Attia
přečtené 360
Léto mrtvých
2014,
Gregory Hughes
Asi to hodně souvisí s moji morálkou a vychováním a zároveň nepochopením japonské kultury, ale prostě nemohu dát víc hvězdiček, i když to v zásadě není špatná kniha. Jukio mi byl naprosto nesympatický, ani v nejmenším jsem nechápala jeho chování, nerozumím tomu, jak může někdo napsat, že vztah Jukia a jeho zaostalé sestřenky byl dojemný, přestože chlapec se k ní choval víc než hnusně. Vlastně bych řekla, že Jukio byl jen zahleděný do sebe, myslel jen na pomstu bez ohledu na to, komu ublíží. Nejvíc mě ovšem dorazil konec, protože nedokážu pochopit, jak na něj někdo může být tolik hrdý i přes to, co spáchal. Říkala jsem si, jestli je šílený ten vraždící maniak bez svědomí, nebo já, že nechápu, co všichni na jeho činech považují za hrdinství. Horší na tom je, že mi nebyla sympatická ani dvojčata. "Začíná krvavé léto, které otestuje jeho oddanost, odvahu i zdravý rozum." No, prosím, přečtěte si tuto větu vyjmutou z anotace radši dvakrát. Protože o zdravém rozumu nemůže být ani řeč, Jukio ho zjevně nikdy moc nepobral a co může být oddaného na vraždění desítek lidí? Jestli každý řeší pomstu stejným stylem jako Jukio, pak se divím, jak si Japonci můžou stěžovat na přelidnění... Dojem, který si z knihy odnáším, je, že buď jsou padlí na hlavu Japonci, nebo autor knihy...... celý text
Pan Krátur
2014,
Chris Priestley
Co o knize říct? Jsem stejně rozporuplná jako Vulpi. Pan Krátur je jako samotný nápad úžasný, celá kniha se čte opravdu dobře částečně díky poměrně velkým písmenům, ale... Mám pocit, jako by prvních 325 stran bylo takových a posledních 10 makových. Dejme tomu, že se odvíjí nějaký příběh, který je náhle téměř na konci utnutý, Billy naprosto změní své chování a za výsledek to má hodně špatný a zkažený konec. Já prostě taky nemusím hlavní postavy. Ok, dejme tomu, že to celou knihu nějak šlo, jenže Billyho chování na již zmiňovaných posledních 10 stranách brutálně narušilo jakékoliv sebemenší sympatie vůči němu. Vyčítá něco Kráturovi, jenže o dvě ulice dál udělá to samé a navíc bez důvodů. Když bych se měla vrátit k samotné zápletce, ta je vlastně zcela prostinká, v knize jde hlavně o vývoj vztahu pana Krátura a Billyho. Úplně tomu nerozumím, ale mám dojem, že si autor uvědomil, že to pomalé rozvíjení musí prostě nějak rázně ukončit, protože jinak by si příběh mohl klidně plynout dál. A zvolil ten nejhorší konec. Jeho pokus byl troufalý, nicméně dokonale mi zkazil mínění o knize a o jejích postavách. Je to, jako by celou dobu psal příběh pan Priestley, ale závěr stvořilo nějaké jeho druhé nesnášenlivé a nenávistné schizofrenní já. Možná mělo ukončení Pana Krátura vzbudit emoce (možná jediné za celou dobu). Ano, něco to ve mně fakt vzbudilo. Zcela totální pocit zhnusení nad chováním některých zástupcům lidské rasy. Ještě že je Billy jen fiktivní postava. Moc otevřené konce jsou dobré možná tak v knihách s pokračováním, ale v případě literárního počinu bez dalších dílů je takovéto uzavření celého příběhu naprostá katastrofa. I kdyby to mělo mít další díly, opravdu nemám v plánu se do nich pustit. Vážně obdivuji pana Krátura, že Billymu nezakroutil krkem, jak se potkali. Bylo by o jednu knihy se slabým příběhem, neskutečně odpornými postavami a prapodivným koncem míň. Vůbec netuším, za co jsem dala tři hvězdičky...... celý text
Prokletí
2014,
Michaela Burdová
Knihu jsem si přečetla jen ze zvědavosti a nakonec musím říct, že ačkoliv jsem neměla téměř žádné očekávání, kniha mě přece jen trochu překvapila. Nápad hodně zajímavý, zpracování ale už trochu pokulhává. A i přestože se toho v knize tolik neudálo, Larrisa chodila na trh nebo se projít do lesíka a podobné situace nepříliš podstatné pro dějovou linku občas okořeně o nějaký zajímavý prvek, závěr prvního dílu je hodně povedený a nabitý akcí a napětím, i když lehce šok, když se 250 stran nic nedělo a pak nejednou během dvaceti stran došlo hned k několika událostem. Bohužel jsem se nedočkala žádného úžasného a nečekaného zvratu, kniha prostě plynula v přesně určeném směru, přeci si autorka mohla dát tu práci, nějak to více zašmodrchat a nakonec čtenáře překvapit. Hlavně udělat něco s postavami, které byly předvídatelné až běda. Též jejich chování, které bylo občas i nelogické. Prolog jsem ani zpětně nepochopila. Postavy mě prostě velmi mrzí a kazí hodnocení. Jsou až příšerně odfláknuté, klišoidní a ploché. Jediné, co o nich dokážu, jsou asi jenom jejich jména a to, kdo je kdo. Ještě poslední poznámka: Občas jsem teda dost koukala, k čemu došlo mezi Larissou a Derrenem, skoro bych Volání sirény občas šoupla do červené knihovny :D :D Od Míši Bourdové jsem nic ještě nečetla, Volání sirény je moje první kniha od ní. A nejsem zklamaná, něco mohlo být lepší, ale tři hvězdičky jsou určitě zasloužené. :)... celý text
Kořist
2014,
Andrew Fukuda
Jak tak koukám na komentáře ke Kořisti, vidím, že nikdo asi úplně nesdílí mé obrovské nadšení z této knihy. Mé čtení se skládalo z velkých šoků při náhlých a neočekávaných zvratech a odhaleních. Mohla jsem si myslet, co jsem chtěla, ale autor mi to vždycky vyvrátil a přivodil srdeční infarkt, po většinu času jsem jen šokovaně zírala a musela v duchu přehodnotit celý příběh a vše, co jsem o něm dosud věděla... Ačkoliv na e-knihy nejsem zvyklá, četlo se mi vážně dobře, nemohla jsem se odtrhnout. Autor dokáže psát hodně poutavě, zcela jsem se dokázala vžít do postav a situací, téměř na mě doléhal jejich pocit bezmocnosti před obrovskou hromadou krvelačných soumračníků. A pak ten konec! Jelikož čtečka není knížka a nemá tloušťku a přiložené soubory přidávaly stránky, konec přišel naprosto nečekaně s dalším šílených odhalením. Čekala jsem aspoň dalších pět stran, ale autor to nemilosrdně utnul na tom, z pohledu napínavosti, nejlepším místě. Jsem nadšená!... celý text
Šílený profesor
2014,
Charles Gilman
Rozhodně pro mladší čtenáře už jen kvůli velikosti písmen a tenkosti knihy. Přesto musím říct, že se mi kniha četla dobře, snadno jsem jí přelouskala za jeden večer. Autor si kupodivu připravil složitější zápletku, než jsem vzhledem k jednoduchosti jazyka očekávala! Za tu krátkou dobu jsem se ale nestihla nijak sblížit s postavami. A pak obálka! Určitě skvělý nápad. Myslím, že mladší čtenáři knihu určitě ocení.... celý text
Esej o tragédii
2014,
Elizabeth LaBan
Těch pět hvězdiček, které jsem knize udělila, nejsou sice úplně čisté, ale kniha si je určitě zaslouží. Je to krásný a hluboký příběh, který každého musí okouzlit, chytit a nepustit, donutit se nad příběhem a nad vším v knize zamyslet. Moc se mi líbily tradice, které studenti a učitelé dodržovali, dělalo to Irvingovu školu tak osobitou. Tima jsem si docela oblíbila, ale podle mě Duncan neměl v knize příliš prostoru se projevit, takže na mě nijak pořádně nezapůsobil. Občas se ale mi pletly milostné životy obou hlavních hrdinů, Tim a Duncan mi splývali dohromady, ale jenom v prvních dvou třetinách. Když se pak začaly jejich osudy více proplétat, zjistila jsem, jak jsou ti dva odlišní. Timův příběh mě naprosto strhnul, respektive jeho vyprávění. Dokázala jsem se do příběhu úplně ponořit jako už dlouho ne. Ačkoliv se to tak může zdát, kniha nebyla romantická, tedy ano, byla o lásce, ale především o té tragické a nenaplněné. Hlavním tématem byla tragédie a to bylo vidět. Konec... No, hodně mě překvapil, byla to jako rána do břicha. Celou dobu jsem očekávala něco velkého a dostatečně tragického, ale závěr mě opravdu hodně šokoval. Možná můžete celou dobu tušit, kam to všechno spěje s ohledem na Tima a jeho albínství. Ale přesto... Konec mě prostě dostal. Mimo to, obálka je vážně pěkná! Upozornění: Nečíst v depresi! :)... celý text
Wicca
2013,
Cate Tiernan (p)
Na mě kniha zapůsobila jako ohromné množství klišé na jednom místě. Marně jsem hledala něco originální, co se nedalo odhadnout. Jen si přečtěte tu anotaci. Nepříliš pěkná a nevýrazná holka, co ještě neměla kluka, se najednou zalíbí tomu nejkrásnějšímu a nejdokonalejšímu klukovi, který mám zlaté oči (protože všichni tihle klišoidní kluci musí mít neobvyklou barvu očí), a zároveň zjistí o sobě, že je úžasně mocná čarodějka... Morgan mi byla po celou dobu absolutně nesympatická (ale našly se i světlejší chvilky). Ona chudinka totiž vůbec za nic nemohla, vždycky to nějak šikovně vyšlo, že špatní byli jen ti okolo ní, každý jí chtěl strašně uškodit, ale ona měla věrně milujícího ochránce Cala, který ji nehorázně moc miloval a přitom se ona sama popisovala jako nepěkná holka s výrazným nosem a plochým hrudníkem. Ona se mohla na každého zlobit, protože na to přece měla právo! Ale běda, jestli by jí ostatní chtěli jen zkřivit vlásek na hlavě. Pokaždé jsem zarytě fandila "záporákům", i když ti byli předem odsouzeni k záhubě a neúspěchu. Kdokoliv, kdo byl proti naprosto nereálnému vztahu Morgan a Cala, měl u mě plus. Po celou knihu jsem se marně snažila najít něco, co by mě prostě překvapilo, ale jak jsem četla dál, nastávaly jen další a další velmi "překvapivé" (pochopte ironie) události. Kniha se vlastně sestávala z neustále opakujících se situací, které akorát vyústily v odlišný závěr. To kdybych já sepsala knihu o svém všedním životě, bylo by to možná i zajímavější. Kolikrát v knize bylo popisované Morganino vstávání a následný úprk do školy... A to se to dalo protáhnout skoro na pět set stran. A konec? To jako fakt. Přišlo mi, jako kdyby někdo zapomněl dopsat poslední kapitolu a epilog. Já se nutím do čtení takových stovek stran a jediný konec, který se mi dostane, je tenhle?! Určitě musí být víc dílů, protože jinak ta kniha není hodna vydání. Ale i kdyby byly další díly, ten konec byl hodně, hodně, hodně moc chabý. Čekáte 450 stran a pak.... velké prd. To mám považovat za rozzuzlení a vyvrcholení knihy? Nemožné. Očekávala jsem něco mnohem napínavější a velkolepějšího, než bylo tohle. Pochybuji o tom, že to měl být konec. Někdo prostě opominul napsat posledních deset stran...... celý text
Tady a teď
2014,
Ann Brashares
Když jsem uvažovala kolik dát knize hvězd, nakonec jsem došla ke 3 hvězdám, takových průměrných zaslouženým. Ale nedokázala jsem dát čtyři. Nemůžu říct, že bych se do knihy začetla, trvalo mi strašně dlouho ji přelouskat. Nápad zajímavý, zpracování taky nebylo špatné, i když ach ta předvídatelnost a klišoidní prvky. Některé věci mě na knize hodně štvaly, absolutně mi ničily čtení... Víc se toho dozvíte v plánované recenzi :) která je mimochodem zde: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/dodrzuj-pravidla-nikdy-se-nezamiluj-2830... celý text
Panika
2014,
Lauren Oliver
Kniha byla hodně předvídatelná, ale to se dalo skousnout, protože to autorka nakonec natolik zašmodrchala, že ten konec stál za to. Heather mi začala být nesympatická asi v poslední třetině knihy, kdy ji neustále poléval vztek, prýštil z ní vztek, vybuchovala vzteky atd. Prostě se štvala z úplných blbostí a kolikrát i na lidi, kteří ani za nic pořádně nemohli. To samé se dá říct o ději, po dvousté straně jsem zásadně nesouhlasila se směrem, kterým se děj ubíral. Škoda taky, že milostná zápletka byla také velmi předvídatelná. Překvapilo mě, že nejde ani tak o Paniku samotnou, ale spíš o to, jak působí na lidi a jejich chování. Proč ne, napínavých míst tam byl celkem dost, ale někdy jsem se v tom množství nudného textu obyčejného života hrdinů, kdy se popisovalo, co se děje Heather nebo Dogdovi, ztrácela, po sto stranách jsem si nebyla jistá, jestli tohle řekla ona nebo on. Dávám hodně slabé čtyři hvězdy... celý text
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
1979,
J. R. R. Tolkien
Vážná skvělá a čtivá, plynulá knížka, sice trošku s pohádkovým nádechem, ale svět Středozemě mě učaroval! A s tou pohádkovostí to nebude až zas tak žhavé: v pohádce přece neumírají vaše oblíbené postavy...... celý text
Hadí spirála
2013,
Christy Raedeke
Číst dvojku až po necelém roce je celkem sebevražda, protože jsem ze začátku byla strašně zmatená. Autorka totiž neváhá a valí na vás další a další informace a odhalení, až z toho jde hlava kolem. Ačkoliv třeba Scharks či Misa25 píše, že jde o oddechové čtení, já musela hodně namáhat mozek a číst místy hodně pomalu, chtěla - li jsem pochopit plný obsah toho všeho. Navíc musím souhlasit s Dandulkou. Ono je z těch věcí popisovaných v knize celkem hodně pravdivého. Je to až zarážející kolik na pohled nevinných věcí, které považujeme jen za smyšlenou věc, je pravda. Co byste například dělali, kdybyste zjistili, že Fraternitas fakt existuje (a existuje, jedná se o sektu). V duchu toho, co je na Mayském proroctví pravda, jsme s knihovnicí vedly opravdu zajímavý rozhovor. Zkuste si vzít knihu do ruky, sednou si ke google a vyhledávat si různé pojmy, budete koukat. Když však nebudu brát v potaz, že je Mayské proroctví - Hadí spirála postavené na reálném základě, jedná se fajn knihu, sice složitější na pochopení plného rozsahu, ale za to nabitou akcí. Děj má spád, je vidět, že se blížíme k finále. Na poslední díl jsem zvědavá!... celý text
Mrazivé léto
2012,
Manuela Martini
Klidně se budu hádat za to, že to není thriller! Ačkoliv tu a tam slabé náznaky byly, nemůžu tuhle knihu zařadit do žánru thriller. Kniha nic moc... Dost mě zklamala. A hlavně ta předvídatelnost...... celý text
Kněžka
2012,
Michael Scott
K tomu se dá pouze říct, že konec už byl příliš. Příliš překombinovaný, komplikovaný, příliš mnoho postav a dějových linií. Všeho moc! Kdyby autor ubral, udělal by líp. NSice jsem v tom úplně neplavala, ale určitě mi to znesnadňovalo čtení. Jedná se o skvělou fantasy sérii, bohužel poslední díl mě hodně zklamal. Konec knihy... no, mohl by být fenomenální, ale nebyl a k fenomenálnosti měl daleko. Našla jsem pár nesrovnalostí, které mi velmi vadily. Josh a Sofie mi byli každým dílem čím dál tím víc nesympatičtější. Charaktery většiny postav se mi z nějakého důvodu příčily, chování některých mi přišlo nereálné, ani nevím proč. Poslední díl mě prostě a zkrátka zklamal.... celý text
