Astonius
přečtené 294
Einstein & Einstein
2017,
Marie Benedict (p)
No tak ne že bych se chtěla Alberta nějak zastávat.... :-) Zdá se mi však, že autorka straní Milevě a on je to zlo - četla jsem jednostrannou výpověď o manželství s neobyčejným vědcem absolutně nekritickou k jeho ženě. Alespoň tak se mi to zdá. Neznám bližší podrobnosti jejich soužití, ani to zjišťovat nechci, ale prostě si myslím, že i s ní musel být život těžký, zvlášť když je kladen důraz na její inteligenci a podobnou náturu, jako měl on. Dotkly se mě hlavně dvě věci - záležitost ohledně Lieserl a ve vztahu k ní skutečnost, že to prostě byla matka, kdo ji opustil. Ať už je to v tomhle díle vysvětlováno jak chce (nebo jak to asi mohlo být celé doopravdy?), i s ohledem na dobu a společnost, můj osobní názor viní matku rozhodně víc než otce a proto mi nebylo po chuti neustálé obviňování Alberta za jeho postoj. A druhá věc je to stálé naznačování, že za vším co se týče práce a vědy vlastně zjednodušeně řečeno stála Mileva a Albert se s ní pouze "svezl"... Celkově vzato celý vylíčený příběh má většinu základů samozřejmě založených na pravdivých skutečnostech, ale podáváno je to velmi subjektivně, s "protialbertovskou" náladou :-)... celý text
Kateřina Aragonská: Pravá královna
2016,
Alison Weir
Tahle kniha mi dala vše, co jsem od ní čekala, možná i o něco víc. I když je velmi rozsáhlá, četla se krásně a v žádné její části jsem neměla pocit, že by byla příliš rozvleklá. Chvíle, kdy se člověk začetl, totiž čtenáře přenesly do popisované doby, nebylo to snad ani takové, jako by sledoval film, ale snad jako by se v kůži Kateřiny přímo sám ocitl. Známé historické události jsou popisovány z pohledu "zapuzené královny" a při čtení si člověk uvědomí, jak těžký měla osud a jak jinak a lehčeji se dnes žije. Člověk se v četných drobnostech také nenásilně vzdělá, protože kniha je plná detailů a zajímavostí, které jsou vpraveny do textu, takže se dozvídá např. o zvyklostech u dvora, tehdejší praxi v porodnictví, plnění manželských královských povinností, trávení volného času apod. Pokud vyjde záměr, že bude sepsáno 6 knih o všech 6 ženách Jindřicha VIII., pak bych si je všechny ráda přečetla. Autorka má co říci, takže text je dějově obsáhlý a rozhodně nenudí.... celý text
Spáčův hrad
2017,
Barbara Erskine
Od tlusté knihy očekávám buď detailní podrobný příběh, v němž se odehraje velké množství děje nebo příběh, který půjde do hloubky, při němž čtenář velmi do detailu pozná hrdiny knihy, jejich vztahy, myšlenky a emoce. Navíc když člověk dočítá takovou knihu, nemůže se od ní ke konci už odtrhnout, protože děj ho plně pohltí. Tahle kniha neměla nic z toho. Příběh z minulosti je zajímavější, občas se něco odehrává, ale i když téma skýtá bohaté možnosti, člověk se dozvídá jen historické věci ve velmi obecné rovině. Když už je popisována jedna konkrétní domácnost výjimečného muže, bavilo by mne číst košatý příběh o životě z hlediska každodenních starostí v té době a prostě tomu dát trochu šťávy - autorka podává stále dokola obecné věci, které mne nudily. V příběhu ze současnosti není zhola nic - hlavní hrdinka zjednodušeně řečeno pořád jen spí a nic moc nedělá. Jednou se jde projít. Záporná postava Rhona je tam jak pěst na oko, aby se alespoň něco dělo - její charakter je ale tak nepravděpodobný a zmatený, že je jako postava neuvěřitelná a směšná. Závěrečné drama vlastně ani žádné drama nebylo, protože tomu chyběla jakákoli gradace - člověk se o "své hrdiny" vůbec nebojí a je mu jedno, jak to s nimi dopadne. Styl autorky je samozřejmě stále velmi čtivý a téma nebylo úplně nezajímavé, ale opět jsem měla ten stejný problém jako u předchozích knih, že na to, jak málo se v knize událo, byla moc dlouhá. Nemohu se zbavit pocitu jako by spisovatelka byla placena od stránky a chyběly jí nápady, takže děj je uměle protahován :-) Pro mne tvorba B.E. víc a víc upadá, alespoň si myslím, že její první knihy byly daleko zajímavější. Je však i možné, že jsem už zase o něco starší čtenář, který možná žádá trochu víc...... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Dočetla jsem za polovinu a musela jsem bohužel odložit, absolutně mě to nebavilo. Problém byl, že jsem nenacházela jedinou sympatickou postavu a tak nějak všechno bylo v téhle detektivce špatně. Příběh nebyl více rozvrstven a nudil, hlavní vyšetřovatelka byla jako šéfka nesnesitelná, psychologie postav byla silně nedotažená, o kriminalistice se nedá hovořit. V okamžiku, kdy člověka vůbec nezajímá ani oběť ani vrah a nic ho ke knize netáhne, je načase s ní přestat :-)... celý text
Dallas 63
2012,
Stephen King
Velmi se mi líbilo, že kniha je tvořena několika postupnými příběhy, než začne vůbec to hlavní, na co čtenář čeká, neboť hlavní hrdina po objevu díry v čase vlastně nejdřív zkoumá, jak vše funguje. Tyto příběhy jsou ale i potom součástí celého námětu a jsou samy o sobě tak zajímavé, že se člověk stále těší, jak se vše povede nebo nepovede. Tyto samostatné děje byly výborným nápadem, jak plně využít celý motiv cestování časem - člověk nemusí číst tak dlouhý román jen v očekávání JFK na konci, kniha je díky tomu stále zajímavá a udržuje napětí. Jediná výhrada a zklamání u mne nastalo až těsně před koncem, kdy se mi zlomek děje zdál chvíli hodně přitažený za vlasy a dystopický, ale potom ten úplný závěr mne už nezklamal, s tím jsem byla spokojená. Během čtení, které mi trvalo dlouho hlavně z důvodu nedostatku času, jsem zhlédla též hodně dokumentů o atentátu na JFK, působí na mě teď jako magnet :-) A pozor - zjistila jsem, že existuje seriál - a podle prvního dílu, který jsem už viděla, se zdá, že se dost věrně drží knižní předlohy.... Takže chvilku ještě v Dallasu 63 zůstanu :-)... celý text
Dešťová hůl
2016,
Jiří Hájíček
První polovina knihy mne uchvátila, protože jsem měla pocit, jako bych s každým otevřením chodila za hlavním hrdinou do rodiny, ke starým známým a přátelům - příběh je vyprávěn obyčejně, ale opravdově - lidé se chovají normálně, jsou popsaní věrohodně a autor má krásný sloh. Ale nějak jsem čekala určitý zásadnější vývin celého příběhu. Ten samozřejmě nastal co se týče událostí, ale nepřišla žádná změna v těch unylých vztazích, které hlavní hrdina prožíval - chyběly mi tam nějaké emoce. Zbyněk byl hrozně bez života a jako chlap mi neimponoval - na jednu stranu se nenechal zastrašit a šel hájit nespravedlnost, která se ho přímo nedotýkala, na druhou stranu sebou nechal vláčet ženskýma a nezmohl se na odpor. Všechny jeho vzpomínky na to, co s nimi prožil, jako by byly z jiného světa, protože v čase přítomném vše prožívá spíš jako divák než jako aktér.... celý text
Tmavé stěny Willardu
2016,
Ellen Marie Wiseman
Kniha se nezdržuje žádnými okrajovými popisy a zdlouhavými nudnými pasážemi, jde rovnou k věci a rychle střídá obě dějové linie a díky tomu je velice čtivá. Neotřelý příběh v obou rovinách je dalším prvkem, který čtenáře k románu poutá. Samozřejmě lepší z těch dvou dějů je ten z minulosti, sálá z něj atmosféra, neútěšnost, zoufalství, neštěstí a nespravedlnost. Jen jsem měla pocit, že děj je zasazen do hlubší minulosti, než jak se podává - právě z důvodu vykreslených strašných podmínek v ústavu. Autorka však na konci klade důraz na doslov k objasnění reálií, lze tedy předpokládat, že tyto okolnosti si dobře prostudovala. Příběh ze současnosti byl příběhem mladé dívky, takže řešila především problémy se spolužáky a školou, což mě moc nepřitahuje, nicméně bylo to i tak zajímavé a při čtení této linie jsem nijak neměla pocit, že bych ji už chtěla mít za sebou. To, co mi na této dějové lince vadilo, byla spíš psychologie hlavní postavy - celkově mi přišla hrozně nepravděpodobná s ohledem na prožité dětství a všechno ostatní okolo jejího života. Také záležitost s dopisy z vězení byla moc zdramatizovaná a prostě té vyhraněné zatrpklosti vůči matce nevěřím. To, co srazilo na mém hodnocení jednu hvězdu, je ovšem konec, ten to podle mě všechno zabil :-)... celý text
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
To děsivé a nervy drásající v této knize není netvor, ale "rodinná situace", která ho vyvolala.... Kniha je trochu o něčem jiném, než se tváří - a řeší trochu jiný druh strachu, než který jsem předpokládala. Dětem podle mého názoru moc určená není, protože i dospělý z ní je úplně rozhozený, natož dítě... Ten tísnivý pocit, který kniha vyvolává, je uvnitř, psychický - není to tak, že by se člověk pak bál o samotě potmě.... Krásné ilustrace celou atmosféru umocňují. Musím však říct, že kdybych předem věděla, o jakém konkrétním neštěstí bude kniha pojednávat, nečetla bych ji.... celý text
Jestli chceš
2016,
Helle Helle (p)
Asi neumím číst dostatečně mezi řádky nebo mne příliš nezajímaly plky o marných životech hlavních hrdinů, kteří se ztratili v lese - byla jsem prostě ráda, že je kniha krátká a už brzy přijde konec. A když mluvím o konci, tak ten proběhne prostě tak, že uprostřed příběhu přijde střih, jako by někdo vytrhl poslední kapitolu a knihu vydal bez ní - pointu jsem v tomto díle nějak nenašla. Vzhledem k anotaci jsem si slibovala trochu jiný příběh, než který mi byl posléze nabídnut - zřejmě trochu méně "umělecký" a unylý, trochu více dobrodružný, uvěřitelnější, emočnější.... celý text
Spáčka a vřeteno
2015,
Neil Gaiman
Dívala jsem se na ilustrace, které jsou krásné a za mě bohužel i trochu odvádějící, text jsem díky nim špatně vnímala - měla jsem tendence číst zbrkle a v rychlosti, abych mohla otočit. Nebo možná v soupeření obrázků s textem mělo u mě navrch výtvarno... :-) Celkově spíše zklamání, za hodně peněz málo muziky, se mi zdá....... celý text
