jsem celé knihy měla dost. Jestli si to dobře pamatuji - jí bylo 46 let? A jemu 15? Ať se snažím jakkoli, tak tomuhle prostě nemohu věřit, ani kdybych chtěla - něco jiného je komunikace přes internet, ale při setkání? Takové věci se prostě nestávají. Opačně by to bylo samozřejmě úplně něco jiného, takto starší muž by se do toho klidně pustil a bylo by to i uvěřitelné, ale toto prosím ne. Samotné téma přináší příslib určité erotiky, dalo by se předpokládat, že ta bude rozvedena v knize nejvíce - zejména pokud jde o určité "zaučování" apod., ale není tomu tak. Při vykreslení hlavní "mužské" postavy jsem stále hledala něco, čeho bych se mohla chytit, abych to alespoň trochu brala vážně - např. že by na svůj věk byl rozumově vyspělý, nebo "nebesky krásný", abych tomu alespoň trochu uvěřila, ale ani v tomto směru to nefunguje, ten kluk se neumí chovat, nemá žádné zábrany a zásady, nemá odpovědnost, je hloupý. A jak už někdo v komentářích napsal - nechápu, že to vůbec někdo vydal :-)... celý text

Manželova žena 2017, Jane Corry

Knize se nedá upřít ohromná čtivost, a to hned od začátku. Je to zejména dáno tím, že v ději nevystupuje moc postav - to je sice na počátku výhodou, čtenář hned zapadne do děje a krásně se orientuje, ovšem později už to příběh příliš zjednodušuje a bohužel také znevěrohodňuje. Kvalitativní hodnota stále klesala, až to pro mě došlo do nížin naivní báchorky s kriminální zápletkou. Byla tam znát urputná snaha celý děj zakončit určitým "uzavřením kruhu", a to za každou cenu. Úplný závěr týkající se různých odsouzení zúčastněných za různé zločiny byl toho důkazem. Dalším slabým místem pro mne byla psychologie postav - nenašla jsem mezi nimi jediného kladného hrdinu a všechny jejich vzájemné vztahy byly popsány jako neradostné, bolestné, nešťastné, z donucení, nereálné.... celý text

Nástroje temnoty 2012, Imogen Robertson

Dobrodružný příběh, velmi čtivý, ale i velmi předvídatelný. Začátek knihy mne úplně pohltil, ale zhruba v jedné třetině došlo k tomu, že se autorka jakoby otáčela na místě a nevěděla, jak propojit dobře rozehraný děj s jeho koncem. Tehdy moje pozornost trochu polevila a ke knize jsem příliš nespěchala. Celkově to však bylo ideální odpočinkové čtení, které nemělo víceméně hluchá místa odbíhající od příběhu, bylo jednoduché na pochopení a bavilo. I když jsem věděla, že čtu detektivku, stále mi tam však nějak chyběla nějaká alespoň malá milostná linka - tou by se to dalo okořenit :-) Zřejmě budu chtít číst i další knihy série, ale ne hned, trochu odstupu neuškodí.... celý text

Problémové partie 2007, Mark Haddon

Moc často se mi nestává, že by mne kniha natolik pohltila, že bych litovala, když jsem od ní musela odejít. Příběh se točí okolo jedné rodiny, s jejímiž členy se člověk stále dokola setkává a čím víc se začítá, tím tato setkání jsou intenzívnější, až to vypadá, jako by to byly živoucí postavy, např. rodina souseda apod. Velmi se mi líbil styl, jakým je napsána - nejprve dojde k popsání situace z pohledu jedné postavy a pak zase z jiného úhlu vysvětlení další postavy, takže člověk najednou pochopí, že ne vše, co se jeví daným způsobem, musí být takové. Myslím, že je to ideální letní čtení, takové to chytré, i trochu na přemýšlení. Autorův humor je můj šálek kávy, byla to snad první kniha, u které jsem se chvílemi nahlas smála - to se mi prozatím nikdy ještě nestalo. Na závěr chci jen říct, že mne velmi překvapilo, že to napsal muž - ještě bych uvěřila tomu, kdyby to byl psycholog, ale jinak smekám před jeho schopností dokonalého vystižení vztahů v rámci jedné rodiny, a to jak z pohledu mužů, tak z pohledu žen.... celý text

Všechny důvody světa, proč běhám 2017, The Oatmeal (p)

Žízeň 2017, Jo Nesbø

Čím více jsem se blížila závěru, tím víc jsem si říkala, že Harry Hole by ve skutečnosti byl pro obyčejné policisty maximálně přítěží a ne někým, ke komu je možno vzhlížet... POZOR, komentář dál může obsahovat nastínění děje.... Fakta jsou taková, že ho do případu vtlačila šéfka, která ho tajně miluje, pro potřebnou týmovou práci absolutně není, to, co zjistil, přišlo spíš tak jakoby náhodou nebo šlo o domněnky, nikoli důkazy, v době, kdy se celá policie honila za vrahem, on nebyl k sehnání, protože se opil a vygradování těchto eskapád byl závěr... "Opičí past" vařená absolutně z vody by se setkala tak akorát s výsměchem - a nemusím být policajt, abych si domyslela, jak vše skončí, když se konfrontace provádí v situaci, kdy před pachatelem leží na stolku zbraň... Harry je samotář, střelec, který si dělá, co chce, ale když se mu to zvrtne, lítá vrtulník, dělají se zátarasy a všichni jsou na drátkách, aby ho zachránili... :-) V krimi příběhu jsem viděla velké mezery, které mi vadily. Jinak styl autora je velmi čtivý a zajímavý, nástup Harryho na scénu je proveden velmi hezky, příběh se najednou rozjede a oživí. Způsob vyprávění, kdy čtenář hned neví, ke které osobě si čte děj, se mi zezačátku líbil, bylo to něco nového, ale pak už mě to spíš rušilo - po pochopení, koho se přečtené týkalo, jsem si ten kus mohla přečíst znovu, abych si detaily srovnala do souvislostí... Knížka pro mne byla lepší průměr, nijak mne k sobě nepoutala, nepoženu se honem do dočtení celé série... :-)... celý text

První konec 2016, Lauren James

Einstein & Einstein 2017, Marie Benedict (p)

No tak ne že bych se chtěla Alberta nějak zastávat.... :-) Zdá se mi však, že autorka straní Milevě a on je to zlo - četla jsem jednostrannou výpověď o manželství s neobyčejným vědcem absolutně nekritickou k jeho ženě. Alespoň tak se mi to zdá. Neznám bližší podrobnosti jejich soužití, ani to zjišťovat nechci, ale prostě si myslím, že i s ní musel být život těžký, zvlášť když je kladen důraz na její inteligenci a podobnou náturu, jako měl on. Dotkly se mě hlavně dvě věci - záležitost ohledně Lieserl a ve vztahu k ní skutečnost, že to prostě byla matka, kdo ji opustil. Ať už je to v tomhle díle vysvětlováno jak chce (nebo jak to asi mohlo být celé doopravdy?), i s ohledem na dobu a společnost, můj osobní názor viní matku rozhodně víc než otce a proto mi nebylo po chuti neustálé obviňování Alberta za jeho postoj. A druhá věc je to stálé naznačování, že za vším co se týče práce a vědy vlastně zjednodušeně řečeno stála Mileva a Albert se s ní pouze "svezl"... Celkově vzato celý vylíčený příběh má většinu základů samozřejmě založených na pravdivých skutečnostech, ale podáváno je to velmi subjektivně, s "protialbertovskou" náladou :-)... celý text

Kateřina Aragonská: Pravá královna 2016, Alison Weir

Tahle kniha mi dala vše, co jsem od ní čekala, možná i o něco víc. I když je velmi rozsáhlá, četla se krásně a v žádné její části jsem neměla pocit, že by byla příliš rozvleklá. Chvíle, kdy se člověk začetl, totiž čtenáře přenesly do popisované doby, nebylo to snad ani takové, jako by sledoval film, ale snad jako by se v kůži Kateřiny přímo sám ocitl. Známé historické události jsou popisovány z pohledu "zapuzené královny" a při čtení si člověk uvědomí, jak těžký měla osud a jak jinak a lehčeji se dnes žije. Člověk se v četných drobnostech také nenásilně vzdělá, protože kniha je plná detailů a zajímavostí, které jsou vpraveny do textu, takže se dozvídá např. o zvyklostech u dvora, tehdejší praxi v porodnictví, plnění manželských královských povinností, trávení volného času apod. Pokud vyjde záměr, že bude sepsáno 6 knih o všech 6 ženách Jindřicha VIII., pak bych si je všechny ráda přečetla. Autorka má co říci, takže text je dějově obsáhlý a rozhodně nenudí.... celý text

Spáčův hrad 2017, Barbara Erskine

Od tlusté knihy očekávám buď detailní podrobný příběh, v němž se odehraje velké množství děje nebo příběh, který půjde do hloubky, při němž čtenář velmi do detailu pozná hrdiny knihy, jejich vztahy, myšlenky a emoce. Navíc když člověk dočítá takovou knihu, nemůže se od ní ke konci už odtrhnout, protože děj ho plně pohltí. Tahle kniha neměla nic z toho. Příběh z minulosti je zajímavější, občas se něco odehrává, ale i když téma skýtá bohaté možnosti, člověk se dozvídá jen historické věci ve velmi obecné rovině. Když už je popisována jedna konkrétní domácnost výjimečného muže, bavilo by mne číst košatý příběh o životě z hlediska každodenních starostí v té době a prostě tomu dát trochu šťávy - autorka podává stále dokola obecné věci, které mne nudily. V příběhu ze současnosti není zhola nic - hlavní hrdinka zjednodušeně řečeno pořád jen spí a nic moc nedělá. Jednou se jde projít. Záporná postava Rhona je tam jak pěst na oko, aby se alespoň něco dělo - její charakter je ale tak nepravděpodobný a zmatený, že je jako postava neuvěřitelná a směšná. Závěrečné drama vlastně ani žádné drama nebylo, protože tomu chyběla jakákoli gradace - člověk se o "své hrdiny" vůbec nebojí a je mu jedno, jak to s nimi dopadne. Styl autorky je samozřejmě stále velmi čtivý a téma nebylo úplně nezajímavé, ale opět jsem měla ten stejný problém jako u předchozích knih, že na to, jak málo se v knize událo, byla moc dlouhá. Nemohu se zbavit pocitu jako by spisovatelka byla placena od stránky a chyběly jí nápady, takže děj je uměle protahován :-) Pro mne tvorba B.E. víc a víc upadá, alespoň si myslím, že její první knihy byly daleko zajímavější. Je však i možné, že jsem už zase o něco starší čtenář, který možná žádá trochu víc...... celý text

Dívka v ledu 2016, Robert Bryndza

Dočetla jsem za polovinu a musela jsem bohužel odložit, absolutně mě to nebavilo. Problém byl, že jsem nenacházela jedinou sympatickou postavu a tak nějak všechno bylo v téhle detektivce špatně. Příběh nebyl více rozvrstven a nudil, hlavní vyšetřovatelka byla jako šéfka nesnesitelná, psychologie postav byla silně nedotažená, o kriminalistice se nedá hovořit. V okamžiku, kdy člověka vůbec nezajímá ani oběť ani vrah a nic ho ke knize netáhne, je načase s ní přestat :-)... celý text

Dallas 63 2012, Stephen King

Velmi se mi líbilo, že kniha je tvořena několika postupnými příběhy, než začne vůbec to hlavní, na co čtenář čeká, neboť hlavní hrdina po objevu díry v čase vlastně nejdřív zkoumá, jak vše funguje. Tyto příběhy jsou ale i potom součástí celého námětu a jsou samy o sobě tak zajímavé, že se člověk stále těší, jak se vše povede nebo nepovede. Tyto samostatné děje byly výborným nápadem, jak plně využít celý motiv cestování časem - člověk nemusí číst tak dlouhý román jen v očekávání JFK na konci, kniha je díky tomu stále zajímavá a udržuje napětí. Jediná výhrada a zklamání u mne nastalo až těsně před koncem, kdy se mi zlomek děje zdál chvíli hodně přitažený za vlasy a dystopický, ale potom ten úplný závěr mne už nezklamal, s tím jsem byla spokojená. Během čtení, které mi trvalo dlouho hlavně z důvodu nedostatku času, jsem zhlédla též hodně dokumentů o atentátu na JFK, působí na mě teď jako magnet :-) A pozor - zjistila jsem, že existuje seriál - a podle prvního dílu, který jsem už viděla, se zdá, že se dost věrně drží knižní předlohy.... Takže chvilku ještě v Dallasu 63 zůstanu :-)... celý text

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

První polovina knihy mne uchvátila, protože jsem měla pocit, jako bych s každým otevřením chodila za hlavním hrdinou do rodiny, ke starým známým a přátelům - příběh je vyprávěn obyčejně, ale opravdově - lidé se chovají normálně, jsou popsaní věrohodně a autor má krásný sloh. Ale nějak jsem čekala určitý zásadnější vývin celého příběhu. Ten samozřejmě nastal co se týče událostí, ale nepřišla žádná změna v těch unylých vztazích, které hlavní hrdina prožíval - chyběly mi tam nějaké emoce. Zbyněk byl hrozně bez života a jako chlap mi neimponoval - na jednu stranu se nenechal zastrašit a šel hájit nespravedlnost, která se ho přímo nedotýkala, na druhou stranu sebou nechal vláčet ženskýma a nezmohl se na odpor. Všechny jeho vzpomínky na to, co s nimi prožil, jako by byly z jiného světa, protože v čase přítomném vše prožívá spíš jako divák než jako aktér.... celý text

Tmavé stěny Willardu 2016, Ellen Marie Wiseman

Kniha se nezdržuje žádnými okrajovými popisy a zdlouhavými nudnými pasážemi, jde rovnou k věci a rychle střídá obě dějové linie a díky tomu je velice čtivá. Neotřelý příběh v obou rovinách je dalším prvkem, který čtenáře k románu poutá. Samozřejmě lepší z těch dvou dějů je ten z minulosti, sálá z něj atmosféra, neútěšnost, zoufalství, neštěstí a nespravedlnost. Jen jsem měla pocit, že děj je zasazen do hlubší minulosti, než jak se podává - právě z důvodu vykreslených strašných podmínek v ústavu. Autorka však na konci klade důraz na doslov k objasnění reálií, lze tedy předpokládat, že tyto okolnosti si dobře prostudovala. Příběh ze současnosti byl příběhem mladé dívky, takže řešila především problémy se spolužáky a školou, což mě moc nepřitahuje, nicméně bylo to i tak zajímavé a při čtení této linie jsem nijak neměla pocit, že bych ji už chtěla mít za sebou. To, co mi na této dějové lince vadilo, byla spíš psychologie hlavní postavy - celkově mi přišla hrozně nepravděpodobná s ohledem na prožité dětství a všechno ostatní okolo jejího života. Také záležitost s dopisy z vězení byla moc zdramatizovaná a prostě té vyhraněné zatrpklosti vůči matce nevěřím. To, co srazilo na mém hodnocení jednu hvězdu, je ovšem konec, ten to podle mě všechno zabil :-)... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Volání netvora 2012, Patrick Ness

To děsivé a nervy drásající v této knize není netvor, ale "rodinná situace", která ho vyvolala.... Kniha je trochu o něčem jiném, než se tváří - a řeší trochu jiný druh strachu, než který jsem předpokládala. Dětem podle mého názoru moc určená není, protože i dospělý z ní je úplně rozhozený, natož dítě... Ten tísnivý pocit, který kniha vyvolává, je uvnitř, psychický - není to tak, že by se člověk pak bál o samotě potmě.... Krásné ilustrace celou atmosféru umocňují. Musím však říct, že kdybych předem věděla, o jakém konkrétním neštěstí bude kniha pojednávat, nečetla bych ji.... celý text

Výjimeční lidé 2015, Peter May

Z jako Zelda 2014, Therese Anne Fowler

Mlýny osudu 2014, Johan Theorin

Zaklínač duší 2010, Sebastian Fitzek